Nesnažte se mi prosím vysvětlovat to co vůbec neznáte!

To úspešne robíte vy sám , pán "profesor"..Hovoríme o budení 10ks fetov s kapacitou vstupu cca 1,1-1,3nF (takže asi 10-15nF) s rozkmitom 100Vp-p na kmitočte 100kHz.. Domáca úloha, aký bude potrebný špičkový prúd z budiča??? V tom vašom obrázku je to 16mA na jeden pár s nereálnymi parametrami.
A to skreslenie som ešte silne podcenil. PCmáte, zvukovku určite tiež, delič z odporov zlepiť dokážete, ARTA je voľne dostupná. Ale na to meranie skreslenia vášho konca stačí aj "colštok". Ten koniec pri 100V p-p a 100kHz bude produkovať niečo ako zmrvený trojuholník

Jak by to mohlo mít zkreslení 0,3%

Zmerajte to a uvidíte. A frekvenčný rozsah pri 5Vp-p bez záťaže si strčte...

32 W do čtyř ? Si snad děláš prdel, Címo ? Ukaž průběh na škopku při 200W a 100 a nebo 200 kHz...žes to takhle neměřil ? Pročpak ?

Kontrolná otázka, aký fázový posuv bude mať na 20kHz koniec, ktorý na cca 120kHz má pokles 1dB?
Takto vyzerá meranie kmitočtového rozsahu reálneho konca,
http://www.hometheaterhifi.com/volume_1 ... amp-fr.gif , a nerobil som to ja sám.
Ukážte niečo takéto, http://www.bvaudio.sk/SET/IMD100W.png , a uvidíte ako to skresľuje..

BVa píše:

Nesnažte se mi prosím vysvětlovat to co vůbec neznáte!

To úspešne robíte vy sám , pán "profesor"..Hovoríme o budení 10ks fetov s kapacitou vstupu cca 1,1-1,3nF (takže asi 10-15nF) s rozkmitom 100Vp-p na kmitočte 100kHz.. Domáca úloha, aký bude potrebný špičkový prúd z budiča??? V tom vašom obrázku je to 16mA na jeden pár s nereálnymi parametrami.

Pán Bunta, přes veškerou úctu k vám, trochu se vám to plete, zopakujte si Kirchhoffovy zákony, ta kapacita není zátěží budiče, ale je připojena mezi řídící elektrodu a emitor a ten je připojen přes emitorový odpor a zátěž na zem a právě ten emitorový odpor a zátěž se vám poněkud ztratily, nebo si snad myslíte že nabíjím kapacitu řídící elektrody na ±80 a více Voltů? To je totiž to co právě tvrdíte! V mém zapojení se napětí řídící elektrody pohybuje od cca 4V do 5,6V a to je o něčem zcela jiném. Stejně tak neumíte vypočíst ani proud budičem.

Průběh kapacity tam máte jasně znázorněn, není zde prostor abych vás učil naprostým základům, ale prozradím, že ta kapacita je nelineární a roste s napětím řídící elektrody, stejně tak je závislá na protékajícím proudu tranzistorem a já si vybral právě tu oblast kterou jsem si vybral. Zde však není tolik prostoru abych vám vysvětloval kudy teče proud a že nemohu jen tak nějaký prvek přeskočit a jak se který prvek kdy chová. Přijeďte na setkání a pokusím se vám v tom pomoci.

A Cgd je nulová????? Tam je rozmit 200V!Nič z toho, čo píšete si nemyslím.Len hovorím že potrebný prúd z budiča bude cca 200mA. Vo vašom obrázku pre jeden pár je to asi 20mA.

BVa píše:A Cgd je nulová????? Tam je rozmit 200V!

Máte tam proud řídící elektrodou a ten je součtem proudů Cgs a Cgd, ten budič nerozlišuje, kterou kapacitu nabíjí či vybíjí.

Práve ste poprel sám seba, ale to je typické. Skutočne , ten budič nerozlišuje čo nabíja a vybíja, potrebný prúd je súčtom prúdov do všetkých hradiel. Koľko to bude, ak pre jeden pár s nereálnymi parametrami (asi 3xmenšie kapacity proti skutočnosti)to je 20mA????

kazzatel píše:32 W do čtyř ? Si snad děláš prdel, Címo ? Ukaž průběh na škopku při 200W a 100 a nebo 200 kHz...žes to takhle neměřil ? Pročpak ?

Trvale, na konci s 200W transformátorem, to by se taky asi Kirchhoffov trochu divil. Každá hudba má svou dynamiku a to je poměr špičkového a středního výkonu, nebo také dynamický rozsah a to je zase poměr špičkového a nejslabšího možného signálu či šumu.

Já neposlouchám měřáky, jak by si mohl někdo myslet, ale hudbu a to co v největší kvalitě, proto musí být zesilovač konstruován právě k tomuto účelu, jeho musí návrh vycházet z požadavků hudby, její dynamiky, dynamického rozsahu a to vše v závislosti na frekvenčním spektru a ne se zaměřit na nadšené pozorování měřících přístrojů a přitom mít neposlouchatelný projev. Dokažte přímou souvislost mezi měřením a slyšením a pak můžeme jen měřit, ale zatím to nemá žádnou než zavádějící hodnotu. Neměřte zesilovače při nesmyslných frekvencích a výkonech, ale při těch, které se běžně v hudbě vyskytují.

