Kdybych tušil na čem posloucháš, resp. na základě čeho teoretizuješ, tak bych ti nějaký ten tip na mikrosystém i dal

Z tvého rozhodného tónu ale předpokládám, že seš samozřejmě dávno dál a jen vrozená skromnost ti nedovolí, pochlubit se, kam až jsi to při přeskakování prubířských kamenů doskákal. Oprav mě, jestli se opět mýlím

Promin,ale na takovou blbost,cos napsal,se nedalo nereagovat,osobne to s tebou nema nic spolecneho.

On je hodně velký rozdíl mezi velkým symfonickým orchestrem a jazz bandem nebo jiným malým uskupením s převážně akustickými nástroji.
Nepředpokládám, že když Herrer psal o klasice, psal o symfonickém orchestru, když zrovna Patricia Barber patří do toho druhého soudku.

zmatek nad zmatek, upresneme si obsah jednotlivych pojmu ...

jinak pochopitelne uklona pred D 3020

NAD D3020 jsem měl pár týdnů doma na poslech / srovnání, tak si dovolím pár komentářů.

Před těmi 5 lety, kdy se objevil, to byl doopravdy úkaz, novátorsky pojatý komponent, který za pár peněz nabízel extra bohatou konektivitu a v rámci své cenovky velmi slušný zvuk. Ostatně to okouzlilo Stereophilní redaktory. Ta kombinace vlastností vs velikost vs cena.

Mně osobně zvuk v rámci cenovky příjemně překvapil. Přímo jsem porovnával s Marantzem 6006 a pak (dost neférově) s Parasoundem Halo Integrated. Zvuk NADa a Marantze byl spíš každý jiný než aby byl jeden jasně lepší a druhý jasně horší. NAD měl lepší podání basů (pozitivní signatura D-čka), které má Marantz tendenci trochu patlat. NAD měl lepší definici, ale objemově jich bylo o chloupek míň a měly ten typicky NADovský hučo hrbek a absenci nejhlubších basů. To ale pro malé bedýnky končící na 80-100 Hz může být plus, i když je to vytloukání klínu klínem. Středy a výšky byly pak čistě na preferenci posluchače. NAD na spíš sušší utaženější straně, Marantz na muzikálnější, kdy především výšky měl ne výraznější ve smyslu objemu, ale znělejší, lépe vykreslené. Spojit nejlubší basy Marantzu, střední bas NADa a středy a výšky půl na půl, byl by to perfektní zesilovač do 10 tis. Kč .

Srovnání s Halo Integrated pak jasně ukázalo limity a slabiny NADa nejen co do frekvenčního rozsahu a vyrovnanosti, ale především přirozenosti zvuku, podání prostorovosti, separace, rozlišení, nadhledu, rytmiky atd. Ale jak jsem už uvedl, tohle srovnání bylo hodně nefér a dopadl by tak každý zesilovač z kategorie NADa.


Jinak souhlas s Herrer, že jednoduchá dobře nahraná hudba zní "dobře" na čemkoliv včetně malých bedýnek krmených základním zesíkem.

Včera nějak nemohl spát a tak jsem si přečetl toto vlákno. Příjde mi to neuvěřitelný.

Na začátku se někdo zeptá, jaká je kvalita digitálních zesilovačů ve srovnání s podobně drahými analogovými a po více než 50 stránkách, kdy je mu "vysvětlováno" že jsou to úplný šunty a proč se vlastně ptá, když to stejně není schopný pochopit, se nakonec někde na straně 52 dozví (po předchozím srovnávání s řádově dražšími výrobky), že vlastně ano, že v opovrženíhodné kategorii do cca. 100 tisíc (která ty co mu odpovídají vlastně vůbec nezajímá) to může být dobrá varianta.
Navíc argumentace odpůrců zcela tendenční, v tom smyslu, že neustále dokola zdůrazňují technické omezení digitálních přístrojů (ano, jsou daná už jejich principem) ale o úskalích - nutných návrhových a materiálových kompromisech - cenově srovnatelných analogových zesilovačů mlčí.
Proč tolik arogance a pohrdání od evidentně erudovaných odborníků? Kdyby se takto chovali učitelé ve škole, tak se žádný žák nikdy nenaučí číst ani psát. A když učit nechci (což bych pochopil, čas je drahý), tak proč se do toho pouštím?

