Ještě za sebe napíšu malé (vlastně větší, pardon) doplnění.

Ať jsou výsledky DR, spektrální analýzy, měření frekvencí, graf průběhu hlasitosti, jaké chtějí, vždycky je pro mě rozhodující vlastní poslech. A to poslech na aparatuře a bednách, někdy pro kontrolu i přes sluchátka. Soustředěně a v klidu. Teprve potom hodnotím výsledný zvuk. Neboť zvuk je jako nosič hudby zásadní, a to bez ohledu na žánr, tvrdím. Poslouchat hudbu se špatným zvukem, je jako dívat se na obrazy v galerii potmě.

Tato bohatá a tisíckrát opakovaná posluchačská zkušenost mi potvrzuje, že zvuk je vždy špatný, pokud je DR6 a méně. Neexistuje výjimka. Pokud je průběh hlasitosti je viditelně ořezaný ve špičkách, taky špatně. To nelze schovat, ani okecat, už z principu. To je přesně ta zkušenost a znalost souvislostí, které mi dovolí trefně předpokládat stav zvuku, když vidím číslo a graf. Míra zmršenosti se může v určitém rámci lišit, ale vždy je to zprasené.

Další zkušenost: vysoké číslo DR, pěkně zubatý graf, Hi-res formát, atd, neznamenají téměř nic. Protože i v takovém případě lze až poslechem leckdy identifikovat totální prasozvuk se všemi jeho nectnostmi. Typický příklad - PAIN OF SALVATION - Panther (2020). Pumpující destruovaná rozchrchlanost s DR10.

Ještě další zkušenost je, že tyto jevy jsou mírně potlačeny při poslechu z ntb, mobilu, v autě, z nějakého boomboxu, apod. Však pro zařízení této "kvality" jsou takové nahrávky primárně určeny. Že na nich všechno zní stejně a blbě, je konzumentům jedno. Pokud známky deformovaného zvuku někdo popírá, protože je neslyší, pak soudím, že jeho aparatura je zhruba na úrovni těch výše zmíněných. A že jeho poučenost posluchačskou zkušeností je zcela nedostatečná.

Na různých fórech, včetně tohoto, potkávám spoustu lidí z obou táborů. Jedni vědí, o čem je řeč. Druzí si koupí toho Pantera a mlaskají blahem nad jeho zvukem. Nebo dokonce zprasené nahrávky vyzdvihují, protože tak je to přece správné a moderní. Ničemu se už nedivím. Svět je prostě takto postaven. Od komentářů mne to však neodradí. Ani mne to nepovede k tomu, že bych zpraseniny začal tolerovat, nebo snad poslouchat.

Wintersun - Wintersun.


CD konečne dorazilo, DR dúfam len okolo 5, tak to mám najradšej. Antony, choď džihádovať inde, toto vlákno sa volá "Zrovna poslouchám", keď to bude aj Moravanka.

Děkuji za krásná a typická slova zástupce druhého tábora

Typické je, že takú záležitosť, akou je posluch hudby, delíš na tábory . Ale už dosť, mesiace som Tvoje príspevky blokoval, dnes som neodolal, a naplnil si očakávanie, dokola to isté. Už na Teba nebudem reagovať, sľubujem, idem si pustiť niečo dobre nahraté.

mumu píše: ↑

08 říj 2020 19:26

Wintersun - Wintersun.


CD konečne dorazilo, DR dúfam len okolo 5, tak to mám najradšej. Antony, choď džihádovať inde, toto vlákno sa volá "Zrovna poslouchám", keď to bude aj Moravanka.

Tak to musíš být hodně nasraný, žádná skladba nemá "jen" DR5
PS: K tvému komentáři vůči Antonymu . . . přeji fajn poslech

A vyhral to David Minasian - The Sound of Dreams.

The M - The M (1972) DR11 41:22
Překrásná nahrávka z Japonska, kterou si pravidelně pouštím pro zpříjemnění dne. Nikdy nezklame.
Melodický art rock s prvky soulu a symfo psychedelie v nezaměnitelném a neodolatelném sedmdesátkovém hávu. Tři vlastní kompozice na A straně desky jsou zpívány japonsky, pět převzatých kratších songu na B straně odzpívají anglicky s roztomilým japonským přízvukem. Jde o covery např. S. Wondera, C. King, US skupiny GYPSY, anebo je tu také skladba, kterou pod názvem Flight Of The Ibis napsal Ian McDonald a pod názvem Cadence And Cascade ji nahráli KING CRIMSON.
Kapela existovala rok, byli v Japonsku velmi aktivní, ale hned po vydání desky se rozpadli. Tvořila ji pětice muzikantů známých z jiných japonských rockových kapel, šlo vlastně o takovou supergroup. Zbyla po nich jediná deska plná kouzelné muzičky. Sbory, housličky, usměvavé lalalá, muzika jako z fimu. Nebo ze snu. Prostě to miluju.
*****

WINTERSUN jsou srandovní napodobenina asi tak jedné desetiny potenciálu krajanů WALTARI šmrncnutých hopsahejsovitostí STRATOVARIUS. A mají DR7.

