Jeho vznik se datuje do roku 1945 a v mnoha encyklopediích (například Wikipedie je popisován jako hudba horalů Appalačského pohoří v USA, navazující na na hudební tradice bílého obyvatelstva.
Ano, bluegrass je hudba pro široké masy, neunavující, ba právě naopak, líbivá a přehratelná prakticky na čemkoliv. Nutně musí být, protože je poslouchaná hlavně na spotřebce, prostě je to hudba všedního dne obyčejného pracujícího člověka, která jej doprovází kdekoliv a kamkoliv, ba dokonce si dovoluji tvrdit, že je hratelná i v MP3 formátu a skoro na všech "hnojačkách".
Představitelem (pro mne) je houslistka a zpěvačka Alison Krauss



Nevím, zda je víc zpěvačka, nebo houslistka, či opačně. Neupoutává vzhledem, neupoutává chováním, nečtete o ní denně v bulvárních plátcích, ba dokonce nemá ani silikonové vnady a na pódiu neupoutává bělostným prádlem, houpajíc se na houpačce a pějíc, jako jiné, obdivované děvy šoubyznysu.
Je prostě taková jaká je a v mnohém mi připomíná našeho zlatého Káju. Oba totiž mají problém mluvit a pohybovat se po jevišti, protože to prostě nepotřebují. Markatně je to znát například na záznamech konzertů, například společných vystoupení s Robertem Plantem








Abych nebyl nařčen z nadržování bluegrassu a pomlouvání totálního High-Endu, říkám rovnou, že bluegrass je hudba čistě akustická, kde nenajdete stopu po elektronických efektech všeho druhu, ba ni od něj nemůžete očekávat zvuk velkého orchestru, protože základní obsazení je jednoduché: housle, banjo, akustická kytara, mandolína, dobro, basa a někdy i bicí.
Tak málo akustických nástrojů dokáže přenést a dostatečně při poslechu od sebe oddělit i méně kvalitní aparatura, takže nějaké "slinutí" zvuku nehrozí a extra výkonové pasáže také ne. A máte-li rádi nádherný zvuk pravé, nefalšované akustické hudby, pak si nahrávky Union Station vychutnejte - hra Barryho Balese

