Guliver píše: david: Asi mi chces naznacit TDA 2200, ze? Ale ako som pisal som velmi spokojny pouzivatel Linn Majik DS - vyhovuje mi zvuk, ovladanie, moznosti a tak som odkazany na zosiky s analogovym vstupom...

Jasne. Digitalni vystupy to ale ma, ne? :)

Jenom stouram, realisticky je rozdil v cene docela velky. Pokud nechces korekce (kdyztak me opravte, nestudoval jsem to detailne, ale SDAI je neumi, ze?), tak to nejspis nestoji za to.

No, nechci tu delat kazisuka, kdyz si tu tak notujete nad digitalnima zesilovacema. Spis by mne zajimal vas nazor na barvu vejsek a stredu u digitalnich zesilovacu, jak ji vnimate ve srovnani s spickovym klasickym A nebo A/B zesilovacem... Nakolik ti tikitalni zesilovace rozlisujou nahravky/barvy nastroju... Moje osobni zkusenost praveze neni pro digitalni zesilovace (respektive jejich konkretni implementace v konkretnich masinach od stredni po top uroven profi sfery po ultradrahy consumer highed) nijak 100 procentne prizniva. Je to urcite "ciste" ale jaksi trosku cernobile ci snad monochromni . Ve srovnani s realnym zvukem nazivo urcite. Nejak na tech digitalech neslysim rozliseni mezi ruznymi nahravkami trebas tehoz orchestru v ruznych salech/ruznych nahravacich tymech/ruznych letech co na dobrem A/B reseni...

Mozna za par let bude tato technologie urcite nekde jinde a zrejme prevalcuje klasicke reseni (vcetne vsech vyhod typu room correction), dnesni implementace digitalu nepresvedcuji na 100 procent...

cough: mozes byt prosim trochu konkretnejsi - ake pristroje z consumer sekcie si mal na mysli?

david: Majik ma digtalny vystup (trochu mi je zahadou ze naco) ale tym by cela filozofia DS bola trochu otocena naruby: dostali sme data do prehravaca bez SPDIF a jitteru a teraz by sme ho mali znovu pouzit? Potrebujem korekcie? Zatial som nepotreboval, neviem.

Já mám zkušenost s porovnání špičkového AB s absolutním TOP přístrojem jaký je možný v spínaném módu. A prostě ten spínaný je opravdu lepší. Lepší rozlišení, lešpí detajl, jde i hlouběji. Tam jsem poprvé slyšel Smetana - Má vlast MFSL SACD. A to byl takový mazec, že jsem opravdu nechápal. Zvládá to neskutečně dynamické skoky v hudbě. Dynamické přechody. No prostě žádný jiný lepší zesilovač jsem neslyšel.

Samozřejmě rozdíly nejsou takové, aby odůvodnily neskutečný cenový rozdí těchto přístrojů, ale je tam. Opravdu. Tak přísahám.

pasul: myslis ze to plati aj v kategorii do 100 000 CK? Mam podozrenie ze kludne ano.

pasul> no ty "dynamicke prechody" to je predevsim zalezitost basu a trochu stredu (zjednodusuji), mne spis zajima opacna cast spektra.

guliver> dám dohromady seznam... , ale z toho co je na Slovensku možné slyšet, napriklad http://www.mediatech.sk/vyvoj-a-vyroba/ ... esolution/ a ani Jean Maria Geijsen z Polyhymnie na tom nic nezmení... no kdyz predtim poslouchali na prvni generaci BW nautilus 802 a 804... Matrixy 801 uz nemaj, primo jejich Matrixy od nich koupil pred lety jeden muj kolega co ma masteringove a nahravaci studio...
Ale nahravky kluci z Polyhymnie umej...

A já jsem objevil tady v MB starého známého , který hraje na kombo od Lyngdorfu (CD a TDA 2200) a má za tím dost velké bedny s Lowthery .. tak na toto se moc těším , to si nenechám ujít .

cough píše:No, nechci tu delat kazisuka, kdyz si tu tak notujete nad digitalnima zesilovacema. Spis by mne zajimal vas nazor na barvu vejsek a stredu u digitalnich zesilovacu, jak ji vnimate ve srovnani s spickovym klasickym A nebo A/B zesilovacem... Nakolik ti tikitalni zesilovace rozlisujou nahravky/barvy nastroju... Moje osobni zkusenost praveze neni pro digitalni zesilovace (respektive jejich konkretni implementace v konkretnich masinach od stredni po top uroven profi sfery po ultradrahy consumer highed) nijak 100 procentne prizniva. Je to urcite "ciste" ale jaksi trosku cernobile ci snad monochromni . Ve srovnani s realnym zvukem nazivo urcite. Nejak na tech digitalech neslysim rozliseni mezi ruznymi nahravkami trebas tehoz orchestru v ruznych salech/ruznych nahravacich tymech/ruznych letech co na dobrem A/B reseni...

