Od Oscara Petersona mám 2 LP-čka. Jsou super.
E.S.T. na LP bohužel zatím nic. Jen CD.

Jo CD pořiď, je to jak píšeš. Zlepší se dostupnost hudby a mapování, co si koupit na LP.

Nepřidám nic moc nového, jen dám hlas těm, které si taky rád pustím - a s konkrétními alby:

Thelonious Monk - Brilliant Corners (ideální konstelace: Monk po pauze s ohromným elánem, nahrávací technika se taky za posledních deset let zlepšila - a navíc šikovní kluci kolem něj), ale jeho další alba pro Riverside jsou taky prima, stejně jako staré nahrávky ze čtyřicátých let.

Bill Evans - Waltz for Debby (ale první Conversations with Myself byly ve své době zajímavý pokus)

Brad Mehldau - Elegiac Cycle (podle mě jeho zdaleka nejpovedenějši kousek, i když Art III a IV byly taky fajn)

Uri Caine - toho vlastně nemám ani tak rád jako pianistu (i když ho tu někdo zmiňoval) jako spíš jako aranžéra, hlavně Primal Light a Wagner in Venezia byly zábavné nápady, ale nic se nevyrovná tomu, když to zrozjel s Lefebrem a Danzigerem naživo: hustej nářez ve stylu Davisova On Da Corner Doma by mě to tak nebavilo, ale z první řady v klubu rozhodně.

Z těch, o kterých se tu nemluvilo, bych přidal asi McCoy Tynera, ať tu jsou taky léta sedmdesátá - a bez konkrétního alba, nic mi nevyčnívá.

Nic zajímavého, jsem starý nudný intoš.

Určite si skús vypočuť aj malého-Velkého pána klaviristu Michel Petrucciani http://en.wikipedia.org/wiki/Michel_Petrucciani

humpf píše: Thelonious Monk - Brilliant Corners
Brad Mehldau - Elegiac Cycle (podle mě jeho zdaleka nejpovedenějši kousek, i když Art III a IV byly taky fajn)

Krásná klasická alba. Elegiac Cycle mě umí rozesmutnit.

Rád poslouchám Mehldauovo zpracování "Monk's Dream" na albu "The Art of the Trio, Vol. 2: Live at the Village Vanguard".
Verze na "Live in Tokyo" už mě to tak moc neoslovuje.

A je jich děsná spousta. Co třeba Jason Moran?

humpf píše:A je jich děsná spousta. Co třeba Jason Moran?

Jason je bezpochyby extratřída, ale na mě je moc těžký Ještě se k němu musím proposlouchat.

Raději mám přehlednější klasiky žánru jazzový klavír.

Pročítám-li vlákno, tak mi tu z nich dost chybí Horace Silver.

Z nepřeberného množství desek vyberu třeba „Song For My Father“, už jen kvůli titulní skladbě: http://en.wikipedia.org/wiki/Song_for_My_Father_(song)

Ja bych doporučil třeba tohle:
Tsuyoshi Yamamoto Trio - Autumn in Seattle



Je to vhodné i pro jazzového začatečníka jako já a hlavně krásný klavír

Po čase oživuju toto vlákno při poslechu alba: Jason Moran: The Bandwagon (živě ve Village Vanguard)

SUPER!
Docela často pochybuju o smysluplnosti zdejších diskusí.
Ale smysl mají! Bez tohoto fóra bych objevoval hudbu pomaleji. Je zde řada odborníků, posluchačů hudby, které žabomyší války o síťové kabely nezajímají
Díky vám!

Výše uvedené album doporučuji! Bohužel si netroufám se svými chabými zkušenostmi Jasona Morana hodnotit, přenechánm to zkušenějším. Pokud však chcete slyšet klavír netradičně, pusťte si Jasona Morana.

sostakovic píše:Po čase oživuju toto vlákno při poslechu alba: Jason Moran: The Bandwagon (živě ve Village Vanguard)

SUPER!
Docela často pochybuju o smysluplnosti zdejších diskusí.
Ale smysl mají! Bez tohoto fóra bych objevoval hudbu pomaleji. Je zde řada odborníků, posluchačů hudby, které žabomyší války o síťové kabely nezajímají
Díky vám!

Výše uvedené album doporučuji! Bohužel si netroufám se svými chabými zkušenostmi Jasona Morana hodnotit, přenechánm to zkušenějším. Pokud však chcete slyšet klavír netradičně, pusťte si Jasona Morana.

Já si poslechnu Keitha Jarreta a přemýšlím, o rozdílu Steynway & Sons v reálu.
Síťový kabel ti k posouzení milerád pošlu. Kdo stojí opodál, nejde s námi!

meridian píše:Určite si skús vypočuť aj malého-Velkého pána klaviristu Michel Petrucciani http://en.wikipedia.org/wiki/Michel_Petrucciani

Tak jsem si dnes vzpomněl na tohoto Velkého muže piána. Famózní skladby Dumb Breaks a Manhattan z Alba:

s Davem Hollandem.(1993)

Nebo třeba Rachid z alba: Conference De Presse,2(1994) s Eddym Louissem na Hamondky.
Měl tady s náma pobejt delší čas...

Začínám s jazzem opravdu od kořenů, tak něco z opravdové historie a tedy jen pianisté:


Scott Joplin (1868-1917)
jeho ragtimy jsou super - Maple Leaf Rag, The Entertainer - standardy které hraje kde kdo


Jelly Roll Morton (1885 - 1941)
trochu nadsazeně tvrdil, že jazz je jeho vynález, byl opravdu skvělý pianista, ovlivněný Joplinem, ragtime interpretoval velmi živelně
Black Bottom Stomp – trubka, klarinet trombón, piano, banjo, kontrabas, bicí – kolektivní improvizace


Fats Waller (1904-1943)
harlemská klavírní škola, hrál i na varhany, např. Bacha, Chopina (učí se basy, harmonie)
Ain’t Misbehavin – jazzový standard, uvedena do Grammy Hall of Fame (1984)


Earl Hines (1903-1983)
velmi zdatný pianista, hraje s Hot Seven (Armstrong)
levá ruka - střídá stride s melodickými pasážemi, bohatější harmonie,
pravá ruka – nevyžívá se v harlemských perlivých pasážích, dokonalá spolupráce obou rukou, základ moderní jazzové hře na piano

Nikdo tu ještě nezmínil Hiromi Uehara z Japonska.

Mohu jen doporučit duet s Chickem Corea jako živák, z dalších pak Brain, Spiral, Time Control a Beyond Standard.

JOE SAMPLE http://www.youtube.com/watch?v=S3S04CCIp34
GEORGE DUKE http://www.youtube.com/watch?v=v13P7e2E ... re=related

Martine,
když jedeš od kořenů, tak sem přidám Oscara Petersona, vynikající klavírista.


1925-2007

Nedávno jsem si pořídil desku We get requests od FIM, kvalita hudby i nahrávky je pro mne za pět palečků z pěti! Jedná se o K2HD mastering, kdo má tuto hudbu rád, tak doporučuji tuto verzi. Opravdu je excelentní.

Mimo zminovane klaviristy, z nichz vetsinu posloucham bych uvedl dalsi jmeno. Jelikoz mam rad radu veci od Pat Metheny, libi se mi i jeho klavirista. Uvadim jako priklad jeho prvni desku. Vyzkousejte - prijemna muzika.