Víš Pítrsi, když už tady przníme vlákno NAD, oni ti velkobednisté jsou dost často "mentálně aklimatizovaní" na dvojnásobně zesílené basy vůči zbytku spektra (někdy i víc, třeba i 10dB), což je samozřejmě vliv místnosti. Co znám muzikanty, většina jich má fakt regálovky nebo menší sloupky... Podle mě 30l uzavřenky s 20cm basákem do běžných poslechovak stačí.

Ale to je přece volovina, dadafte, správná bedna hraje rovně odspoda nahoru a stejně tak můžu říct, že ty posloucháš místo tympánů dětský bubínky a místo klavíru dětskej klavírek... ...protože zahrát věrně tu třímetrovou kraksnu nebo metrapůl na metrapůl kotel, na to ty ptačí budky prostě nemaj kde vzít vitamínky

Ano, rovná velkobedna venku na louce.

Ale v místnosti se všechno mění.

Napadlo vás vůbec někdy, proč v nahrávacích studiích nemívají Matrixy ale 20 litrové monitory v blízkém poli?
Protože by ve výsledku nedokázali nic nahrát...

Běžný průběh větší basreflexové soustavy v tradičním umístění na poslechovém místě vypadá takto:



Basy jsou v průměru o 8-10 dB zesílené oproti zbytku pásma. "Mentální aklimatizace" nutná!
(zvýšení o 6db pocitově znamená zdvojnásobení hlasitosti)

Takhle vypadá měření aktivních studiových dvojpásmovek s 13cm středobasem v blízkém poli (near field, D-class):

Až takový rozdíl?? .Tady taky zajímavá recenze..
http://www.luxusnihifi.cz/recenze-nad-c ... 8-c568.php

Lemon -- ten receiver Yamaha hraje úplně stejně jako třeba Pioneer A-30 nebo jiný AB zesák z toho nejlevnějšího ranku, víc zvukově nečekej.
Hybridní NADy nehrají jako nejlevnější zesáky.
Pravdou je, že čím lepší zdroj signálu k nim připojíš (a nejlíp analogově), tím líp hrajou, v tom má ta recenze pravdu. Třeba s highendovým Philips CD960, nebo teď s druhým nejvyšším Philips CD850, co mám připojený, je to pekelný mazec...

Ale nejlíp ať si každý zajde někam do studia a sám si to poslechne, takové řečnění stejně nemá smysl a člověk se jen zbytečně nechá unést.....

Tak v tom případě půjdu do NADu C 368.Časem dokoupím modul BluOS a bude z toho univerzální stroj.

dadaft:
Vím, jak to myslíš, ale dopouštíš se podle mýho názoru až příliš velkého zobecňování. Tvé grafy ukazují chování konkrétní bedny v konkrétním prostoru. Nic víc (obecného) se z nich vyčíst nedá. U těch aktivních dvojpásmovek je hrb na 48 Hz evidentně mód místnosti, bedny začínají konzistentně hrát od nějakých 80 Hz, takže z baskytary udělají dětské brknkátko a z kopáku timbales.

Navíc, jako frekvenčně vyrovnaný jsou vnímaný bedny, jejichž frekvenční charakteristika se jemně, plynule a rovnoměrně svažuje od basů směrem dolů. Pokud je charakteristika vodorovná, bedny zní tenčeji. Napsalo se o tom dost na stereophile a myslím, že i zde na fóru.

Takhle vypadaly cca 65l třípásma s bassreflexm ve 30m2 panelákovém obýváku bez akustických úprav, jen běžně zabydleném:

dadaft píše: ↑

05 zář 2018 15:47

Napadlo vás vůbec někdy, proč v nahrávacích studiích nemívají Matrixy ale 20 litrové monitory v blízkém poli?

