Celkem nečekaně mi doma přistála tahle placka a už pár večerů mi dělá radost.
http://www.allmusic.com/cg/amg.dll?p=am ... fqxzyhldse

Mluvíš mi z duše. Od Alison mám skoro všechny její CD a Robert naopak nikdy nebyl můj pěvecký idol. Když ale Raising Sand jsem poprvé před skoro rokem a půl slyšel, nedokázal jsem pochopit co těm dvěma se podařilo - nikdo jim nevěřil a celý svět zůstal v úžasu co dokázali. Prostě oba dozráli jako víno. A nejen oni, i muzikanti okolo nich odvedli špičkovou práci, o zvukařích ani nemluvě. Jsou to nahrávky jaké mám rád, s hutnou basovou melodickou linkou kde ty basy doslova cítíš, některé jsou smutné až melancholické, ale vždy perfektně a s citem pro melodii a rytmus nahrané - prostě velký SOUND v tom dobrém slova smyslu. A zde musím vyzvednou práci nahrávacího studia, protože jsem vlastnil i živou nahrávku tohoto CD ( ze živého vystoupení) a byl jsem totálně šokován, prostě ten den nebyl ten správný den a to nejen jejich, ale též i doprovodné skupiny. Děs - běs, šla z domu.

Koupil jsem si to na 2 LP. To je panečku jízda... (180 gr.)

Peere, závidím !
Moc a moc !
Kde ?

Tuhle desku mám, sice jen na CD, ale musím uznat, že je to libóóóźní

to Aleska:
v Ostravě v prodejně CD pod hifi studiem Tykon. Stálo to, myslím, 640,- Kč.

Kdyz se da dohromady lety oslehany rocker a country zpevacka s andelskym hlasem, muze z toho vzniknout vrazedna kombinace, ktera se jak vidno po obdrzeni sesti gramofonku urcite povedla...

davidhighend píše:Kdyz se da dohromady lety oslehany rocker a country zpevacka s andelskym hlasem, muze z toho vzniknout vrazedna kombinace, ktera se jak vidno po obdrzeni sesti gramofonku urcite povedla...

Ahoj Davidhighend, Ty máš toto CD? Máš to naposlouchané?

Jeste nemam. Slysel jsem jen par kousku a koukal jsem na dokument, jak toto album nataceli, pak na cenach Grammy zahrali jeden kousek. Alison Krauss se mi osobne hodne libi jeste s Union Station.

Je to fakt nádhera toto spojení hlasú,vlastním ještě dvou DVD ALISON KRAUSS-UNION STATION LIVE je to v DTS a prostě nádhera určitě doporučuji.Luboš

Tak to vnímám já:

Znáte to, první dva poslechy napůl ucha a nic, všimnete si tak akorát toho až se dohraje .... pak ale dáte jeden pořádnej večerní, něco se zlomí, přichází fáze nutkání, co s tím, líbí se mi to sakra anebo nelíbí? A pak poznání, prozření.

Spojení Robert Plant & Alison Krauss mě od pohledu předem nijak nevyplašilo, čekal jsem "boj" mezi nervním plantovským zpěvem a hippiesácky folkrockovým zvukomalebným poklidem, jo - s nějakou tou módní zvukárnou.

A ono je to všechno jinak. Malinko ještě odbočím. Úvodní halem naboulovaná rytmická figura mi neodbytně připomíná Raunchy v mikrofóráckém podání orchestru Billyho Vaughana.

Po prvních třech skladbách začnete prohledávat booklet, kde je sakra ten Plant? Schovanej pod sukní Alison? Ano, i ne. Na jednu stranu je to jeho zpívání až submisivně intimní, na druhou se dalším a dalším poslechem postupně vylupuje a od Polly Come Home se dostává i do popředí. Ani jednou za celé album však nezvedne a nepřepne hlas. U většiny skladeb je znát, kdo ke komu přišel na návštěvu.

Nedílností je zprvu až rachiticky průzvučný sound, postavený sice na country-folkovém akustickém nástrojovém obsazení, ale s absencí sebemenší juchajdy (nejblíž je vkusná Let Your Loss Be Your Lesson), slajdku abyste chvílemi doslova uchem lovili, je skvěle vyvážen znělou basovou boulí. Please Read Me a Fortune Teller už trochu povědomě zadrnčí. Teď jsem si uvědomil, že druhá polovina alba se vydává tak trochu víc do světa, objevují se Plantovy oblíbené exotické vsuvky, zvukového zdrsnění přibývá (Nothin - to je ryzí world plantovka), i Alison si střihne svůj pěvecký part v Tramped Rose jinak, expresivněji, než by člověk po první půli čekal.

Celek má ono těžko popsatelné pnutí několika sladěných, přitom zdánlivě nesourodých ingrediencí, což dovedou jen Mistři kuchaři a zvukaři. Krásná perokresba s několika vrypy kudlou.

Rozhodně nečekejte jasně nalinkovaného, co vás povede za ručičku. Je to jen a jen na vás, jestli si tuhle desku pustíte k tělu. Kdo ano, bude odměněn husí kůžičkou.

Je to folk, je to country, je to world, je to rock, je to Muzika.

http://www.cdklub.net

Pěkně jsi to marhaute napsal.
A kdyby ses držel svého, čili hudby a ne techniky, které prd rozumíš, tak by jsi spoustu lidí zbytečně neprudil.

prudím jen "alchymisty"...

díky PEERE,pěkně jsi to Merhautovi natřel.

Merhaute, lepe by to snad ani nikdo nezanalyzoval.