lidský sluch je velice důmyslná věc a bůh ví, že Bůh si s ním pěkně vyhrál. je vymazlený.
zřejmě nemá cenu se tady do toho pouštět, ale pokud to chápu, je oblast řeči a hudby ve sluchovém poli omezena hodnotami 40Hz - 20kHz a 30-100dB, s největší citlivostí v oblasti 3-4kHz. obecně se tedy dá říct, že to, čím se zabývá hifi marketing a značná část hifistů, tedy subbasy a supervýškami do 40kHz, je reklamní pomatení mysli. rovněž honba za minimalizaci zkreslení je poněkud pochybná, cituji prof. Syrového: citlivost ucha ke zkreslenéu signálu je různá. při párovém srovnávání dvou následných tónů, prvního čistého a druhého s proměnným zkreslením, je možno bezpečně rozeznat již zkreslení kolem 0,3%. u běžné reprodukce hudby bez možnosti obdobného srovnání je praktická hranice rozpoznatelného zkreslení 5 (slovy pět) %.
tajemství kvalitní reprodukce leží v místech, které jsou mnohem více skrytá a nedostupná, než by se mohlo zdát.
a proto se v tušené, ale neartikulované bezmoci tak rádi vrháme tu do náručí voodoo šamanů plné slastných extází, tu mezi řádky technických specifikací v strohé a rázné řeči techniků.
halelujá.
: stejnou subjektivní výšku jako výše zmíněný složený tón z frekvencí 400, 500, 600, 700, 800, 900 a 1000Hz o stejné amplitudě bude mít tón tvořený složkami 100, 200, 300, 400 a 500Hz. není to kouzelné? a teď něco, co je přímo boží: když z tohoto složeného tónu odebereme složku o hodnotě 100Hz, tak simsala bim! - subjektivní výška tónu zůstane stejná !!!
...zkus se ho zeptat sám, co tím sleduje...
