Po dlouhé době, jsem si nekoupil vinyl ,ale CD.
To z úcty k nenahraditelné chansonové ikoně, jíž držím v úctě, díky několika LP, k nimž jsem se příznivou shodou okolností dostal.
Dostal jsem se do stavu vytržení. Já rozeznávám odcházení legendy, i přes pohnutí z neuprostné časové dani, je téma smrti podáno tak působivou uměleckou výpovědí, že stojí si prožít svůj cit ztráty, ten práh, z něhož není návratu.
Maláskovy a Balcarovy citlivé, kvalitní aranže, doplňují velmi kvalitně a sytě Hančinu uměleckou výpověď. Nestrhávájí na sebe pozornost a to je dobře.
Překrásný živý zvuk rozhlasových symfoniků, dodává dílu, zasahující barevnost a opravdovost, nedosažitelnou obvyklým levným doprovodům z počítače.
Já se skláním zralému kráse, loučení i smíření s neodvatným koncem.
To není deska pro každého. Já jsem ohromen.
