Tak si to tu prečítam a rozmýšľam prečo je na tomto fóre tak málo príspevkov o klasike. Niektoré príspevky zapadnú prachom a diskusia sa nedá rozvinúť, lebo ak by k nej došlo tak v jednej téme diskutovať o všetkom, z nej urobí neprehľadný šalát.
Nebolo by lepšie, vytvoriť to ako samostatnú sekciu?, v ktorej by sa dali zakladať témy o jednotlivých autoroch, interpretoch, výnimočných interpretáciách a všetkom ostatnom. Myslím, že by to rozvinulo diskusiu v tejto oblasti a malo by to informačnú hodnotu do budúcna. Založiť v rámci sekcie tému Čajkovskij a v rámci nej získať prehľad o spomínaných veciach.
Viem, že tieto témy na fóre sú, ale príde mi nevhodné založiť tému v sekcii Jednotlivé kapely a interpreti, kde má svoje miesto aj Pavel Hornak kapely-interpreti/pavel-hornak-t12615.html a má 44 príspevkov

Možno by sa dosiahol stav, keď bude mať klasika viac príspevkov ako woo-doo.
Príde mi to ako dobrý nápad, a ak to nie je nejak náročné, mohlo by sa to vyskúšať.

kite19 píše:Tak si to tu prečítam a rozmýšľam prečo je na tomto fóre tak málo príspevkov o klasike.

To souvisí s procentem lidí, co poslouchají klasickou hudbu. A to je velmi malé, což platí obecně, nejen pro toto fórum. Když navštívím nějaký vážnohudební koncert, tak si tam mnohdy připadám spíše jak v krematoriu (vzhledem k věkovému průměru a oděvu auditoria). Posluchačů mého věku je v obecenstvu naprosté minimum, a to už nejsem žádný mladík. Poslech vážné hudby klade na posluchače podstatně vyšší nároky, než je tomu u ostatních žánrů. To je asi jedna z hlavních příčin, proč je klasická hudba na okraji zájmu. Ono to tak bylo asi vždy, ale dnešní hektická doba a všudypřítomná dekadence daný stav ještě zhoršuje..

Nad počtom ľudí počúvajúcich klasiku som sa zamyslel tiež, ale aj tak by bolo dobré to nejak upraviť, aby to bolo prehľadné - kvôli následnému vyhľadávaniu.
Ja sám nie som nejak zaťažený na klasiku, mám za sebou prvé oboznamovanie sa s takýmto posluchom a po nákupe zopár vydaní klasiky (decca, DG - pre začínajúcich odporúčam, kvôli kvalite záznamu), som rozhodnutý pokračovať.
Je to náročné odvetvie a nielen pre zostavu, ale aj kvôli prehľadu - určitý druh kultúry, histórie, vzdelania ...
Práve preto navrhujem aby sa dali vytvoriť samostatné témy, keďže je tých ľudí málo čo o tom niečo vedia, tak nech majú priestor podeliť sa o svoj prehľad a názory.
Pri kábloch sa spomína prekreslenejší priestor, lepšia dynamika - musím povedať, že u dobrej nahrávky klasiky, to je iný ku..a priestor a dynamika taká, že aj hájend komponenty nebudú stíhať.
V tejto oblasti je hromada informácií, v jednej téme sa o nich nedá diskutovať.

Rozhodne som za rozčlenenie, aspoň tak ako je to na Slovanet-e.

Ja som napríklad pre klasiku šiel do sluchátkového reťazca - jednoducho nebolo v mojich finančných ani priestorových možnostiach podobnú kvalitu dostať z repro a kol.

Slovanet má podstatně větší členskou základnu než Hifinázory, a ani tam se o klasické hudbě příliš nediskutuje. Jinak o vážné hudbě jsou zde ještě další 3 vlákna (hudebni-styly/moderni-klasika-t12097.html ; volna-diskuse/internetova-radia-klasika-t10258.html ; koncerty/soudoba-klasika-v-praze-contempuls-t10242.html), což je po mém soudu dostačující. Případné změně se ovšem nikterak nebráním, ale obávám se, že to na rozproudění diskuze nebude mít příliš vliv..