Mozna za par let bude tato technologie urcite nekde jinde a zrejme prevalcuje klasicke reseni (vcetne vsech vyhod typu room correction), dnesni implementace digitalu nepresvedcuji na 100 procent...

Klidne kazisuka delej, u zesilovacu mi to nevadi . Nahravky/barvy nastroju... no, housle od fagotu poznam . Libi se mi, jak je to "ciste", ale asi neumim posoudit, jestli poznam Gardinera 1988 pozdni sber z jizniho svahu od Gardinera 1989 pozdni sber od tamtez...

Asi by bylo dobre poznamenat, ze room correction je na zesilovaci nezavisle, ze je spis implementacni zalezitost, ze u Lyngdorfu je to v jedne krabici (a mozna bych si dneska zkusil pohrat i s nejakou softwarovou implementaci, kdybych na to mel cas).

Guliver píše:pasul: myslis ze to plati aj v kategorii do 100 000 CK? Mam podozrenie ze kludne ano.

Tak to opravdu netuším. Nemám to ověřeno v této kategorii. V této cenovce už budou určité kompromisy. Ale na toto by měl odpovědět někdo, kdo se tomu věnuje a to oběma konstrukcím. Zkusil bych BVa.

Tyto dva krámy co jsem myslel jsou za 500 000kč a 1 600 000Kč tuším. Je to víc než dokáže zkousnout zdravý rozum. Ale je to opravdu skvěle hrající krám.

cough - Tuším o co ti jde. V tom jsem neviděl problém. Ale víš jak to je. Třeba se pletu a ty to uslyšíš jinak. A bedniska v tomto systému hrají spíš vršek. Ještě se to dá jemně nastavovat. Takže se to tak nějak srovná. Jako komplet systém to je skvělé.

cough: vykasli sa na zoznam mam pocit ze doba technologicky postupila a D-trieda uz nie je to, co bola pred 5-timi rokmi. Osobne sa mi paci aj tato manufaktura: http://www.ciaudio.com/ a ich hodnotenia hovoria o muzikalnosti, atd...

Pro mne je spínaný konec konečná

Jediná výhoda D konca je v účinnosti, menej tepla pri rovnakom výkone, menšia spotreba, je "viac zelený", podľa trendov EU..
Rozhodne to nie je objektívna kvalita zvuku, kde by AB alebo A prevalcoval. Konečný "vzorkovací" kmitočet, princípy PWM modulácie, výdatné rušenia(ktoré sa inde prácne potláčajú pračkami a drahými káblami).
Že sa to niekomu páči a taký zvukl preferuje, prečo nie...

cough: minule v Ketose si oznacil Audio Research zostavu za nemaly peniaz za nic moc a hned na to sa ti pacili aktivne monitory Dynaudio tusim 5a. Nemaju nahodou v sebe D zosiky?

BVa píše:Jediná výhoda D konca je v účinnosti, menej tepla pri rovnakom výkone, menšia spotreba, je "viac zelený", podľa trendov EU..
Rozhodne to nie je objektívna kvalita zvuku, kde by AB alebo A prevalcoval. Konečný "vzorkovací" kmitočet, princípy PWM modulácie, výdatné rušenia(ktoré sa inde prácne potláčajú pračkami a drahými káblami).
Že sa to niekomu páči a taký zvukl preferuje, prečo nie...

Co myslis tim seznamem klicovych slov o vzorkovacim kmitoctu a PWM?

Zkušenosti s Lyngdorfem mám již delší čas a tak snad trochu mohu hodnotit. Zvuk je podle mne právě podobný Brystonu, trochu i Audionetu, chladnější ale přesný. Jak se to komu bude líbit, bude také záležet na poslechových zkušenostech s předchozími zesilovači. A nejsou citlivé na použitou kabeláž. Oproti kabelu mezi CDP a PRE jsem nepoznal nějaký zvláštní rozdíl mezi kabelem za pár stovek a za hodně tisícikorun (mezi PRE a koncem Lyngdorf) - symetrické propojení .
Námitky, že snad způsobuje rušení do okolí snad platily v začátcích D zesilovačů. A ještě u japonských, ty nesplňovaly normy pro Evropu. Ale tahle pověst se jich drží jak železná košile a jak vidět bude ještě nějaký čas. Nějaké objektivní důkazy konkrétně u Lyngdorfa chybí...