Tohle britske trio neni nove, ale zde jsem o nem zadnou zminku nenesel a tak to chci napravit.

Vydali celkem 5 regulernich alb a jeden souhrn, vse na Ryco. Jejich styl si nedovolim strcit do zadne skatulky, popsal bych to nejspis jako experimentalni rock-jazz-blues.
Instrumentace zni trochu exoticky: Mark Sandman – 2 String Slide Bass, Tritar, Guitar, Organ, Lead Vocals; Dana Colley – Baritone Sax, Tenor Sax, Vocals; Billy Conway (nahradil hned po prvnim albu Jeroma Deupree) – Drums;
Pro milovniky saxofonu (a nejen pro ne) - lahudka.

Discografie: Good - 1993 (RCD 10363)
Cure for Pain - 1993 (RCD 10262)
Yes - 1995 (RCD 10320) - (tez Jako LP - R1 10320)
Like Swimming - 1997 (RCD 10362)
The Nigt – 2000 (RCD 10499)
B-Sides & Otherwise (RCD 10387+1)

Bohuzel je tato discografie zarucene konecna, nebot Mark Sandman tesne po dokonceni alba „The Nigt“ v r.2000 zemrel (na podiu!) ve veku pouhych 37 let na zastavu srdce.
To co po nem ale zustalo, stoji myslim za poslech.

Jak se jen clovek muze mylit! Napsal jsem, ze Discografie je zarucene konecna...a hle: Prave jsem na Amazon objevil dve nova CD - "Detroit-Bootleg" a "At your Service" (2CD). Zrejme nove vydana z pozustalosti. Krom toho vychazi koncem unora "Cure For Pain" jako LP.

Prospero píše:Krom toho vychazi koncem unora "Cure For Pain" jako LP.

To jsou skvele zpravy! Porad jsem nerozhodny, jestli je nejlepsi Cure For Pain nebo Yes. Morphine maji originalni zvuk, diky dvoustrunne bezprazcove baskytare a saxofonu.

Vyplati se urcite obe! Yes uz mam a Cure For Pain je objednana. A doufam, ze ten zbytek bude nasledovat. Musim ale ferove priznat, ze (vsechny) nejsou spatne ani jako CD. Ryko ma velmi dobre produkce.

Jsem rád, že je tu uvedena jedna z nejoriginálnějších kapel, která patří již dlouhou dobu k mým oblíbencům. Mám všechna jejich řadová alba na CD a mohu jen doporučit.

To enregistree:
Pises, ze se nemuzes rozhodnout, zda je lepsi “Yes” nebo “Cure for Pain”. Ale ony jsou preci i jejich ostatni nahravky velmi dobre. U nich si to sve urcite vybere (skoro) kazdy.
Ja osobne jsem tedy na zadnem z jejich alb zadnou spatnou skladbu nenasel.

To all: (ktere to zajima) Kratky popis LP “Cure for Pain”.
Jiz dlouho netrpelive ocekavana, dnes tedy konecne dorazila. (Vydana byla uz 2011…ale ta distribuce…!)
Obal je nadherny, z tvrdeho papiru, rozkladaci a potisk v krasnem lesku. Uvnitr je jeste vlozena priloha se vzpominkou na kapelu a Marka Sandmana, na vnitrnim obalu desky pak, tak jako za starych casu, upoutavky na dalsi, nove vydana LP. (Ten zustane uvnitr, i kdyz jsem ho samozrejme po vyprani desky nahradil.)
K vylisku jen tolik: Je sice 180-ti gramovy, ale tak trochu odflaknuty. Etikety nejsou zcela vystredene, otvor ma po okraji neorezane zbytky vinylu a….ihned po spusteni jehly - dva nepekne lupance! (Potom uz ale nastesti nic). Az na samotnem konci vybehove drazky, pri prechodu na „nekonecnou“ je na obou stranach (!) opet kratke, zkreslene skvrknuti. To opravdu nepotesi.
Bohuzel se s takovymi „audiofilnimi“ vylisky setkavam pomerne casto. Za tu cenu by snad clovek mohl ocekavat trochu vic. Ze to lepe jde, dokazuji jine produkce.
Kvalita samotne nahravky je vsak dobra, i kdyz v primem porovnani s LP „Yes“ o trochu tissi (to mirne zvysuje hladinu sumu prazdnych drazek), zaoblena, jednim slovem - „analogova“.
„Yes“ byla vydana primo na Ryko Records a drzi se vice, v dobrem slova smyslu, sve digitalni predlohy (hlasitost, dynamika), zatimco tato vysla na Modern Classics Recordings (patri pod Light in the Attic) a ten rozdilny mastering je proste znat.
Nezbyva tedy nez jen doufat, ze i ten “zbytek” bude nasledovat na vinylu a ze se uz kvalita alespon nezhorsi.

O hudbe samotne zde nic psat nebudu. Kdo zna – vi, kdo nezna – necht napravi!

Stížnosti na špatnou kvalitu současné produkce LP desek mohu jen podepsat. Je přitom úplně jedno, zda vinyl koupím v Bontonlandu v Praze, nebo si nechám poslat LP z ciziny. Vypadá to, že zlatokopové chtějí co nejrychleji vydělat na současném boomu vinylu a je jim úplně jedno, že spoustu sběratelů vinylu otráví.

Presne tenhle pocit mam i ja (a to ne teprve od vcera). Oni ale zlatokopove zapominaji, ze: a) vinylaci nejsou jen docasni (s gramofonem na vecne casy a nikdy jinak!), za b) konkurence nespi! a za c) se nastesti dobra kvalita brzy "rozkeca".

Prospero.Morphine ke mně přitáhl Bahnous aka Onem man band/The Stoker http://www.youtube.com/watch?v=snuQ2C-QXcka jsem z Morphine na větvi,nádhera.Musíme někdy udělat nějakou poslechovou akci za měřenou na tyto styly.Dobrý nápad,ne?

Wow!!! "Stoker One Man Band" je bezva! Tak trochu mi pripomina "Seasick Stevea", coz je take interpret, vhodny pro usporadani vlastni "session". S tou poslechovou akci je to moc dobry napad, obavam se ale, ze to pro mne bude asi preci jen trochu "z ruky".

Jo Seasick you tube video mi poslal jinej kámoš na Skype před několika dny a taky naprostá pecka,to fakt můžu http://www.youtube.com/watch?v=KA1Fy-zgI9Q

Je to hodně podivná muzika. Cure for pain určitě stojí za poslech, hodně rozmanité album i nálady, ne všechno mi sedí, ale kvalita je nepochybná.