Čím to je?
Název známé to písně jsem užil záměrně a to z jednoduchého důvodu...prosím, objasněte mi někdo z opravdu technicky znalých, jako laikovi, čím to je, že různé zesilovače hrají různě. V tomto vlákně bych se rád oprostil od názorů na to, který zvuk je ten správný, správně naměřené hodnoty (nic mi neřeknou, nebo tip na přístroj, který je zaručeně etalonem podle kterého lze posuzovat ostatní přístroje...to mě teď nezajímá.
Dokonce jsem se dočetl větu : "že každý přístroj, který do zvuku něco přidá, stojí za..." Podle kterého ukazatele se to posuzuje? Nebo, byl někdo při pořízení všech nahrávek ve studiu? Či dokonce tvrdí, že slyší a vnímá zvuky stejně jako ostatní? To snad ne...
Ne, opravdu se ptám na jednoduchou věc , proč zesilovače (třeba integrované, zajímají mne nejvíce) mají různý zvuk...vyšší klidový šum při podobném či stejném nastavení a ano i slepém testu (absolvoval jsem je už kdysi jako prodejce, dobře vím, že různé přístroje hrají různě a je mi jedno o kolik, nebo kdo věří a kdo ne, není to předmětem otázky), tím je, které konkrétní součástky tolik ovlivňují zvuk, například větší množství basů, mírné nebo výraznější sibilance apod.
Z předchozích i současných diskuzí na tomto i jiných fórech už tedy vím, že to není vnitřní kabeláž, vnější kabeláž, konektory ani napájení, takže trafo myslím také vyloučíme...co tedy? Výkon? Kondenzátory? Vždyť konstrukce zesilovače, třeba dual mono jsou víceméně stejné (ne vždy, vím. Opravdu jsem laik, tak pokud se ptám hloupě, promiňte) ale je to tedy součástkami, nebo jejich sestavením? Nedává mi to smysl...proto prosím o relevantní vysvětlení, ne střílení od boku, či odkaz na články apod.
Uvítám i odkaz na už dříve uveřejněné vlákno. Omlouvám se, ale nenašel jsem...pouze vzájemná napadání a dvou znesvářených skupin. To mě také nezajímá.
Moc všem zkušeným a znalejším děkuji.

Možná úplně hloupé vysvětlení. Hrají různě, protože jsou různé? Každý model je v něčem jiný, odlišné topologie, součástky, parametry. Sám jsem si vyzkoušel docela dost kombinací zesilovačů s bednami a něco k sobě prostě sedne a něco ne. Kdyby to bylo možné vyčíst z parametrů, bylo by to snadné, ale tak to nefunguje.

Tedy mne se ta otázka zda opravdu hloupá. Vždyť jseš nebo byl jsi prodejce, nevím čeho, asi audio kdyžs absolvoval sklepě testy. ... Přeci dvě různé věci jsou vždy jiné. I když je to věc, ktera má plnit stejnou funkci . Auta, kosmetika, audio komponenty...střeva, konstrukce, typ zapojení, součástky , tisíce kombinaci

Muze za to zkresleni, jeho velikost a predevsim charakter. Ty plynou z ruznych topologii, ruznych soucastek a to od napajeni po vystupni reprosvorky.

I 2 naprosto stejně přístroje hrají každý trochu jinak. Zkoušel jsem.. Asi tolerance v soucastkove základně?

@Newkeny: Odpověď na Tvou otázku neznám.

Na své cestě za hledáním odpovědi jsi však hned v úvodu "odstřihnul" celou oblast, kde spousta z nás rozdíly vnímá:

Z předchozích i současných diskuzí na tomto i jiných fórech už tedy vím, že to není vnitřní kabeláž, vnější kabeláž, konektory ani napájení

Newkeny,
neplatí jen pro audio. Já měl vedle sebe dva naprosto shodné televizory, stejná značka i typ a přesto ihned pozorovatelný rozdíl - pouhým okem. Na prvnim z nich běžel snad ňákej hokej a na tom druhym Princezna ze mlejna II. Prodejce (zřejmě podobnej jako seš ty) řikal, že to klidně může bejt volbou kanálu...ale jistej si nebyl!

Tak v zesilovacich i elektromechanicke prvky, a ty se chovaji pokazde jinak.

Já ten dotaz pochopil tak ( proč se dva různé zesilovače chovají různé....sestavením součástek...) , že se tazatel ptá na zesilovače různé značky.
Pokud myslel dva různé , ale shodny typ, např dva zesilovače Denon 123456, tak to už je tedy něco jiného, k tomu už se vyjadřovali jiní vyse

Tak samozrejme ta vyjadreni prece plati v podstate pro oba pripady ne.

Každej hraje jinak, to bychom se připravili o nekonečné zkoušení (jsou příliš složité
třída A, B, C, AA, AB, D, G, H, S, T... je jenom z jedno z možných kritérii) a výrobci
na buben by přišli, zkrátka - přirozenej rozptyl (jako s ženskou příkladem)

Jestli už je dotaz dovysvětlen, rád bych se také něco zeptal (jen pro odborníky). Potřeboval bych vysvětlit kvantovou teorii pole. Nezajímají mě hádky znesvářených skupin zastánců částicové a vlnové povahy hmoty. Jsem naprostý laik, tak prosím pěkně od začátku. Jenom žádné odkazy na webové stránky, články nebo nějaké střílení od boku. Pěkně tady do tohoto vlákna prosím a srozumitelně.

@Pavel_LXmini : ...


@Newkeny : keby si dobre ovládal aspoň základy teórie automatického riadenia, tak by sa možno našiel aj niekto, s kým by si si mohol racionálne podebatovať o zosilovačoch na obecnú tému:

Čím to je?

Bohužiaľ tu, a zvlášť v Tvojom prípade, žiaden racionálny tok informácií nehrozí

Prodaval jsem vintage bedny Sony SS G5, 3-pásma, bass-reflex, regulace výšky-středy zákazník přijel 100 km s vlastním zesíkem Pioneer A60 a gramofonem, poslech test dopadl špatně: víte, má je kámoš a hrajou docela jinak, co...akustika místnosti !
(jde o velmi prostý výrobek: 4 prkna a pár pasívních součástí viz příloha) natožpak zesilovač !

V těch zesilovačích je znát snad každá drobná změna. Někdo pozná i výměnu pojistky. Ale teď vážně. Největší změnou je asi zvolená topologie, tam se liší mezi sebou v podání prostoru. Pak počet napěťových stupňů - změna ve srozumitelnosti, detailnosti. Další je vyfiltrovani napětí, čím větší kapacita, pak se zvuk nerozpadá a drží pohromadě i při větším výkonu. Kompenzace v nadzvukové části má vliv na rychlost, ovlivňuje i mikrodynamiku, blbě zvolená může způsobit i únavu při delším poslechu. Pak do toho vliv síťového filtru pokud je zabudovaný, pak rozehrání, ohřátí po nějaké době. Je toho hodně, pak se nemůžeme divit že každý hraje jinak.
K tomu šumu - vliv má na něj kvalita vstupních tranzistorů.
Pak jestli má objemově víc nebo míň basů, tak s tím se dají taky dělat kouzla v koncových zesilovačích. Jedním kondikem mezi bazema budicu nebo přímo koncových tranzistorů, nebo kombinací obou.