První seznámení:
Když jsem zesilovač převzal od zákazníka na opravu a postavil doma na stole začal jsem prohlížet design a zpracování. Jeho vzhled bych popsal jednoduše jako ´´klasika z mé dílničky´´. Přesněji řečeno jde o jednoduchou rámovou konstrukci z železa, ke které je přiděláno obložení z ořechového masivu. Není to špatné, řekl bych takové domácké a až na zpracování se mi to vlastně líbí.
Vrchní kryt a kryt transformátorů je z nerezu, v kterém jsou hezky vidět žhnoucí elektronky a odrážejí se jak v zrcadle. Trošku však nepraktické je jeho snadné poškrábání a údržba v čistém a lesklém stavu není a nebude zrovna jednoduchá Na čelním panelu se nacházejí dřevěné hmatníky pro ovládání hlasitosti, přepínání 4 vstupů a výstupů pro nahrávání. Dále zde najdeme sluchátkový výstup 6,3mm a nic víc. Marně hledám signalizaci a zapnutí přístroje nebo sepnutí výstupu po nažhavení elektronek. Popisky na panelu jsou v šedostříbrné barvě velice špatně čitelné. Horší barvu snad ani nešlo vybrat..
Na zadním panelu se nachází pár obyčejných repro svorek pro připojení 4 a 8 ohmových reprosoustav. Důležité je to, že v nich dobře drží kabely s banánkama a to je podstanější než vzhled.. Ten kdo ale nemá banánky bude trošku proklínat moc utopené/zapuštěné tyto svorky a špatný přístup pro zastrčení a utáhnutí kabelu. Podobné je to s panelovými konektory cinch, které jsou v těsné blízkosti a větší konektory se vedle sebe asi nevejdou.
Celý zesilovač stojí na čtyřech masivních nožičkách s kobercovou plstí uprostřed. Jejich nizká výška je trochu nepratická ,při pokládání zesilovače na stůl, a tak trochu je to o prsty. Tím bych asi zakončil popis vzhledu tohoto cca 25kg těžkého“macíka“ a podíval bych se na jeho elektrickou stránku.
Zapojení:
Jde o klasický dvojčinný zesilovač (push-pull) ve třídě AB s 2xEL34 na kanál s celkovou zpětnou vazbou z 8ohmové odbočky výstupního transformátoru. Toto zapojení najdeme snad u každého výrobce a líší se v podstatě od sebe drobnými úpravami a použitými součástkami.
Ovšem jedno zlaté pravidlo říká, že když dva dělají totéž, ne vždy je to totéž!
Signální cesta je jednoduchá a transparentní. Budící stupeň je tvořen společnou triodou ECC83/12AX7 pro oba kanály. To trochu kazí přeslechy. Nastavena je do třídy A a zde pracuje poměrně s nízkým anodovým napětím kolem 100V. To je však úmysl, protože mezi prvním a druhým stupňem(invertor), který je zde tvořen jednou elektronkou ECC85 je použita tzv. přímá vazba. To znamená, že mezi elektronkami není použit pro oddělení stejnosměrného napětí kondenzátor, který by mohl zanášet do zvuku zkreslení. Toto zapojení není nic nového pod sluncem, ale mně se to líbí, protože kondenzátor umí použít každý „bambula“
. Má to však jedno velké ale. Díky tomuto řešení má ECC85 špatně nastavený pracovní bod a nepracuje v ideálním režimu tř. A.Zvuk z invertoru nám pak už jde rovnou přes kondenzátor do koncových EL34, které pracují v AB třídě a jejich proud je nastaven na 55mA. Anodový proud lze nastavit pro každou koncovou elektronku zvlášt´ a není tak potřeba kupovat párované elektronky. Nicméně v Edgaru zákazníky hodlali potrápit a ten kdo si myslí, že proud (bias) si nastaví sám doma ,tak rozhodně nenastaví, pokud nemá základní znalosti a vybavení. Musíte totiž zesilovač položit na bok, odšroubovat spodní kryt, připojit multimetr vždy k příslušnému miniaturnímu katodovému odporu (0,6W), který je častou závadou u tohoto zesilovače a trimrem nastavit příslušné napětí/úbytek na tomto odporu. Neumím si tedy představit jako laik, že při každé výměně posílám poštou 25kg zesilovač jen proto, že chci vyměnit elektronky. Lze to přeci řešit snadným přístupem z vrchu zesilovače, kdy plastovým šroubováčkem se ladí proud, dokud se nerosvítí nebo nezhasne led dioda ,jak to dělá například konkurence! Jdeme ale dále. Zvuk z EL34 putuje už do poslední součástky a to výstupního transformátoru. Ten jak všichni ,víme se velice podílí na zvuku a jeho návrh a výroba je složitá. Vždy jde svým způsobem o kompromis, aby trafo dokázalo přenést požadovaný výkon a jeho frekvenční charakteristika byla široká ,jak směrem dolů ,tak i nahoru. Špičková trafa se tak někdy podílí až 50% na výrobní ceně zesilovače..
