Co mě nejvíc zaujalo:
"So how, then, does the company’s new Signature turntable (below), at €9500, fit into this way of thinking? ‘Well, this is not our typical product; this is our first baroque product. It’s state of the art, cost no object.
‘So why did we do it? Well, to show that if we want to do this kind of product, we can – and of course to introduce technologies we can strip down later to lower-priced models."
Cena 9500 tEuro je docela pecka. Zajímalo by mě kolik kusů vůbec vyrobí a jestli to bude vůbec prodejní kus.
Ne, že bych ho koupil, ale fanda téhle značky trochu jsem.
No série... Tipuju, že žádný český prodejce hi-fi není schopen to gramo koupit, i když cena je na takový "barokní" produkt ještě pro-jectovsky relativně rozumná. V cizině je pak konkurence ještě daleko baroknějších gram se vsazenými diamanty a podstavcem vhodným i pro lis. Líbí se mi, že to sami nazývají barokním produktem, předpokládám, že v původním před-barokním smyslu slova barokní. Pokud jde o tvrzení, že technologie využijí v nižších modelech, tak to asi bude reklamní žvást. Tedy jako že nic nového v tom vlastně není.
Na první pohled tam možná nic nového není, ale z hlediska procesu výroby si mohli odzkoušet co dokážou a do budoucna zefektivnit výrobu levnějších modelů a nechat prostor pro upgrade při zachování ceny.
A nebo se můžeme těšit na levnějšího bratříčka, který ač nebude tak dekadentní, si zachová podobné vlastnosti. Jaké to jsou se asi dozvíme pouze z recenzí.
Mně ani nepřipadá nějak dekadentní a vlastně ani ne moc barokní ve srovnání s cost-no-object gramofony jiných firem. Já samozřejmě tolik peněz za gramo nikdy nedám, protože to prostě není potřeba. Ale být ředitel ČEZu nebo i daleko menší firmy, tak by mě to gramo asi zaujalo. I když na snobský vkus je přece jenom umírněné, jako by čekali i zákazníky z okruhu méně nadprůměrně vydělávajících nadšenců.
Pragmatická úvaha: gramofon skoro za čtvrt miliónu si nikdo nekoupí jenom podle rozmazané fotky na internetu. Bude ho chtít vidět v reálu, vyzkoušet, třeba na chvíli zapůjčit. A nepoletí kvůli tomu přes oceán do Litovle. Takže bez menší série (10-20 ?) alespoň pro nejvýznamější prodejce po světě se to stejně neobejde. Ono i když je výrobek deklarován jako kus vyrobený na zakázku, zpravidla se jedná o montáž z připravených dílů. I malá serie vyjde nesrovnatelně levněji, než kdyby se každá součástka vyraběla pokaždé znovu jako kusovka.
Na druhou stranu výrobní náklady nebudou tak dramatické, jako navrhovaná prodejní cena, takže proč ne. Teď už záleží jenom na šikovnosti obchodníků, jestli dokážou zhodnotit astronomickou cenu vybudováním legendy vzbuzující dojem, že to za ty peníze opravdu stojí.
Bylo by zajímavé vědět, do jaké míry se jedná o technický unikát, nebo jestli je to jenom klasika převlečená do blýskavého kabátu.
Z těch fotek se moc nepozná, ale např. osa ložiska vypadá na klasiku s keramickou kuličkou, která se používá už dlouho a v prospektu deklarovaný opěrný bod z keramiky je spíše úlitbou marketingu. V praxi kousek plastu za pár haléřů funguje líp, ale nevypadá to tak dobře v reklamním materiálu.
Praktický význam mezikladky, o kterou se přetahují dva motory, také zhodnotí až historie. V tuto chvíli to hlavně zajímavě vypadá.
(technická poznámka: když už dva motory, tak jako to dělá Kuzma, naproti sobě, aby se eliminovala boční síla namáhající ložisko talíře.)