BVa píše:Práve ste poprel sám seba, ale to je typické. Skutočne , ten budič nerozlišuje čo nabíja a vybíja, potrebný prúd je súčtom prúdov do všetkých hradiel. Koľko to bude, ak pre jeden pár s nereálnymi parametrami (asi 3xmenšie kapacity proti skutočnosti)to je 20mA????

Pán Bunta, opravdu nevíte co mluvíte, ta kapacita je nelineární a je jiná pro 3A, které používám já a zcela jiná, úměrně větší pro 12 či 20A a právě pro tyto hodnoty proudů je v katalogu uváděna. atd atd Podívejte se na tu kapacitu a výstupní napětí tam uvidíte závislost kapacity a proudu, i když je zobrazeno napětí na 4Ω zátěži, pokud by proud rostl, stejně tak by rostla kapacita. Nemusíte mít obavy, je to postaveno tak, že to na 100kHz ubudí plný rozkmit.

boxer

já sice nemám nejmenší páru o čem je řeč, ale zaráží mě několik věcí:
zatímco Federmann dostal od pipise okamžitě varování z mého pohledu za nic, všichni ti blbečkové, soudruzi, troubové apod. na jeho adresu zcela bez varování procházejí...

třeba ty jsi ho nařknul, že perys je jeho alter-ego. když se ukázalo, že perys není Federmann ale Petrák (kterého dokonce to co Federmann píše zajímá), ani tě nehne vzít svá slova zpět.

o hulákání merhauta ani nemluvím...

Je to skutočne beznádejné, a chronické, pán "profesor" si nedokáže spočítať prúdy do hradiel jedného páru v čase 25us, 30us, 35us a vynásobiť piatimi..Ten rozkmit by musel mať kľudový prúd ccca 150-200mA (čo strata použitých tranzistorov?) a skreslenie bude nehorázne..Preto sa žiadne meranie radšej neprezentuje.

boxer píše:třeba ty jsi ho nařknul, že perys je jeho alter-ego. když se ukázalo, že perys není Federmann ale Petrák (kterého dokonce to co Federmann píše zajímá), ani tě nehne vzít svá slova zpět.

Alterego zdraví Bohumila Federmanna,

se nám to tu pěkně rozjelo, to jsem ani neplánoval....
Vlastně BF + kazzatel + BVa by byli dohromady tým snů, který by daný projekt byl schopen navrhnout, teoreticky ověřit (= simulace, že), prakticky sestrojit, nechat všude patřičné rezervy (zkušenosti), dané modifikace znovu ověřit teoreticky a pak to i změřit a naházet na web

ta záležitost s nabíjecím proudem kapacit výkonových tranzistorů je přesně ukázka kde simulace může pomoct. Já bych taky klasicky počítal ustálené poměry dané napětím, proudem a kapacitou. Když simulace ukáže nabíjecí proudy s amplitudou jen 10mA tak byh podezříval chybu v modelech, divnou matematiku a podobně, nevím jestli by mě napadlo že kapacita "přechodu" se chová dynamicky, a není zapojena mezi Gate a zem, nýbrž Gate a odpor Source..
Jak jsem psal výše, simulace mě osobně pomáhá překonat moje nedostatky v obvodařině. V praxi by to dopadlo tak, že bych se pokusil nabíjecí proudy oměřit osciloskopem na Gate odporech, podivil bych se výsledku, vynásobil bych to pro jistotu dvěma a doufal že to tak vydrži navěky:-)

Přečti si pár článků od Borbelyho a Cordella, budeš vědět o čem mluvíme...tam máš i nějaká měření zkreslení, tj. to, co z Cimrmana nikdy nedostaneš...

Ještě jednou zdravím Jiřího Petráka

Tým snů se ale nekoná!

Pro nabíjecí proudy řídících elektrod je třeba nakreslit náhradní schéma tranzistoru a pak jeho zapojení v obvodu, emitor není na zem, ale přes zátěž na zem, nárůst napětí řídící elektrody je něco přes 1V nikoliv rozkmit výstupního napětí, kapacita se dá najít i někde v grafech výrobce. Pak se to dá teprve počítat, to umím i bez SPICE_compatibile

Zapojení je velmi rychlé a šáhnutí do řídící elektrody, ale někdy také do emitoru vede ke kmitání, není problém kmitat i daleko přes 100MHz!!! Osciloskopem naprosto neměřitelné, navíc nemusí kmitat tranzistor, který měřím, ale sousední tranzistory navzájem mezi sebou, jako houpačka, není to sranda. Vím, o čem mluvím, již jsem si to odzkoušel.

Jasně Címo, že sis to odzkoušel...proto jsi tam přidal sériový odpory, který jsi úplně na začátku odmítal, protože jsi měl nulovou praxi...asi to nemáš s tou stabilitou tak zcela OK, protože každej typ má jiný zapojení, co ?