Po společné dohodě s NA jsme provedli krátký, ale myslím si, že dostačují poslech mého DACu Cepheus, verze Monitor (24000,-) u něj doma na jeho sestavě. Pavla zajímal tento DAC, mě zase zajímalo, jak si povede proti jeho přehrávači.
- zdroj LINDEMANN CD1SE (r.2001 cca.120.000,-, který byl modifikován výměnou 33ks elytů malých hodnot v napájení digitální i analogové části kondíky Black Gate od Japonského Rubyconu),
- propojení CD-DAC byl použit koax. kabel NEOTECH ND021080,
- DAC předzesilovač PARASOUND JC2 propojen symetrickými stříbrnými NEOTECH NEI 1002,
- propojení s koncovým zesilovačem PARASOUND A21 obstaral také symetrický a stříbrný KRAUTWIRE Model 4LTD.
- NOBLE AUDIO LUCID PREMIUM byly propojeny kabely KIMBER 8PR k basové skříni, k středo výškové sekci modelem KIMBER 4TC.
Na slovanetu Pavel napsal k pár řádků, cituji: „S majitelem tohoto DACu jsme se shodly na závěru, že více se nám líbil LINDEMANN. Zvuk byl jednoduše přirozenější, hladší a navodil větší pocit opravdové muziky, CEPHEUS měl ve zvuku trochu stopy hrubosti a ostrosti, více připomínal, že jde o reprodukci. Jeho majitel uvedl, že se jedná o verzi "monitor", tedy o tu zvukově otevřenější“.Já bych ještě doplnil, že Lendemann má lepší předozadní prostor, Cepheus je plošší (tento problém mu vyčítá i Valda, pokud si dobře pamatuji). Rozdíl mezi oběma přístroji byl nejmarkantnější u nahrávky Live From Studion In New York City pánů FRIGO JOHN and BUCKY & JOHN PIZZARELLI, kdy violu Lindemann podal opravdu hodně reálně. U Dark Side Of the Moon (CD vrstva SACD) rozdíly v barvě nástrojů tak patrné nebyly.
Poslechli jsme i DVD Marantz 8300 s Audioprase Vanity, ale přímé porovnání s Lindemannem se nekonalo, protože se nedaly oba přehrávače umístit tak, aby kabely dosáhly. Poslech byl podobný, jako když byl zapojen Lindemann, ale tvrdit to přesně nemohu. Věřím, že Pavel doplní svůj poznatek.
Pokud to mohu shrnout z mého pohledu, Cepheus Lindemannu nekonkuroval, což mě nepřekvapilo, ale ani nezarmoutilo. Řekl bych, že obstál. Při porovnání se Sony 779ES, někdy před 3/4 rokem, Cepheus šlapal soňákovi na paty, který byl o kousek v předu, ale šlo o určité nuance, které někomu mohou vyhovovat, druhému ne. Žádný výraznější rozdíl. Další výlet Cepheus absolvuje na zápas na západ k Pipísovi, pokud se nebude bát.
DENSEN B-400 plus třesss se!
Ještě se zeptám, ten Lindemann měl nějaký externí zdroj u pavla co si pamatuju, ten patří standartně k CD,
nebo se ještě dokupoval zvlášť.Případně cena.
To jen, aby jsme měli jasno přesně co proti čemu, díky.
Ano má externí napájení, ale nevím jestli analogové, nebo digitální části. Každopádně má obě tyto části přehrávače napájeny samostatně!
Krabička trůnící na přehrávači obsahuje zdroj pro analogový výstup, zbytek je napájen zdrojem uvnitř přehrávače. Oba zdroje jsou velmi objemné takže by se do šací přehrávače ani rozumně nevešly(odhadem 80W toroidy, velké kondíky, a u toho externího zdroje jsou použité i filtrační tlumivky) Externí zdroj je běžnou součástí přístroje, tedy v ceně, bez něj by se dal přehrávač použít snad jen jako transport, což by bylo škoda, protože jako celek funguje velmi dobře. Signál s CD umí převézt na 192kHz, byl to první přehrávač, který to uměl a ve své době se řadil k absolutní špičce, proto bych porážku DACu od Casei neviděl jako nějakou pohromu. Co mě těší je plně symetrická audio část, takže na XLR výstupech je kvalitní symetrický výstup, ne jako u spousty přehrávačů vybavených též XLR výstupama, kde jsou obvody výstupu nesymetrické a zápornou polaritu řeší přidaný operák (snad všechny Japonské stroje TEAC, SONY…) Porovnávaný DAC Casea má také plně symetrickou analogovou výstupní část.