K tématu - já bych tady viděl analogii např. se srovnáváním LCD panelů a plazmy (rok 2010).
Klasické LCD má jednoznačně jednu nevýhodu, kterou z principu nemůže nikdy zcela uspokojivě vyřešit a to je (ne)zobrazení černé. O tom žádná. Asi jako ty výšky u digitálních zesilovačů.
Ale není to jediný parametr. Pokud nebudu sledovat filmy v naprosté tmě, nemusí mi to vadit (jasně, pokud je na to někdo citlivý, pak si LCD prostě nekoupí). Jsou i další parametry, které pro celkový zážitek (při srovnatelné ceně) mohou být důležitější - velikost obrazu, kompenzace pohybu, redukce šumu, podání barev, ostrost, kontrast, jas.
Takže pokud jsem maximalista a mám na to, tak si koupím plasmu (dnes tedy vlastně OLED), pokud mám nějaké cenové nebo psychologické limity (což má skoro každý), tak porovnám obě varianty a zvolím tu, která mi přinese větší potěšení.
Asi takové porovnání očekával zakladatel tohoto vlákna. Čeho se dočkal, to je smutné ...

A ještě jedna otázka na závěr - proč jsou digitální zesilovače, když dle některých zde uváděných tvrzení mají i špatné podání basů, osazovány aktuálně téměř do všech (i high-endových) subwooferů? Něco se od roku 2010 v této oblasti zásadně změnilo?

Odpověď je dle mého snadná. Současné D zesilovače jsou téměř dokonalé, ale ne všichni konstruktéři je dokáží vyrobit. To je jen otázkou času, kdy přestoupí z AB topných těles s hlučnými toroidy na třídu D.

A ještě jedna otázka na závěr - proč jsou digitální zesilovače, když dle některých zde uváděných tvrzení mají i špatné podání basů, osazovány aktuálně téměř do všech (i high-endových) subwooferů?

Hlavnim duvodem je cena za vykon. D-cka maji pri srovnatelnych a pro sub prijatelnych parametrech zasadne mensi cenu za watt vykonu nez AB-cka. Dalsi duvod je, ze D-cka maji vyrazne vetsi ucinnost (hreji o hodne min) a zaberou vyrazne min mista. 1000W AB by byla uz poradna krabice s obrovskym chladicem, 1000W D je proti tomu mala desticka.

svartenatt píše: ↑

16 zář 2019 18:51

Současné D zesilovače jsou téměř dokonalé, ale ne všichni konstruktéři je dokáží vyrobit.

Do pismene to same plati i o AB resp. A.

A urban legend o hlucnych trafech vychazi mozna z par nepovedenych kusu. Dobre vyrobene trafo s tim problem nema a uz vubec to neni nejaky charakteristicky problem AB zesilovacu jako celku. Stujme nohama na zemi.

svartenatt píše: ↑

16 zář 2019 18:51

Odpověď je dle mého snadná. Současné D zesilovače jsou téměř dokonalé, ale ne všichni konstruktéři je dokáží vyrobit. To je jen otázkou času, kdy přestoupí z AB topných těles s hlučnými toroidy na třídu D.

Tak to by mne zajimalo, jakými technickými argumenty máš to kategorické tvrzení podloženo

to PitrsPraha:
Digitální zesilovače v subwooferech - ano, souhlasím.
To jsou jasné výhody. A podle mě i kvalita v tomto případě je min. srovnatelná s analogovým řešením. Spíše bych řekl, že i lepší díky DSP, které v subwooferech jednoznačně začíná být standardem.

Jsou to pánové zkrátka zelené zesilovače a to se dnes počítá

Výkon 2x400W/4Ohmy,spotřeba asi 40W (hypex)

Dark side of the moon píše: ↑

16 zář 2019 19:15

Spíše bych řekl, že i lepší díky DSP, které v subwooferech jednoznačně začíná být standardem.

A co mají s DSP společného? Že ty taky vůbec netušíš, jak vlastně fungují?

Ještě jedna úvaha - díky těm malým rozměrům, účinnosti a možnosti úpravy signálu v digitální části se začínají objevovat řešení soustav s "digitální výhybkou", kdy každý reproduktor je má svůj samostatný optimalizovaný zesilovač (ať už umístěný v bedně nebo mimo ni).
To dle mého názoru může být cesta, která by mohla přinést špičkovou kvalitu za výrazně rozumnější cenu než aktuální high-end. Zatím jsem to viděl u beden v ceně okolo 50 tisíc (Canton?), ale mohla by to být budoucnost i pro ten high-end. Nebo ne?
+
Hloupá otázka ohledně technického omezení spínaných zdrojů a tím horším podáním výšek - od roku 2010 se nic nezměnilo? Žádný zásadní pokrok jako např. mezi samplovací frekvencí standardního CD formátu a Hi-Res soubory? Je vůbec nějaké takové zlepšení možné nebo to principiálně nejde?

to skypi:
Ale to zas ano. Nemluvím o DRC, ale o tom, že ty subwoofery s digitálními zesilovači většinou obsahují procesor, který optimalizuje vzájemné spolupůsobení zesilovače, reproduktoru a skříně.