Pořídil jsem si pár nových CD a jen tak pro sebe jsem si je seřadil podle toho, jak moc velká divočina to je.

V relativním srovnání mi to vychází od rozumných, celkem pohodových až po dost náročné a netriviální asi takto:

Nirvana - Nevermind - jediné album, které jsme už znal, takže tohle bylo bez překvapení, tím ovšem nechci říci, že Nirvana je jednoduchá, jen relativně ve srovnání s těmi dalšími podle mého osobního názoru

Morphine - Yes, The Night - velmi příjemné překvapení, rock s trochu jazzovými prvky, obě alba hezké nápady

Tom Waits - The SwordfisTrombones - Waitse jsem znal z jiných alb, tohle se povedlo velmi pěkně

Mars Volta - Frances de Mute - tady už to je velmi neotřelé, ale pořád je tam rozumná rytmika, hudebně výborné

Xiu Xiu - A Promise, akustické prvky se prolínají s elektronickými, skvělé nápady, asi nejpříjemnější překvapení z těch nových CD, ovšem je to dost depresivní

A teď už se dostávám k tomu, co považuji za dost velký extrém, poslední dvě alba, každé extrémní v jiném směru

Shit and Shine - 229-2299 Girls Against Shit, to se prostě musí slyšet, na můj vkus je tohle už za hranicí, která se mi líbí, ovšem nápady a provedení excelentní

Acid Mothers Temple - Electric Heavyland - psychedlický rock v podání Japonců, 3 dlouhé skladby, zní to fantasticky - takovýto extrém naopak velmi můžu

Ještě přidám v dalším příspěvku obrázky a pokud bude zájem, tak doplním podrobnější popis dojmů z poslechu.

Nirvana Nevermind



Morphine - Yes



Morphine - The Night



Toma Waits - Swordfishtrombones

Mars Volta - Frances de Mute



Xiu Xiu - A Promise



Shit and Shine - 229 2299 Girsl againts Shit



Acid Mothers Temple Electric Heavyland

asi grind...

Acid Mother….. , potažmo celá JAPAN PSYCHO-INDUSTRIAL-NOISE scéna. Je zajímavé, jak to ti japíci ženou do extrému a s přihlédnutím na rok vzniku NOISE je to obdivuhodné. Za hranicí divočiny doporučuji spolky Masonna, Merzbow, Hijokaidan, Aube, C.C.C.C., Solmania a na hranici velmi povedené High Rise, Mainliner, Boris, zmiňované Acid Mother, Flower Travellin´Band……atd. Je jich mnoho a mnoho, navíc výčet jejich diskografie u některých jedinců se přibližuje kolem 200 alb ( moc si s nahráváním hlavu nelámou, na bookletech je občas místo vzniku Recorded at bedroom, livingroom ). Velmi výživné a zdařilé jsou JAPAN NOISE kompilace COME AGAIN II a EXTREME MUSIC FROM JAPAN. Jako úvod za hranice divočiny velmi povedené. Je potřeba to brát jako odreagování a zábavu. NOISE je a zůstane okrajovým stylem jen pro pár nadšenců.
EXTREME MUSIC FROM JAPAN

ulver - nattens madrigal