NA píše:Krabička trůnící na přehrávači obsahuje zdroj pro analogový výstup, zbytek je napájen zdrojem uvnitř přehrávače. Oba zdroje jsou velmi objemné takže by se do šací přehrávače ani rozumně nevešly(odhadem 80W toroidy, velké kondíky, a u toho externího zdroje jsou použité i filtrační tlumivky) Externí zdroj je běžnou součástí přístroje, tedy v ceně, bez něj by se dal přehrávač použít snad jen jako transport, což by bylo škoda, protože jako celek funguje velmi dobře. Signál s CD umí převézt na 192kHz, byl to první přehrávač, který to uměl a ve své době se řadil k absolutní špičce, proto bych porážku DACu od Casei neviděl jako nějakou pohromu. Co mě těší je plně symetrická audio část, takže na XLR výstupech je kvalitní symetrický výstup, ne jako u spousty přehrávačů vybavených též XLR výstupama, kde jsou obvody výstupu nesymetrické a zápornou polaritu řeší přidaný operák (snad všechny Japonské stroje TEAC, SONY…) Porovnávaný DAC Casea má také plně symetrickou analogovou výstupní část.
Ja pouzivam CD1SE len ako transport, t.j. bez ext. zdroja, bez tohto zdroja je analog. vystup mrtvy.
Měl jsem to potěšení vyzkoušet a následně si vybrat jednu z vyráběných verzí tohoto převodníku, dovolil jsem si napsat svoje dojmy na kus papíru, následně do wordu, snad vám nebude vadit když to sem šoupnu a podělím se o pocity a názory k tomuto DACU. DAC CASEA CEPHEUS verze MONITOR a EMOTION
Pátek 11.12.2009
Sestava: DVD OPPO DV-983H, DAC Casea Cepheus (MONITOR), předzesilovač NAD C162, koncový zesilovač NAD C272, subík XAVIAN BASSO a reprosoustavy WHARFEDALE Pacific Evolution 30.
Na počátku tohoto řetězce síťový filtr BELKIN PF50.
Kabelové propojení všech komponent od Xsymphony, ještě 2 kusy síťového kabelu XSYMPHONY Triton Silver s cz koncovkami.
Poslechový test probíhal od pátku do čtvrtku.
Celý setlist umístím na konec tohoto testu, mám ve zvyku poslouchat jen to, co poslouchám takřka odjakživa stále dokola, kolikrát jsem každou desku slyšel si netroufnu odhadovat, ale jde v mém případě převážně o srdcové záležitostí.
Něco málo, ale mimo mé gusto si taky občas poslechnu, zvláště když jde o povedený zvuk.
Teď k testu.
První co mě při poslechu praštilo přes uši byl obrovský nárůst dynamiky. Nechce se mi psát to, co už bylo tolikrát řečeno v případě tohoto dacu, nejedná se o nějakou novinku, to každý ví, ale do naší domácnosti rozhodně tento DAC přináší fakt důraznou změnu.
Celé zvukové spektrum se jeví tak rozmělněně, přesně jak už někdo napsal, DAC CEPHEUS-magická lupa. Skutečně se dá říci, že se tento převodník chová jako jakási lupa. Tak bych jej charakterizoval i já, asi nejvystižněji.
Jakékoli oposlouchané CD je pro mě teď zcela novým. Celé spektrum je prezentováno bohatěji, čistěji, jiskrněji a zatraceně dynamicky. Zvuky identifikuji snad všude v levopravém či pravolevém prostoru, ale z reprosoustav před vámi, jako by neměli vůbec nic společného. Prostě zvuk, jak se říká odpoutaný od repro a to zatraceně šikovně. Basy až zaskočí svou razancí. Zajímavým postřehem pro mě je, že se naprosto vytratil občasný pocit dunění od podlahy v nejnižších frekvencích. Dosud se mi místy, právě zde, nohy na podlaze tak nepříjemně chvěly, taky jsem to cítil občas v sedačce, někdy jsem pak laboroval s volume na subíku. Prostě trošku snížit, ale v další skladbě se mi zdálo, že mi tam zase něco chybí a tak pořád přidávat a ubírat.