Jeden příklad za všechny:

Dadafte,

jak ty dva grafy vidim ja:
- ten prvni je bedny na miste pri poslechu a mikrofon tam kde je hlava, neni aplikovane okno na impulsku, tzn to sbira vsechny odrazy. Tzn ten graf ukazuje spise power response, nez skutecnou frekvencni charakteristiku beden, navic ovlivnenou mistnosti.
- druhy graf pises ze je mereni v blizkem poli, no chtelo by to blize urcit, ale odhaduju ze je tim mysleno asi 1m. Bedny jsou asi nekde v prostoru, mikrofon tedy asi 1m od beden, pokud je to vetsi mistnost a I dobre zatlumena, tak takto zmeris frekvencni charakteristiku beden ovlivnenou odrazy mistnosti, tady ale bude vice prevladat ta bedna, proto to nema sklon.

Ty dva grafy se nedaji porovnavat. Power response ciste bedny se da tez vypocitat na zaklade horizontalnich a vertikalnich smerovek, a dostanes pro vetsinu beden prave caru sklopenou asi o 10dB mezi 20-20kHz.

Na cteni a porovnavani grafu proste pozor, chce to zkusenost. Pak se delaji zkratkovite, zaujate zavery.

PitrsPraha -- no já tam vidím "konzistentní" hraní od 70Hz a -3dB od 65Hz, ale budiž -- chtěl jsem tím hlavně naznačit, co dokážou jen 13cm basáky!!! Z tohoto pohledu je to přece jen bomba, nemyslíš? Ostatně proto chci své near-field bedny upgradeovat z 2 x 10cm na 2 x 16cm v každé bedně.

A k publikaci těch měření mě vybudila tvoje poznámka, která je dle mého také příliš zobecňující -- že 50W/ch zesilovač a nearfieldy nedokážou nikdy dát dostatečnou dynamiku koncertnímu křídlu. Ale když posloucháš citlivé bedny z 90cm, nemyslíš, že 50W stačí až až?
A taky proč by o zvuku klavíru nemohl mluvit ten, kdo poslouchá v blízkém poli, tj. slyší v prvé řadě přímý zvuk, ale ten s klasickým uspořádáním, sloupy, subem a trhačským zesákem, který slyší ze 70% odražený zvuk, ano?

(Ta fotka z Abbey Road vysvětluje, proč už nejsou to co dřív. )

Kocour -- je vidět, že to znáš, trefils to naprosto přesně.
Ty sloupy jsou BW CM9 v nejklasičtějším ustavení, tj. zhruba 0,7m od kratší zadní i bočních zdi, místnost tak 4x6m, poslech cca 3m od beden.
Značku monitorů jsem si nevšiml, takové ty teďka populární s vestavěnými nCore zesáky, větší místnost, umístěné v podstatě uprostřed, daleko od všech zdí, poslech 1m od beden.

Ono asi fyziku nejde ošulit, i nejnezkušenější hifista ví, že když máš málo basů, šoupneš bedny víc ke zdi..... když tedy dáš rovné bedny do místnosti v klasickém uspořádání, tj. poblíž rohů, zákonitě musíš mít zdůrazněné basy, ať děláš co děláš. Ano, zhruba o těch 10dB, což je pocitově skoro 3x hlasitěji než zbytek. Že jsou hifisté zvyklí a berou to jako "správné" a normálku, je jiná věc.
Mně se ten rovný průběh líbí víc.

Nechci se do nikoho navážet, věci jsou, jak jsou.
Jen mě naštval Pítrs s tím svým "ty nemůžeš se svým 50W šrotem nic vědět o zvuku,,,,"

No, to jsou věci, ale v poho, máš recht. A na poslech "dráťáku" i 50W šrot je zcela dostačující.

dadafte, nejen že jsi umíněnej jak děcko, ale zejména jsi dlouho neslyšel hrát křídlo naživo, když tohle můžeš říct. Ne, že velký bedny jsou o 10dB nahoře, ty hrajou rovně, i v té místnosti. To ty jsi o 30dB dole v oblasti nejnižších tónů na klavíru a můžeš dávat budky klidně až do zdi a zase ven, chodit k nim a od nich až doalelůjá

Samozřejmě, že ty bedny hrajou rovně, ten zdvih dělá ta místnost -- proto přece tyhle velké soustavy hrají v každé místnosti tak hodně jinak, i když hrají stejně (rovně). To odrazy tak rozličně barví a zesilují jejich zvuk. Nearfield sestavy hrajou vesměs všude stejně, když mají aspoň trochu prostoru kolem sebe............

