Někde jsem slyšel , že kdo poslouchá disco je buď hravý nebo bez vkusu , doufám , že u tebe platí to první.

Blues na dnešní zatažené dopoledne.
Andílek !

VOLBEAT - Seal the Deal & Let´s Boogie (2016)
https://tidal.com/browse/album/77699958 MQA

Melodická, hymnická heavy metalová partička z Dánska, proslulá svými namakanými koncertními show.

---------------------------------

Fous - jsem hravý, lehce sentimentální mazlík.

Xanadu. Nedávno sme si pozreli tento muzikál - teraz mi prišli kadejaké efekty v tom filme dosť srandovné - pred X rokmi keď som to videl prvý krát mi to tak neprišlo. Včera som zo srandy vytiahol CD - už som zabudol aký to má zvuk cez aparatúru. A bolo to celkom fajn. Olivii to pekne spieva, ELO odviedli svoj štandard, trochu džezu a pár nudnejších pasáží. Syn sa ma pýtal čo je vlastne ELO zač - veď to predsa nie je disco skupina. Ja ich mám zaradených skôr do rockového chlievika. Ale napríklad taký album Discovery je už dosť popík. A niekedy sa aj na diskotékach hrávala aj normálna hudba. Nech je tak, či onak - máme ich radi.

Jejda, díky za připomenutí Mám původní vydání ELO do r. 1977 (Out of the Blue), vkládám do playeru první album z roku 1971 - No Answer

Blues na středu.

Karel1 píše: ↑

07 lis 2020 20:30

To já si dávám poslední počin německého multiinstrumentalisty Thomase Thielena

http://www.progarchives.com/album-reviews.asp?id=61606

Bude se při tom krásně usínat.

Famózní nahrávka!
Bas je božsky měkoučký, miluju takový bas. To neznamená nekonkrétní nebo rozbředlý. Prostě měkoučký a plný, svou pružností táhne celou hudbu, když přechází z tiché pasáže do hlasité, tak ten dynamický zlom není jako prásknutí kladivem, ale je to mohutná teplá vlna, která zalije vše...
A pak bicí, dokonale separované, každý buben má své jasné místo ve stereo panoramatu, doslova jsou "vidět", a taky mají dobrý zvuk.
Samozřejmě je to dobré i v jiných ohledech, vokály a tak, ale bas a bubny mě sejmuly...

Hudebně mě to moc nebere, prostě milionkrát slyšené progrockové postupy, tentokrát made in T.
(někdy musím hloub popřemýšlet, proč mě progrocková alba tak nebaví poslouchat a tak rychle omrzí -- vždyť u blues, heavy metalu atd. je to úplně to samé, taky je to všechno pořád dokola...)

Použiji tvá slova - asi tomu nerozumíš

Zajímavá partička.

Melissa ETHERIDGE - Memphis Rock And Soul (2016)
https://tidal.com/browse/album/77669619

Parádní, parádní velkoformátové blues (velká kapela se sbory, žesti a klávesami)
Melissa má skvělý hlas.
Doporučuji.

https://tidal.com/browse/album/161708940
Co říkáte na novinkové album AC/DC?
Za mě: až na první skladbu s podivnýma nápadama rytmické kytary a špatně rozlišitelným sólováním do zpěvu, prostě klasika. Dobře nahraná na dnešní poměry.
Nicméně jestli občas ácéčka ještě poslouchám, tak staré fláky s Bonem Scottem. Johnsona prostě nedávám...

"Co říkáte na novinkové album AC/DC?"
Já říkám zklámání. Na dnešní dobu už tradičně, samozřejmě. Hudebně nic moc novýho.... neurazí, ale taky nenadchne......, ale nahraný je to album klasicky pro dnešní dobu, což znamená mizerně (ano jsou i mnohem horší nahrávky, ale to je pramalá útěcha).
Například jak se "na oko" vyvarovat clippingu, ale přesto pořádně napálit hlasitost a vytáhnou to co nejvýš to jde? No přece natvrdo oříznout co nejblíž nule (všechno stejně) a nekoukat vpravo vlevo, ne? V kombinaci s tak nízkým DR fakt super, to se musí nechat

THE TREATMENT - Power Crazy (2019)
https://tidal.com/browse/album/101803962

Nejlepší deska AC/DC od roku 1981 !!!
No, trochu přeháním, přece jen není to úplně totální ac/dc-style sound jako třeba Airbourne.
Rozhodně ale jedna pecka za druhou od začátku do konce.
Hard-rock jako řemen.

Zvukově se jako poslední Thundermother, Sons of Texas nebo právě AC/DC přes kompresi ještě jakž takž udrželi nad hladinou bažiny poslouchatelnosti, ve které se mnozí utopili. Divná doba.

*

Pro klidný začátek týdne.