Včera mi bylo 49. Měl jsem z toho takovou divnou náladu, tak jsem to chtěl rozehnat nějakou slušnou peckou. Strkal jsem do přehrávače jedno CD za druhým, ale ani Diana Krall či Patricia Barber nezabírala. Přes Pink Floyd a další jsem se dostal až k Metallice, ale pořád nic. Nakonec jsem tam vrazil Toma Waitse a bylo to tam. Už si asi taky připadám jako jeho hlas. Jak někdo řekl: "Jako kdyby byl naložený v sudu s bourbonem, potom pár měsíců visel v udírně a nakonec přes něj přejelo auto".

Happy birthday
http://www.youtube.com/watch?v=pTZLX_WQdcU
Alice
http://www.youtube.com/watch?v=K_10TqowM9c

jo jo. Waits se nedá poslouchat vždycky, ale když přijde jeho čas, zabírá naprosto spolehlivě..

všechno nejlepší k narozeninám.

Jojo, ani nevím kdy to uteklo. Ještě mě včera "pobavila" moje žena (36) výrokem, že je na tom vůči mně relativně hůř.

Dík za přání.

a jak zní jedno mé oblíbené úsloví:

ber to v klidu - bude hůř.