Při měření se ukázalo vyšší zkreslení na vysokých kmitočtech, které si myslím je způsobeno špatným způsobem vinutí trafa. Trafa jsem zde neviděl (pouze na fotce u MKII) ale nedělám si iluze, že budou vyrobena z kvalitních plechů a navíjení a prokládání bylo pečlivé. Ostatně tím bych se chtěl dostat k celkovému zpracování po elektrické stránce. Všude kam jsem se podíval ,tak jsem byl tak trochu nemile překvapen. Špatné pájení – všude opatlané kalufunou, studené spoje, některé signální vodiče jsem musel znovu připájet...
Zesilovač má stabilizaci žhavení pro všechny elektronky. Co ale je trestuhodné je nevyřešený odvod tepla od usměrňovacích diod pro žhavení. Dle fotky můžete vidět, jak rozpálené diody na 65°C (proud 3,5A při 12V) po delším provozu vypalují pájecí body/plochy na desce plošných spojů, protože součástky jsou připájené ze spodní strany a teplo jak známo stoupá nahoru. Zde ale teplo nemá unikat kam a didoy tak doslova vytečou a odpadnou z desky, která je rozpálena na 60°C!!.
To byla také závada, s kterou zde tento zesilovač byl. S tím souvisí i použití čínských elektrolytických kondenzátorů HITANO pouze na 85°C v blízkostí tohoto můstku a stabilizace. Ty budou časem zdrojem dalších problémů kvůli jejich vyschnutí... Vazební kondenzátory jsou zde staré Tesly řady TC205, 208 a to také nebudí důvěru. Modrý Alps pro řízení hlasitosti už celkový dojem nevylepší. Naopak, spojovací přechod na hřídeli k alpsu je tak blízko k patici elektronky, že se musí ohnout nožičky patice, aby nedošlo při otáčení hlasitosti ke zkratu. Poslední nebezpečnou věcí v tomto zesilovači je zpožděné připnutí anodového napětí. Jednak toto zapojení je tvořeno jednoduchým časovacím obvodem 555, který není příliš spolehlivý, ale hlavně doba sepnutí je nastavena na cca 15s. A to je kámen úrazu. Napětí se tak rychle neustálí po zapnutí zesilovače a na výstupu ještě pulzuje poměrně výkonné a nebezpečné napětí! Proto to také pěkně zacvičí s mémbránou reproduktoru a musím říci, že na drahé Lowthery jsem si takovou fušeřinu nedovolil připojit...Celé bych to završil starými paticemi, které jsou zoxidované a nemají dobrý kontakt.
Používat nekvalitní patice z dob“komančů“ je trochu mimo. Cena kvalitních keramických a glazovaných patic není přeci tak velká...
Zvuk:
Po opravě zesilovače. Nastavení biasu a předělání žhavení ,aby zesilovač mohl být osazen elektronkami ECC81 (místo ECC85) jako u MKII došlo po změření zkreslení a frekvenční charakteristiky také na samotný poslech.
Pro digitální cestu byl zvolen pouze jako transport cd-player Shanling CD-10 s externím bateriově poháněným 1 bitovým převodníkem Philips. Analogovou část tvořil gramofon Project RPM-9, MC přenoska Denon AS1, amorfní MC steup transformátor na zakázku vyrobený u firmy Lundahl, Phono předzesilovač Yamaha C-4 a jako perlička došlo i na přehrávání LP desek nahrané a pak dekodované systémem DBX 224. U těchto LP desek dosáhnete dynamiky kolem 100dB a je to zážitek. Celé to bylo připojeno na reproduktory Fostex FE206 s hornovým výškovým reproduktorem s Alnico magnetem.