Teď s tímto skvělým převodníkem tohle prostě odpadá. Dojem z basu přesto podstatně lepší. Jsou čitelnější a údernější, rychlejší, prezentují se teď rozhodně dosud nejlépe.
Střední pásmo je podstatně zřetelnějším, proto taky podle mě působí celý projev tak bohatě. Moje sloupové repro (Wharfedale Pacifik Evo 30) jsou teď mnohem lepší, působí hodně rozehraně, ten DAC je úplně rozeznívá, odkrývá rezervy na každém komponentu v řetězci.
Výšky skvostně zvonivé, ucinkané, rotelovské (tak jim s potěšením říkám), prostě přesně takové mi vyhovují, jako dělané mě na míru.
Vynikající je taky srozumitelnost v řeči, žádné sikoty. U dechových nástrojů nádech ukazuje pozici interpreta přesně, jak ho zachytil mikrofon. Radost poslouchat, v každé poslední skladbě na desce už se mi jen honí hlavou, co půjde dále.
Předozadní prostor
Tak tady určitě jediné zklamání, pocit změn určitě nejméně zřetelný.
Jen zřídka něco, jako že tam je, ale spíše jde jen o nějaký ten lépe čitelný odraz.
To máme poslechový prostor v sedačce určený ke stereu podle mě, jako jeden z těch ideálnějších, prostě žádná stěna hned za sedačkou. Ta je až 1,50 m za ušima a rohy vlevo a vpravo za mnou dokonce cca 2,50 m.
Uvidíme, respektive uslyšíme, jak se bude tohle jevit u verze EMOTION, která by měla být dle ostatních, co měli možnost srovnání na tohle lepší.
Závěrem:
Z Dacu CASEA CEPHEUS (verze MONITOR), mám opravdu moc dobrý pocit a jeho pozitiva mě spíše překvapily, tak velký rozdíl jsem skutečně nepředpokládal.
Můj víkendový Setlist:
Pátek:
1. BRANDON PERRY – Eye Of The Hunter
2. DEAD CAN DANCE – Spiritchaser (SACD disk LPCM stopa)
3. DEAD CAN DANCE – Into The Labyrinth
4. ERASURE – Union Street (hodně akustická věcička, unplugged)
Sobota:
1. Audiophille CD od Bowers & Wilkins (první čtyři oblíbené songy)
2. Audiophille CD od Wharfedale
3. ALAN WILDER (RECOIL) – Liquid
4. Richard Miller – 01
5. THIS MORTAL COIL – Filigree & Shadow (ambientní věcička interpretů od 4AD)
6. CAMOUFLAGE – Rewind (The Best Of)
7. Vánoční koledy CD.
Neděle:
1. LISA GERRARD & PIETER BOURKE – Duality
2. MOJAVE 3 – Out Of Time (3 songy)
3. RECOIL – Bloodline
4. THE CURE - Remastered Debut Album (1979´)
5. JOY DIVISION – The Best Of (Rhino)
Ještě v neděli se mi podařilo zapůjčit pro další srovnávání verzi EMOTION.
Takže následoval malý odpočinek a pak jsem měl tu čest, ještě tentýž den slyšet taky verzi EMOTION.
Nejprve tedy DEAD CAN DANCE – SPIRITCHASER (opět SACD disk, stopa LPCM)
Pak CD placka INTO THE LABYRINTH a poté do třetice DEAD CAN DANCE a sice oblíbená deska z 87 roku a sice WITHIN THE REALM OF A DYING SUN.
Poté, už v pozdních večerních hodinách DVD placka dělaná pro U2, konkrétně film LINEAR od skvělého fotografa, mimo to, taky již režiséra, mého moc oblíbeného hudebního filmu CONTROL (Joy Division), ANTONA CORBIJNA.
Následující den, tedy pondělí, jsem si nejprve poslechl a zároveň jsem shlédl DVD koncert TRILOGY od THE CURE, pochopitelně stereo stopu z disku.
