Včera som k vianočnému upratovaniu vylovil starú opusácku platňu od Glenna Millera - Pure gold. Hneď všetko išlo lahšie, nehovoriac o tom že detičky sa pri tom poriadne a nemotali sa stále pod nohami. Babka tiež pookriala. Aj keď trochu zašumený a praskajúci, ale predsa skvelý dúšok čistej energie.

Kdyby,byl stroj času tak se raději vrátím do minulosti, dnešní doba je hrozná. Chtěl bych vidět jak vše vypadalo před 500 léty. Glenn byla špičková zábava, když porovnám s dnešními párty, no hlavně aspoň rohy svítí o muzice nemá ceny psát.

Jojo,to byly doby před půl tisíciletím,samej swing.

Alton Glenn Miller (1. března 1404 – zřejmě 15. prosince 1444).

Glenn Miller byl velký hrdina, ale netušil jsem, že se je jedná o současníka Jana Husa.
Samozřejmě je to překlep ze strany Monteho

Enjoy the revolution ! (Sweet - Teenage Rampage)

Bože, bože až se naučíte číst, tak řekněte. Já netušil potřebu vysvětlovat každou větu a provádět rozbor pro méně zdatné. Cvičná otázka, já napsal Glenn žil před 500 léty ??

Boxer, Renown-už dlouho jsem se tak nezasmál. Vtipná poznámka.
Monte, zbytečně se rozčiluješ. Opravdu to vypadalo, jako kdyby jsi se spletl o 450 let.
Před pěti sty léty by sis ale hifi moc neužil.

Páni, dajte Montemu pokoj - zdá sa že je to správny nostalgik - má moje sympatie .
Ja mávam občas tiež časonávratné predstavy - hlavne by som si vedel predstaviť také obdobie talianskej renesancie, alebo takú secesnú Viedeň (trochu noblesy občas nezaškodí). Ale páčila by sa mi aj stredoveká hostina v nejakom lepšom francúzskom hostinci s trubadúrom v jednom kúte, v druhom velký krb, stolom plným dobrôt s polovačky a vínom v hlinenom džbáne. To by bola tá najviššia vernosť (ba priem highend). Ale zase na druhú stranu - predstava, že o nejakej väčšej hygiene v tých časoch asi moc nechyrovali a zrejme väčšina populácie pravdepodobne nevoňala o nič lepšie ako naši bezdomoví spolupútnici v hromadnej doprave, tak ten zážitok by mohol mať aj svoje slabšie stránky. A to ešte nespomínam blchy, mor, inkvizíciu a iné potešeníčka tej doby. Nehovoriac o tom že v zhladom k priemernej dĺžke života by sme tam mnohý odtialto už asi nadsluhovali.
Takže touto cestou chcem poďakopvať vynálezcom zvukového záznamu a následnej jeho reprodukcie, výrobcom zariadení ktoré tieto vynálezi dotiahli priam k dokonalosti, zamestnávatelovy, vďaka ktorému som si tieto zariadenia mohol kúpiť (aj keď "vďaka" zamestnávatelovy len nižšej triedy - ale vďaka aj za to) a muzikantom, resp. hercom ktorý ma do tej doby prenesú aspoň sprostredkovane.
Akurát smrdieť si zvládnem už sám (záleží čo predtým pojem ).