Pokud by zástupce tábora (který jsem neoddělil, jen pojmenoval) "low DR labužníků" zatoužil, můžu doporučit letošní HEATHEN. Tito američtí thrasheři po dvou solidních albech v klasické éře vydali vcelku poslouchatelnou desku roku 2009. Letos si polepšili, na novince Empire Of The Blind (2020) jsou skladby DR4/DR5. Doporučuji všem opravdovým chlapákům.

Empire Of The Deaf or Dumb ?

Blues pro páteční ráno.
NOVINKA

Dnes najprv skvelé Harmonium - Les Cinq Saisons



Osviežujúca francúžština, záverečná inštrumentálna piata sezóna famǒzna.

Následne som si dal na oživenie tento klenot spraseného zvuku



Ktovie, ako by to znelo, keby neohlodali ten zvuk na kosť, a keby chudákovi Newstedovi komplet nevyzmizíkovali basu. Ale užil som si to aj tak.

dadaft:
Ano, může být. To je druhá strana mince problému s basy.
Dobrá nahrávka s plným frekvenčním spektrem + dobrá sestava včetně dospělých beden, která je schopná hrát rovně někam k 30 Hz. Paradoxně v běžných místnostech to na basech pod 60 Hz nemůže hrát dobře. Buď je nutné provést opravdu komplexní a profesionální akustické úpravy místnosti (někde tady na fóru byl postup realizace takových úprav podrobně popsán - velmi poučné, to je v domácích podmínkách pro 99% lidí prostě sci-fi) nebo je nutné použít DRC (pokud možno v kombinaci alespoň se základními akustickými úpravami místnosti).
Ani větší místnost sama nic nevyřeší, jen trochu rozšíří možnosti umístění beden a poslechového místa (jak jsi psal - oboje pokud možno dále od zdí).
Módy místnosti, rezonanční frekvence, zesílení některých frekvencí nevhodným umístěním beden (zejména při vyústění bassreflexu na zadní straně, delší doba dozvuku, ..... vedou k tomu, co jsi popisoval.
Proto taková popularita monitorů, je to prostě menší zlo - raději méně nízkých basů, než hodně, ale špatných. Navíc u většiny běžných rockových nahrávek útlum pod 80 Hz nijak zvlášť nevadí.
Ovšem je 21. století a DRC přineslo možnost užít si nejhlubší basy i v běžných prostorech a za relativně normální ceny. Audyssey, Dirac - třeba takový NAD M33 by mohl být výborným řešením - ale o tom ti psát nemusím, že?

mumu píše: ↑

09 říj 2020 09:07

Následne som si dal na oživenie tento klenot spraseného zvuku
Metallica - ...And Justice for All
Ktovie, ako by to znelo, keby neohlodali ten zvuk na kosť, a keby chudákovi Newstedovi komplet nevyzmizíkovali basu. Ale užil som si to aj tak.

To záleží na tom který vydání tohohle alba jsi poslouchal, jestli máš třeba tohle:
https://www.discogs.com/Metallica-And-J ... se/2610687
http://dr.loudness-war.info/album/view/99182
tak to potěš.
Ale doporučuju sehnat si například tohle:
https://www.discogs.com/Metallica-And-J ... se/6222122
http://dr.loudness-war.info/album/view/56826
to je pak úplně jiný kafe .

Mám Germany Vertigo z 1993, Japoncika SHM z 2011 a pôvodný vynil som predal, keď som končil s gramo. DR urobí dosť, ale tu je zvuk tupý a bez basy vždy, produkcia to tak vtedy chcela.

Metalurgii "justice for..." mám firmy Globus Int./Vertigo/Phonogram 210152-2311 to v dobách když libovolný CD-P byl raritou pro majetnější vrstvy a výběr desek minimální

Tohle album mělo vždycky divně nahranou basu. Ale, že by tam vůbec nebyla, to bych netvrdil. To spíš bicím chybí spodek.