V životě jsem neměl ještě tu čest, takto si tento koncert užít, respektive doslova ho prožít.
Pak jsem přešel na CD disk : MARTIN L. GORE – Counterfeit 2.
Tak brilantně zahraný předozadní prostor mě ohromil, zatím v tomhle ohledu jednoznačně nejlepší disk. Poté jsem pondělní poslech ukončil v podání KRAFTWERK – Soundtracks Tour De France.
Poslední poslechový den a zároveň den pro mě rozhodující, byl čtvrtek.
Právě dnes se rozhodnu pro jednu z verzí, která u mě zůstane na trvalo.
Čtvrtek 17.12.2009
1. BRANDON PERRY – Eye Of The Hunter
Tak tady mě učarovala MEDUSA, což je třetí skladba. Fantastickou atmosferu trochu kazí krbové občasné zapraskání hořícího dřeva, ale jinak to bohužel nejde, venku je přílišný mráz. Trošku konejší představa, že zapraskání dřeva lehce napodobí gramofon a vyzařované teplo z krbu zase přiblíží EMOTION teplejšímu charakteru zvuku.
2. CABARET VOLTAIRE – Body and Soul
Tak elektroniku už mi tento DAC několikrát předvedl a v podání EMOTION rozhodně skvěle. Čtvrtý song (DECAY) mě zcela obklopil zvuky kolem. Některé dozvuky tam jasně zůstávají a ozývají se trošku déle. Skvělý zážitek.
3. RICHARD MULLER – songy: Po schodech, Plesový marš, nespoznaný, Aj Ty!, Chladné hotely, Pieseň šťastných detí, Slovenské tango, Tlaková níž, Dva metre v hubertuse, Slúžiť ti chcem. Tak tyhle songy jsem si doslova užil místy z úsměvem na tváři, hlavně ty texty, kterým jsem tentokrát rozuměl, jako by mi lezly skrze hlavu.
4. Camouflage – Meanwhile (91´) Tady na konci třináctého songu (BITTER SWEET) je pasáž, která předvede jak jiskrné mohou být výšky EMOTION verze doslova ze stáje ROTEL, kolem nich samé pro mě nové nuance a to jsem si myslel, že tahle deska slyšená set krát už mě dlouho nemůže ničím překvapit, omyl.
5. RECOIL (Alan WILDER) Liquid : Tohle jsem si užil závěrem pro srovnání s MONITOR verzí, dost se mi tahle věc vryla do paměti a zážitek se zopakoval, abych pravdu řekl, po tom skoro týdnu těžko hledat rozdíl, takže to zase stálo za to.
Závěrem k mému srovnání obou verzí tohoto skvělého dacu.
Verze EMOTION má teplejší charakter, zvuk je takový analogovější, tímto také kapičku skutečnější, prostě přirozeněji podaný, dále dle mého posouzení v mých podmínkách, na mé stereo sestavě, rozhodně nepostrádá nic na výškách, jsou taktéž jako u verze MONITOR nádherně ucinkané, jak s oblibou používám, rotelovské. Středy stejně zřetelné, bohaté. Basy taktéž čitelné, úderné a rychlé. Jediný výrazný, skutečně výrazný rozdíl slyším v tom, že skutečně v oblasti předozadního prostoru je EMOTION vedle MONITORU jednoznačně lepší verzí převodníku.. To jak EMOTION podává předozadní prostor je prostě ohromující a děje se tak pochopitelně v podstatné většině mých CD desek. Předpokládal jsem, že pokud na tohle bude EMOTION lepší, bude jinde strádat, respektive že mi zase ve výsledném zvuku bude chybět něco jiného někde jinde, ale k mému obrovskému potěšení se tak neděje. Nyní je naprosto zjevné, že vždycky záleží na tom, jak se celý řetězec poskládá a jak si co s čím v řetězci sedne. V mém případě jsem ještě před testem předpokládal, že si nechám verzi MONITOR, ale nestalo se tak. Zde se zase potvrdilo pravidlo hi-fi a sice, že si každý stejně musí před koupi sám vyzkoušet, co přesně s čím mu doma sedne. Rozhodně vycházet z rad ostatních se dá jen hodně obrazně. Co z toho plyne pro mě, je asi každému jasné, rozhodl jsem se pro verzi EMOTION a nechám se ji milé rád při každém poslechu obklopovat.
