To jsem netušil, že ale jeho cesta ke mně bude „naozaj trnitá“. Nakoupeno v dubnu, přišel v tento pátek. Již jsem měl podezření, že jsem 475 € + 35 € dopravné přispěl někomu na dovolenou, ale již pohled na 30 kg těžkou bednu mne přivedl z omylu – došel přímo z Číny. Návod jsem si přečetl doslova důkladně, protože je psán pouze „rozsypanou rýží“. Anglické slovo tu a tam, jiné cizokrajné nikde. No, nic se nedá dělat. Je skutečně krásný:
Jediné, co bych mu mohl vytknout je čelní vypínač sítě, který je trochu „humpolácký“ a je to pravděpodobně evropská výroba, prostě průmyslová přístrojová klasika. No nic, výměnu přívodní šňůry za evropskou zvládnu „levou zadní“ (to by člověk nevěřil, co se jich doma od zavedení PC povaluje), protože schánět zásuvku dle čínské normy se mi nechce.
Na zadní straně klasika, čtyři vstupní svorky a zlacené (a perfektní) svorky na repra 4/8 ohm
Na střeva jsem se raději nekoukal, tak foto z netu:
A pro technicky zdatné pár údajů:
Product Description:
◆ Chassis is made of stainless steel of 1.2mm in thickness with wire brushing.
◆ Big metal knob, comb-like feet for reducing shaking.
◆ High-grade RCA terminal with gold plating.
◆ 4Ω and 8Ω power output terminals with gold plating.
◆ Side panels made from cherry wood.
◆ Blue power indicator.
Parameter:
Input Impedance: 100KΩ
Output Impedance: 4Ω 8Ω
Input Sensitivity: 500--2000mV
Total Hamonic Distortion: ≤1%(1KHz)
Frequeney responses: 20Hz-30KHz±1dB
Maximum output: 40W×2(8Ω Standard) 30W×2(8Ω Triode)
Signal to Noise Ratio: 89dB
Input Jacks: 4
Output Jacks 2
Supply Votage: AC220V 60Hz/50Hz
Size: 435mm(W)×180mm(H)×340mm(D)
Weight: 22kg
Vše je zapojeno, takže mohu přikročit k zapnutí zesilovače. Cvak a vpravo od kolébky začala červenofialově blikat LEDka označující náběh zesilovače. Čekání nic, moc, asi 2 minuty a přepnula se do tmavě modré, velmi slabé intenzity, takže v noci naprosto neruší. Nevěřím ale vlastním uším, čekal jsem šum a ono nic. Údaj S/N je jen 89 db, takže volume úplně doprava … a opět nic. Že tam není ani náznak brumu, to jsem očekával, ale ani šum ?
Jdu uvařit kávu, k němu cigaretku a rozhoduji se kterou skladbu jako první: Pink Floyd, The Division Bell, skladba kterou zbožňuji, Coming Back to Life.Celých 6 minut a 19 vteřin zůstávám s otevřenou pusou…Prostor vpravo, vlevo, dopředu, dozadu, od podlahy ke stropu. V naprosté čistotě, bez zkreslení, nádherně barevný, od spodku nahoru. Nic nepřečnívá, nic neschází. Činel je činelem, velký buben velkým bubnem, basa basou. Basy suché, úderné, sykavky nesykají. No paráda !
Tak další: Rusalku jsem živě slyšel a viděl 3x, poprvé s Eduardem Hakenem v Teplickém divadle (a to jsem byl hodně malý kluk), naposledy v minulém roce, kdy jsem dceru vytáhl na její narozeniny do ND, jako dárek. Ale: Sarah Brightman, album Classics – The Best of Sarah Brightman, skladba La Luna. Jsem již dospělý chlap a najednou brečím. Nestydím se, Sarah tu árii zpívá jen pro mne a nádherně.
Utřu slzy a jdu na další, chce to strunné nástroje: Blackmore’s Night – Secret Voyage, skladba Prince Waldecks Galliard – struny jak mají být.
Chce to klavír a hlasového virtuóza: Bobby McFerrin & Chick Corea – Play, skladba Spain. Jsem melodik a tento žánr není moje parketa, ale těch 10 minut jsem si vychutnal ke vší spokojenosti. Oba patří ke špičce, co Bobby dokáže (doslova „na hubu“), je neuvěřitelné…
A jedu dál, chce to z jiného soudku, Robert Plant & Alison Krauss, CD Raising Sand, skladba Through the Morning, Through the Night. Celé to CD je nahráno neuvěřitelně. Spojení bývalého frontera Zepelínů s country zpěvačkou bylo pro svět doslova šokem. Nikdo tomu CD nevěřil a nakonec dlouho bylo na řebříčkách slávy. Je nahráno doslova ponuře, melancholicky. I rychlé skladby mají hluboký basový základ, je celé ale velice, velice melodické, poslouchatelné. Basová sekce tam odvedla neskutečně vynikající práci, ale mám pocit, že jej nahráli studioví hráči, protože mám dvě CD s nahrávkami živých koncertů a tam tento dokonalý zvuk není, tam je zkreslený, nevyvážený pazvuk...
Dám si nyní něco jiného, chce to ženský hlas. Tanita Tikaram, CD Ancient Heart, skladba z roku 1988 (toto letí) Cathedral Song. Neuvěřitelný šlágr, který se hraje již 20 let. Kdyby nevytvořila nic jiného, vstoupila do Dvorany slávy... Na prvotinu sound k neuvěření a to celé CD. Novější mne již tak nechytly, škoda, ale nyní si je pustím znovu, slibuji...
Je již večer a tma. Elektronky žhnou, hudba se line pokojem. Prostě paráda. Co si dáme dál ? No přece Katie Melua, CD Call Off The Search, skladbu Call Off The Search. Ta začíná krásným pianem, pokračuje nádherným hlasem krásné dívky, která umí neskutečné. Co víc si přát ? Ta trubka v pozadí je jako živá..., tak si dáme to album raději celé od počátku...
Chce to trochu smutku: Eric Clapton, Complete Clapton, skladba Tears In Heaven. Co k tomu říci ? Každý z nás někoho ztratil, jsme lidé smrtelní, ale vidět umírat své děti... Klobouk dolů, pane Clapton, tolik smutku a nádhery v jedné skladbě, děkuji.
Již je pozdě, co nakonec ? No přece: Garth Brooks, CD The Hits, moje „refereční skladba“ pod názvem The Thunder Rolls. Nejdříve normálně, tak jak mám rád, skoro potichu... Ta skladba by se mi hodila na počátek či konec filmu odněkud ze západu USA. U nás ji nazpíval Pavel Bobek, kterého mám rád, ale oproti originálu čajíček... Skladba má na konci nádherný zvuk deště, který je jako „živý“. Tak si ji dáme ještě jednou a volume víc doprava, nahlas. Snad jsem to trochu „přepísk“, můj věrný pudl se probudil a jde se ven podívat, kde ta bouřka je.
Sahám po vypínači a najednou mně bleskne hlavou myšlenka vypnout zesilovač uprostřed nějaké skladby, co to udělá ? Udělám a jsem v šoku, Ledka zhasne (je vypnuto) a zesilovač cca 10 vteřin klidně s neztenčenou hlasitostí hraje dál. Teprve poté se začne zvuk zeslabovat, až asi po ½ minutě mizí. Vrtá mi hlavou, jaké musí být kapacity kondenzátorů v napájecím zdroji, když toto předvádí, ale kuchat jej nebudu. Jsem rád že jej mám a ještě si nyní pořídím další osazení elektronek, ať mám jistotu a klid na duši. Dospěl jsem na konečnou.