Ale máte pravdu, pár nejspodnějších kláves na své sestavě nemám v plné palbě, takže je to totální propadák. Na zbylých 80 klávesách nezáleží............... ale co to plácám........................

Ať žije můj zelený strom neslyšení a umíněnosti................ je zábavný.

Ať žije váš rovný strom................... asi jste taky nadšení a to je dobře.

Ať žije světový mír a hudba sfér.

Ať žije náš koníček.

Howgh.

Hele borci, když se vás někdo zeptá, jakou značku zesilovače máte, co jim říkáte? Já říkám N-EJ-DÝ, ale nevim jestli to není moc engliš slang.

Říkám mu "NADšenec" kvůli projevu, nebo "ty můj malej hybrídku nadovskej"

Zaujala ma tematicka odbocka vlakna , cize len moj nazor.

PitrsPraha, zhodou okolnosti mi utkvel v pamati rozhovor z nejakeho nemeckeho casopisu o klasickej hudbe spred par rokov, kde respektovany nahravaci majster [o ktorom som predtym ani potom nepocul, ale mal v kreditoch vsetko mozne], ktory tvrdil, ze nahly upadok kvality nahravok klasickej hudby v druhej polovici 90 tych rokov bol sposobeny modou instalovat B&W repro z ich nizkou ucinnostou ako monitorov.

Piano - a velke vs male repro
Milujem klavirnu hudbu, vyrastal som v dome s koncertnym kridlom. Moja skusenost je, ze klavir a klavirna hudba ukaze kvalitu repro, vdaka velkej narocnosti na presnost a stalu pritomnost harmonickych frekvencii.
Mam aj velke repro ktore hra rozsah pod A0 [plny Bosendorfer neda ], aj regalovky, ktore hraju skoro plnu kontra oktavu.
Hudobne sa na spodnych frekvenciach, ktore su odlisne, toho moc nedeje, rozdiel je vo "velkosti klavira" [asi aj preto sa, mimo klasiky, klavir vytahuje hore pri produkcii medzi 100-250Hz, aby zvuk klavira znel "plnsie".

Pre zvuk klavira je kriticka cistota pasma okolo medzi 250 a 500Hz, cize tam kde ma vacsina 3-pasiem crossover medzi midrange a wooferom. A prave toto je to, co je drahe na plnorozsahovych repro a zacina byt urobene skutocne kvalitne tak od 8-10 tisic euro a vyssie. Nejde ani tak o frekvencnu odozvu, ale skor o casovu presnost [citam vacsinou po anglicky - time-coherence], s ktorou ani uprava akustiky miestnosti nic nenarobi. A typicky klavir v koncertnej miestnosti, nie je extremne hlasny nastroj, cize nearfield posluch, kazdej aspon trochu serioznej zostavy umozni aj realisticku hlasitost.

Tolko technika, teraz emocie ->
solo klavir => regalovky - intimita posluchu, sustredenie na hudbu, techniku hry, emocny zazitok z prednesu - "Martha Argerich hra len pre mna", super relax [pocuvam v pracovni/kniznici]
klavir+orchester => velka zostava, tam to na malych bedniach posobi divne, akoby som sedel na podiu, tam mam rad odstup "sedim v 10 rade"

Tip na posluch: Brad Mehldau: After Bach + som si do playlistu vsunul vzdy toho isteho Bacha od Andreasa Schiffa.