no ale nejlepší je stejně
DŘEVO
vynikající hudba, plná tajemných zákoutí a neokázalých, za to milých vychytávek, zcela osobitý zvuk, jasně promyšlená struktura skladeb, souznění a nepopiratelná výše všech muzikantů, chuť hrát (si), ne vyhrát nějakou anketu...
a dobře se to poslouchá.
k tomu hravé texty plné jinotajů a svébytné pastrňákovy člověčiny, na první pohled jen takové nesmysly, které ovšem skrývají hlubiny v českém popu zcela nevídané. typickým rysem je prolínání a vzájemně chápaná souvislost mezi osobním a obecným, banálním a osudovým, běžným a nadčasovým...
Nemůžem usnout
Nemůžu říct ani půl slova
nemůžu vzít ani hlavu do dlaní
čekat, až mi tepny slehnou
pokoj je prázdný, přesto k prasknutí
krev mi pění, nic ji nezchladí
nemůžu polknout, vzduch je žhavý
Nemůžem usnout
musíme bdít
co kdyby se někde
přetrhla nit
Už vím kde končí vztek a nemůžu ti to říct
už vím kde končí bolest a nestihnu ti to říct
už mám oči klidné a ty se díváš
nevidíš nic
Nemůžem usnout
musíme bdít
co kdyby se někde
přetrhla nit
nebo téměř titánské Beskydy či ryze stoické Dva kropící vozy....
asi nejlepší album Butů, které se jen tak neohraje.
Před náma slunce
za náma voda...
, mám všechny řadové CD
