Jasně Címo...kličkuješ jako zajíc, jsi paranoik....z celýho tvýho chování čiší jediná věc : strašně zbytnělý ego, zoufalá snaha po uznání, za kterou jdeš hlava nehlava...uděláš pro to všechno, nic ti není cizí...jsi nemocnej, bohužel ale nevyléčitelně...vše s tebou je ztráta času...

Federmann píše:
19+20kHz vytvoří čtyři signály, původní složky + rozdílovou + součtovou, tedy ve výsledku tam bude 1kHz, 19kHz, 20kHz a 39kHz, což považuji pro měření ukrutně málo. Skuste měřit raději 99kHz+100kHz.

Ne, nikoliv. Spektrum testovacího signálu obsahuje složky 19kHz a 20kHz. Po průchodu nelinearitou se vytvoří složky 2F1(38kHz), 2F2(40kHz), F2-F1 (1kHz), F2 + F1 (39kHz), 2F2 - 2F1 (2kHz), 2F1 - F2 (18kHz), 2F2 - F1 (21kHz) ..... atd. pro násobky 3x, 4x .... a všechny součty a rozdíly násobných složek.

Signál 19 + 20 kHz tudíž vytvoří složky 1kHz, 2kHz, 3kHz ... atd s krokem 1kHz až do aleluja (nastudujte si z literatury o CCIF IMD). Zkreslení sudými harmonickými se projeví jako nízké rozdílové kmitočty (1kHz je produkt druhé harmonické), zkreslení lichými harmonickými jako "sukýnky" v okolí původních složek 19kHz. Čáry mají odstup 1kHz. Jelikož produkty zkreslení padají do audio pásma, lze použít FFT s velmi vysokým rozlišením a není potřeba spektrální analyzátor do MHz, který má mnohem menší dynamický rozsah a rozlišení. Přitom měříte kmitočty 19 a 20kHz z horního okraje audiopásma. Když zesilovač zatížíte amplitudou poblíž maximálního rozkmitu, dozvíte se něco o dynamických nelinearitách zesilovače, ev. o nastupujícím vlivu slew rate na zkreslení.

Zase se jen snažíte mást neznalou část publika.

Prdlačku.

Tahá z vás tímto rozumy a vy mu je předkládáte na stříbrném podnosu a nakonec to fakt postaví. Podle vás.

Dovolil jsem si na téma 19+20kHz připravit menší ukázku, doufám, že ji oceníte. Ukazuje vliv exponenciální nelinearity na výsledné
zkreslení. Zdroj signálu je součet dvou sinusovek, 19kHz a 20kHz. Amplituda testovacího signálu je 0,6V. Ten se přes odpor 100 ohm
vede na diodu, která jej lehce omezí v kladné půlvlně. V časové oblasti je to horní graf, modrá je testovací signál, červená mírné
omezení na diodě. Druhý graf, zelený, je spektrum testovacího signálu, což jsou jen čáry 19kHz a 20kHz. Dolní, černý graf ukazuje,
jak se na spektru projeví lehké omezení diodou. Vidíte tam všechny frekvence, s odstupem složek po 1kHz.

jj, PMA to uz tady jednou psal... ale ani on to nevydrzel jeho prispevky jsou super (a podle me je v nich mnoho cennych informaci, alespon pro me, ktery tomu temer nerozumi), hezky napsano, nazorne vysvetleno.

myslim, ze perys nejake obrazky i grafy ukazal, tak to zas zamknete az do vysledku mericich a poslechovych testu...

no a já bych si dovolil přispět do diskuse (ničím novým) o nezbytnosti velké rychlosti zpětnovazebních zesilovačů, kdy tyto všechny produkty vzniklé na nellineárních částech (tj. nepřímkové, tj. = na celé...) části převodní charakteristiky zesilovače jsou zpětnou vazbou zavedeny zpět na vstup.
Pokud je zesilovač dostatečně rychý (min. >200kHz, 30kHz i více), jsou tyto chybové frekvenční produkty sahající teoreticky do MHz pásma, prakticky až ke 100-vkám kHz, na vstupu téměř dokonale odečteny "prakticky v tomtéž čase vzniku chyby" od původního signálu a pak se na výstupu (= při poslechu) neprojeví. Pokud ale zesilovač nestihne (je pomalý, má malou šířku pásma) vše opravit v "téměř reálném čase", pak se ty ne-do-opravené chyby v zesilovači normálně zesílí a posluchač je s větší či menší nelibostí zkonzumuje.
Tyto zbytky jsou pak opět zavedeny na vstup zesilovače a.... atd.
Tedy buď je třeba maximálně rychlý (třeba i značně nelineární) zesilovač, nebo musí být zapojení/tranzistory co nejlineárnější, aby zde vznikalo málo takových chyb (případně vznikaly hlavně chyby uchu příjemné) a pak k jejich korekci stačila i o něco nižší rychlost zesilovače.
Souvisí to dostatečně s pojmem "časové zkreslení u zesilovačů"?

Ach jo Perysi...z tvýho příspěvku čiší Cimrmanova nalejvárna , respektive mytí mozku...ale ono to není tak jednoduchý, jak si oba představujete....přečti si Borbelyho, Hawksfordovy a Cordellovy články a přemejšlej...taktéž něco z Junga by neuškodilo...

pokud se budeme držet vlivu NFB na potlačení IM produktů ve spektru - opravte mě.
Ne jako že takhle je to špatně, přečti si,.. (mimo Junga jsem kdysi absolvoval) ale: jak je to správně, proč je to zrovna tak nebo tak...
jinak by to byla jen pouhá "nalejvárna kazzatelů"

OK, nemíním ti dávat nějaký návod, potažmo tím i Cimrmanovi...už toho okopíroval dost, i dkyž se tváří, jako by na všechno přišel sám...

Skutečně nevidím smysl v diskutování ryze odborné problematiky na ryze laickém fóru. Jsou meze, která tato forma neumožňuje překročit. Základním předpokladem pro takovou diskusi je vysoká odborná fundovanost, nikoliv populárně-asfaltérská vysvětlování. Není ale divu, že někteří hledají pro své pseudoteorie prostor právě na laickém fóru, jelikož odborná komunita je nemůže brát vážně.

perys píše:pokud se budeme držet vlivu NFB na potlačení IM produktů ve spektru - opravte mě.

Zpětná vazba sice některé produkty potlačí, ale vytváří další složky zkreslení, které nebyly přítomné v obvodu před zavedením zpětné vazby. Howgh, konec, studovat, tvrdě, několik let.

Jasný je že pravda bude někde uprostřed - stejně to tady pro jistotu linearizuju, a přidávám klidový proud.. Nastává při tom takové to "sycení" zvuku

PMA píše:Zpětná vazba sice některé produkty potlačí, ale vytváří další složky zkreslení, které nebyly přítomné v obvodu před zavedením zpětné vazby. Howgh, konec, studovat, tvrdě, několik let.

no jasně že jo, to myslím rozhodně není v rozporu s tím co jsme zde (oba) napsali, ne?

Sytí se sodovka, Perysi...přidáváním kliďáku zmenšuješ zkreslení výstupního obvodu...to slyšíš, protože tak jak je to navržený, to zp. vazba " nestíhá ", byť Címa tvrdí opak....ale některý vlastnosti vysokým kliďákem neodstraníš...

kazzatel píše:Sytí se sodovka, Perysi...

to beru.