Jazz rock ze sedmdesátek

MINDTAKER - Toxic War (2020)
https://tidal.com/browse/album/132840313

Malé zkoumání nové vlny thrash metalu bych zakončil albem Toxic War od Mindtaker.
Tahle portugalská parta je totiž jak se říká symptomatická.
Dá se na ní dobře ukázat většina pozorovaných jevů.

Tyhle neothrashové kapely dost dají na základy a zvuk žánru a album Toxic War je na jednu stranu čistý old schoolový thrash. Rifový úvod nadupané trojky Faces of War, nebo sólo v Into the Pit, nebo celý navazující Destruicao Total, thrashový klenot, to je aplikovaná stará škola thrashe a pro Mindtaker je biblí Kill´Em All od Metallicy, to bez pochyb.
Na obalu alba tuto old schoolovou věrnost základům prezentuje starosvětská verze (thrash)metalové uniformy. Džísková vesta s nášivkama, potištěné tričko, kalhoty zůžené na trubky, sportovní boty, a na zápěstí pár pyramid nebo cvoků..... to je zkrátka klasika, sám jsem tak v 80. letech vypadal (nášivky Accept, W.A.S.P., Running Wild a Slayer, tričko Metallica - Jump in the Fire).
Výrazně thrashová je i grafická stylizace jména kapely.
Nové je ladění do toxična a komiksova, reprezentované basebalovými čepicemi a kontrastními odstíny a výraznou barevností.
V hudbě se to nejvíc odráží ve zpěvu, který má trochu inklinaci k hardcore. Textově potom v konstatování, že svět už není jenom rozbitý, zničený, zlý, nesoudržný, už je dokonale toxický, nepoužitelný, tak rozjebaný, že už ho nikdy nikdo nedá dohromady. Je to ztracené. Správný thrasher sice dál zůstává bojovník, protože jiný (ovčí) způsob existence je nehodný našeho významu jako lidí. Nicméně už se nedá nic vyhrát, jen hrdinně podlehnout. Takže je rozumné vypít pár piv, pomoshovat na dobrém thrashovém koncertu a nakonec si to rozdat s poldama. Nic víc se dělat nedá, svět jede v příliš vyjetých kolejích a změna je nedosažitelná .....

No, trochu thrashová depka, ale dívejme se na to zl té lepší strany -- ta muzika šlape jako blázen a má své místo v rodině metalových stylů

Nicméně prozatím z nové vlny plně beru jen Eskröta - Cenas Brutais (2020)
https://tidal.com/browse/album/131173721
a Hidden Intent - Dead End Destiny (2021)
https://tidal.com/browse/album/170193708

Brazilská dívčí parta Eskröta je prvotřídní rychlý, tvrdý thrash metal, ve zpěvu díky kytaristce a vokalitce Ya Exodus až dotažený na hranice death metalu. Australané Hidden Intent jsou od thrashe naklonění spíš k melodičnosti klasického heavy metálku. Ale šlapou neskutečně. Třeba pětka Get A Dog Up Ya je nářez s intenzitou, kterou jsem neslyšel od Faith No More.

No, škoda že se to nedá poslouchat v delších zátazích, kdysi jsem metal jel z kazet klidně 10 hodin v kuse. Dnes je komprimace tak vysoká, že po třech albech už se dál nedá poslouchat....... jedna menší poznámka: zvláštní, že poslechové potíže s kompesí nahrávek zmizí, když neposlouchám z ideálního poslechového místa, ale bokrm u pracovního stolu ....... tam se to dá poslouchat furt, jenom to holt není stereo

To nebude komprimaci...spíš přibývajícím věkem a znechucením nad situaci ve státě rozuměj celkovou společenskou beznaději budoucnosti a úpadkem tradičních hodnot...
mám 60+ a vyslechnout album cca 45 min. na jeden zátah je pravá dřina, sebezapření,
no můj názor není typický pro tuhle sekci fóra takže ahoj

dadaft
To není nic zvláštního, pouze si utekl ze směru vyzařování těch zprzněných středovýšek a výšek, kde to jinak v ose rve za uši. Podobné je to, jako když na kvalitním "udělátku" ty konfliktní kmitočty ubereš. Takto se to poslouchat s jistou mírou tolerance dá, ale ty kmitočty tam prostě chybí.

lechos
Mno, já jsem velmi čerstvý 50+, subjektivně slyším velmi dobře, potvrzeno i objektivně - pořád slyším 18kHz na obě uši, to ujde, podle doktora mám jistých minimálně 15 let stabilního sluchu, pak se uvidí. Tedy pokud nežiju v hlučném prostředí a/nebo nevystavuji svůj sluch přetížení. Nežiju a nevystavuju, jsem tichý posluchač. Takže doufám, že ještě spoustu let vydržím s dobrým poslechem a to je u mě 6 hodin denně minimum.

A spíš bych souhlasil s Oldearem -- z kazet nahraných přímo z LPíček ten metal zněl jinak.
Dneska má digitální metal všechno DR 6. Kdybych byl metalista, tak mám gramec, z LP zní současný metal (DR cca 10) neskutečně líp než ze streamu.

Ale jedu hlavně klasiku, a té vládne digitál.

A tak digitálně valím nový

Violblast _ Lazarus Abandoned (2021)
https://tidal.com/browse/album/175184519

Po vynikající jedničce Conflict (2016) a hodně rozpačité dvojce Theater of Despair (2019), je trojka zase skvělý thrashový nářez bez kompromisů.

Zuzko, Zuzko ! (20 golden hitů, tak akorát na jedno cedo)
obsahuje píseň Stumblin´in nahranou v duetu s Chris Normanem (Smokie) 1978

Zuzka je v tom videu očarujúca, ale Chris má miestami dosť strašidelný kukuč.

U mňa nedávno išlo ELO - Discovery. Trochu disco, ale dobre sa to počúva a obal nemá chybu.

Keď už nás opustil basák ZZtop, tak som si spomienkovo pustil výber čo som si niekedy dávno vytvoril z albumov Eliminator, Recycler a Afterburner. Super našlapaná muzika, niektoré veci sú naozaj pecka.

Dřív jsem neznal ZZtop, teprv až komanč schválil vydání licence Eliminator, to byla
hudební událost sezony, to už dneska nepochopí nikdo mladší 60 (nebylo běžně video
natožpak nějaké dvd...)

Alannah Myles. Myslím že to je jej prvotina. Dlho som to nepočul a teraz prvý krát na sluchátka a bol z toho príjemný zážitok. Kapele to šlape, dievčina si ide svoje - miestami má jej hlas až kovový nádych (neviem či je to nahrávkou, alebo jej to tak naozaj spieva). Normálne som musel ísť hlasnejšie ako zvyknem.
Počúvatelné od začiatku do konca.

Krautrock ze sedmdesátek

Lucky Peterson - You Can Always Turn Around (2010)
https://tidal.com/browse/album/68956556

Prostě se uvolnit a nechat Luckyho, ať na vás sype jeden úžasný flák za druhým, nic víc to nechce.

Lucky je frajer. Síce od neho nič nemám, ale mám s ním fotku.
Našiel som ju náhodou v nejakom časopise kde bola reportáž z Bratislavských jazzových dní. Išiel hrať dolu medzi publikum a niekto ho cvakol práve keď prechádzal okolo mňa. Fajn koncert.

Vynikající věc, jak zvukově tak obsahem.