tak si tak poslouchám jednu svou oblíbenou desku a když se chci podělit o svůj radostný dojem zjistím, že nám tu chybí jeden šuplík, i když sem tam o někom z téhle "škatulky" jde řeč. takže vážení:

Folk
******************************************

typická představa: muž s odřenou kytarou...



a jsem rád, že tohle vlákno můžu uvést Vladimírem Mertou.

z českých folkařů jednoznačně a s velkou převahou nejlepší kytarista. v 80. letech byl jako hráč nejen mým nedostižným idolem. a Astrolog z alba P.S. je referenční vyhrávka.
a jeho dokonalé ladění 12-strunné kytary a prstová technika byly předmětem nejedné vášnívé debaty u táborového ohně.

http://crusoe.cz/download/Antabus_blues.mp3
http://crusoe.cz/download/Byt_v_cernem_ ... _tebe).mp3
http://crusoe.cz/download/Astrolog.mp3
http://crusoe.cz/download/Zacouzene_slicko.mp3

... malá tulačka
s vlasy sežehlými sluncem
barvotisk nad postelí
tvar a barva pláže...

... umývá jejich těla pohledy
aby k ní vstoupili
nevinní a čistí...

složitá povaha.

Bych ještě dodal, že měl/má neuvěřitelné improvizační schopnosti. Stejná píseň zněla na každém koncertu jinak. Každý koncert měl tehdy vydat na CD . To bylo samozřejmě s nadsázkou. Tehdy ještě CDček moc nebylo.

Tuláci s lepkavými vlasy

Malá tulačka s vlasy sežehlými sluncem
barvotisk nad postelí
tvar a barva pláže
lepkavá touha ji vyhání z domova
hledá muže
Vyzývá k tanci cikáně s lepkavými vlasy
tvar a barva kytary
chce umřít se sluncem
klesá těžkým parfémem večera
cikáně vadne a šeptá
nejsem dost starý
Malá tulačka s květem papírové růže
zvlněním šatů smete vítr z cesty listí
tvar a barva muže
umývá jejich těla pohledy
aby k ní vstoupili nevinní a čistí
Tělo jí opakuje hlazením něžná slova
tvar a barva krve
vděčná jak beránek
jehněčí láska ve snu a znova
slunce se zrodí z vlnění bolesti
omyté vodou a mlékem
dnes poprvé
Rezavé slunce otáčí hlavu kam až může
tvar a barva jehněčí srsti
Hledala muže
a muži ji našli v proleželých klasech
umilovanou k smrti
Nesou ji v náruči samotou polní cesty
tuláci s lepkavými vlasy
vlhký hrob studeně zívá
tvar a barva kytary
tvar a barva krásy
Hlína uléhá do temnot dívčího těla
tvar a barva prsti
voda jí umyla záhadný úsměv nevěsty
louka se odmlčela
tráva slehla
a země zapomněla
(1973)

tahle píseň z alba Svátky trpělivosti

je jednoznačně nejsilnější jednotlivá písnička, kterou jsem v životě slyšel. u kámoše z kotoučáku. pásek byl dokonce nahraný pomaleji než jaké je tempo živé písně. byl to nějaký kutilský záznam z koncertu. všechno jedno. merta hrál jako bůh. námět té písně je ošklivý a krvavý. snad podle skutečnosti. tehdy jsem poprvé poznal, že pravda může být hrozivá a ukrutná k zešílení. a byl zcela vyveden z míry a zasažen - možnou hrůzou pravdy a nádherou písničky. bylo mi patnáct nebo šestnáct. hořel jsem jasným plamenem. a přece mě překvapilo, že něco tak neškodného může mít větší sílu a moc než prolitá krev. že né pravda, ale láska je skutečný grál světa.
ale přestože jsem byl tehdy hluboce pohnutý a prvně zaláskovaný, že by mi to už tehdy došlo říct nemůžu...

Jester
jo, to co předvádí, když se zabere do hraní, je síla. viděl jsem ho si dvakrát za koncertě jen tak přeladit kytaru. prostě se mu zachtělo si něco staršího pro zpestření zahrát v jiné tónině. a že mu to i tak hrálo a ladilo asi není třeba říkat...


http://www.vladimirmerta.cz/

Koncerty v dohledné budoucnosti:

*
11. 2. 2009 Karlovy Vary (Klub Paderewski)
*
12. 2. 2009 Plzeň (Divadélko JoNáš)
*
14. 2. 2009 Tábor (Housův mlýn)
*
11. 3. 2009 Znojmo (Na Věčnosti)
*
12. 3. 2009 Příbor (Víno Restaurant)
*
15. 5. 2009 Nová Paka (Novopacké sklepy)