Zapínám tedy zesilovač. Po chvilce se ozve silné lupnutí v reproduktorech a brum. Po pár skladbách vyměnuji ECC83 Teslu za něco lepšího a to Valvo ECC83. Při výměně se mi potvrdí nekvalita patic a jejich špatné kontakty. S výměnou se snížil brum v reproduktorech a hlavně kvalita zvuku šla nahoru.
Ok, usedám do křesla a pouštím znovu první cd Puschnig Swallow allias Lewis Grey. Pak od clarinet Factory cd Out Of Home. Přikládám pár výběrových věcí a s úsměvem si říkám ,ano hraje to dobře. Je slyšet, že jde o zesilovač s EL34 a ve dvojčinné třídě AB, a tak projev je malinko hrubší a EL34 nejsou zrovna na basech pro mě to pravé, protože mají takové suché a méně hluboké podání (proto jsou oblíbené v kytarových aparátech na tvrdší muziku), ale i tak je detail a prostor velice dobrý. U reproduktorů s citlivosti 96dB není třeba velkého výkonu, a tak se ani nedostávám do oblasti, kde by se už projevilo jeho větší zkreslení. Hudbu si celkem tedy užívám a přepínám na gramofon. Přehrávám LP od Franka Zappy a nedočkavě se po jeho dohrání vrhám na desku nahranou ve formátu DBX. Je to moje oblíbená od London Philrmonic orchestru, kde hrají Dvořákovu Symphonii No.9 ( From The New Worl). Neuvěřitelné dílo a s tak obrovskou dynamikou. Poslech jsem si tedy nakonec užil. Vytknul bych tedy pouze menší bas vinou výstupních transformátorů a elektronek EL34 kde moje OTL má v tomto hlubší podání. Středy a vysoké kmitočty jsou v pořádku. Zkreslení ,které bylo změřeno, jsem zde díky výkonové rezervě necíítil a vliv zkreslení pentodového zvuku a zapojení push-pull je zkrátka dané a každý výrobek tímto bude menší či větší mírou trpět. Pro prostorově otevřeně hrající a detailní reprosoustavy s vysokou citlivostí budou vždy zkrátka lepší zesilovače v čisté třídě A. Jako poslední jsem zkusil poslech na sluchátka HD600 a DT880. Projev sluchátkového výstupu je velice dobrý. Takový edgar SH-1 je proti tomu totální propadák. Neznám zapojení, ale pokud se nepletu tak u TP101 je sluchátkový výstup je vyveden z výstupního transformátou ,a tak jeho výstup je poměrně trvdý a netrpí nízkým výkonem. Jedinou slabinu jsem slyšel v podání prostou, který mě přišel menší proti třeba čistě elektronkovému zapojení OTL na sluchátka.
Závěr:
Edgar TP101 mě zklamal nekvalítními součástkami, konstručně odbytou prací jako odvodem tepla u zdroje pro napájení žhavení, časovacím obvodem atd. Tímto se tento výrobek stává nebezpečným v provozu. V lepším případě nespolehlivým. Na druhou stránku jeho zvuk není špatný.Na obhajobu se také musí říci, že to byl začátek této značky. Dnes jejich výrobky dle fotek vypadají mnohem lépe a věřím, že jsou ve všech směrech i kvalitnější. Otázkou je, jaká byla cena tehdy tohoto výrobku.
Jako zákazník pokud bych zjistil takovéto nedostatky ,asi těžko bych se s tím smířil a očekával bych takové zpracování u čínské konkurence...
TAB
Naměřené hodnoty na 8ohm zátěži:
Frekvenční charakteristika: 20Hz-34Khz/ +-0dB/ při 15W
Zkreslení THD+N při 15W:
1KHz/0,5%
45Hz/7,8%
25KHz/2,4%
60KHz/4,10%
Osazení elektronek:
4x EL34 Shunguang STR
2x ECC81 Philips
1x ECC83 Valvo
http://imgbank.cz/images/dsc07090.jpg
http://imgbank.cz/images/dsc07092.jpg
http://imgbank.cz/images/dsc07094.jpg
http://imgbank.cz/images/dsc07104.jpg
http://imgbank.cz/images/dsc07107.jpg vnitřek
http://imgbank.cz/images/dsc07111.jpg spojovací tyčka – místo možného zkratu
http://imgbank.cz/images/dsc07125.jpg vypálené pájecí body u diodového můstku
http://imgbank.cz/images/dsc07128.jpg pájení
http://imgbank.cz/images/dsc07117.jpg detail zpracování
A proto je vlastně to co píši zbytečné. Ale výše citované by mě opravdu zajímalo.