Na mé sestavě je prostě verzí krapet lepší. Rozdíly nejsou ale nijak závratné, rozhodně nejsou poznat tak intenzivně, jako například absence jedné z verzí převodníku v řetězci, tady rozdíl pozná i každá manželka, které pustíte její oblíbené CD, pokud tedy nějaké má. Prostě jednou větou a nejstručněji by se dalo říct, že v ten moment se vám rozezní a rozehraje celá místnost, zároveň vám reprosestavy odplují pryč z místnosti, když zavřete oči a zatočíte se dokola, nejdou lokalizovat, úplně vám to anuluje orientaci odkud zvuk vychází, kde je předek a kde zadní strana místnosti, nejzjevněji tohle u verze EMOTION, na jiném řetězci se mohou pochopitelně pocity trochu odchylovat.
Tímto chci závěrem za vše moc poděkovat konstruktéru tohoto skvělého externího převodníku, panu Vránovi, taky za jeho čas, trpělivost a ochotu zapůjčit oba komponenty na vyzkoušení.
Můj život se tak teď stal zase maličko šťastnějším.
Dále bych se chtěl nakonec taky vyjádřit k mému pohledu na zpracování přístroje, (již zevnějšku), takže za sebe asi takto. Kéž by existovalo více takto skvostně povedených komponentů v oblasti hi-fi, jako je právě tento masívní nádherný přístroj. Osobně a za sebe, jsem moc rád, že jsem si tento převodník, či obdobný, nikam integrovat nenechal a raději využil i když podstatně dražší možnosti a nechal si jej postavit jako samostatný komponent, který působí už napohled ze všech stran opravdu jak říkám s potěšením já, hifisticky.
to jkb4: Zdravím tě. Ten DVD player je americké značky OPPO, pro EU upravují mojí zlatí oblíbení Švédové, kterým fandím v každém sportu i když hrají proti čechům, čímž jsem prozradil jak velký jsem vlastenec .
O značce OPPO toho už je na netu napsáno opravdu mnoho, je vyjimečná nejen kvalitou, ale i tím, jakým způsobem jde každý jejich produkt na trh, doporučuji si o nich něco dohledat. Zatím jsem tak dokonalý DVD player a navíc tak universální ještě doma neměl a to jsem měl na testy např trojnásobně dražší ROTEL RDV1060 nebo NAD T585. Oba zvládají sotva polovinu funkcí co můj OPPO DV-983H, který je dosud tím nejlepším a nejdražším od OPPO, když pominu nové Blue Ray. Cena toho DVD se pohybuje kolem 10t. Mě stál před rokem v lednu s cestou 11t. Za dva měsíce na to jsem prodal svůj NAD C542 HDCD cd player který nedosahoval jeho kvalit ani náhodou.
Ke sluchátkům asi tolik, zatím doma žádné nemám, teda krom u PC. K hi-fi kupovat nehodlám, nepotřebuji je, kdykoli si chci něco pustit, jedu přes repro a to třeba v nočních hodinách dost nahlas, bydlíme už tři roky v RD takže pohoda, však to znáš. Navíc mám hodně tolerantní ženu, které hlasitá hudba nevadí ani v noci, už si zvykla i na multikanál dost nahlas, jediné kdy oba skáčem po ovládači abychom stlumili zvuk jsou ty zasr.. reklamní srač.. které nám tlačí media do palic v přebuzených decibelech !!! Já bych to pokutoval až do aleluja, ale bohužel, jsou věci se kterými nepohneš i kdyby víš co.
Jo teď mě napadá, jedny sluchátka si koupit chci už skoro dva roky, a sice Sennheeisery PX100, už se dají koupit za 900,-kč ! Kde jinde než v alfacompu. Ty chci pro spestření pracovních chvíli k I-podu, k němu jsem při práci doslova přirostl a ty sluchátka budou doslova hi-fi k tomu účelu.
Mám na ně políčeno už dlouho, ale vždycky na to nedojde, znáš to. Zdravím.
.