kite19
číst sem jistě chodí mnoho lidí, kteří poslouchají převážně klasickou hudbu a mají k tomu i výborné sestavy.
(pár jich osobně znám)
jen sem nebudou nikdy psát. postupem času zřejmě zjistíš proč.
vzhledem k jejich rozpoložení a stavu mysli to považují za zbytečnost, bláhovost, troufalost, hrdinstí, slabost...

myslím, že diskuzi o "klasice" neprobudíš ani zvláštní sekcí.
to spíše o kabelech nebo dřevěných špalících...rychle a bez selekce!

slovanet:
diskutujúci sa tam aj dosť vyznajú, je ťažké sa zapojiť do ich tém , a hlavne s tým čo ohľadne klasiky trápi napr. mňa, by to bolo tak trošku kultúrne barbarstvo.
Je pravdou, že na názorch diskusia o technike nemá tú úroveň čo tam a práve preto je toto fórum, ktoré dáva priestor k diskusii aj netechnikom ako ja , svoj názor si v niektorých prípadoch odskočím verifikovať tam, ale tu si viem na neodbornej úrovni lepšie poklábosiť.
Začínajúci hifista, analogista, príde po radu radšej sem, ako sa tam dozvedieť v druhom príspevku že tomu nerozumie a už otázka sama o sebe je blbá
To isté by malo platiť aj o klasickej hudbe a diskusii o nej, keďže nemôžem polemizovať o akustike v LaScale a ani o použitých mikrofónoch a systéme nahrávania, o nedostatkoch dirigentov, bol by som rád, keby bol aj tu vytvorený priestor na diskusiu, na tej našej nižšej úrovni, ktorá môže byť pre mnohých oveľa prínosnejšia ako tá na slovanete.
Cough a iný, sa v tom budú orientovať a na prípadné chyby a nedostatky radi raz za čas upozornia

(nesymfonické) střípky z poslední doby::

Domenico Scarlatti: Mše pro čtyři double hlasy

Scarlatti je dnes znám hlavně jako autor sonát a cembalista, ale jeho záběr byl mnohem širší - byl to dobový hudební profesionál se vším všudy, z muzikantské a skladatelské rodiny.
Na začátku kariéry jste ho mohli potkat na římském dvoře exilové polské královny Marie Kazimíry, kde skládal opery pro její malé divadlo, a po jejím finančním krachu pak byl kapelníkem v bazilice sv. Petra v Římě.

Z téhle doby pochází i Mše --- nádherná, skutečně duchovní vokální skladba.
Pokud bych ji měl k něčemu přirovnat, tak k létajícímu koberci s čarokrásným vzorem utkaným z osmi barev.
Je to tak éterické!

Jeho pozdější život pak byl pevně spjat se špaňelskou královnou Marií Barbarou, v době seznámení infantkou portugalskou, jíž byl Scarlatti celoživotním učitelem, důvěrníkem a v pravém smyslu osobním přítelem.
http://www.rozhlas.cz/klasika/skladatel ... i--1430500

(,,,,,,,,,, a pokud chcete někoho ohromit svým stereem, je Mše v podání Concerto Italiano velmi vhodný kousek -- osm zpěváků je téměř ideální počet, jsou výborně separovaní a přirozeně rozmístění z leva doprava v prostoru nahrávky, působí to opravdu VELMI reálně .................... jako by tady byli)

* * * * * * *
a 2x klavír::

Felix Mendelssohn-Bartholdy: Písně beze slov op. 19. Cyklus skladeb pro klavír
musím říct, že Felix M.-B. mým nebem stoupá výš a výš....................
marnotratně sype z kapes melodie, za nimiž se jiní celý život pachtí v potu tváře.

a Joseph Haydn: Sonáta pro klavír č. 36
zajímavá, sevřená skladba.

U klasické hudby hodně záleží, kdo a jak titul nahrál. U mě neostojí nahrávka, která je interpretačně dobře zvládnuta ale technicky odfláknutá. Během doby jsem si vyselektoval labely, které umí - DG, Decca, Harmonia mundi a novější studia jako Exton, Ondine, Chandos, Pentatone, kde je technická kvalita opravdu excelentní. Nyní lovím prakticky jenom v tomto rybníku. Naopak špatné zkušenosti mám s vydavatelstvím Hyperion. Nedávno jsem si udělal radost a koupil komplet klavírní koncerty Beethoven - Ondine. Mám již 4. verzi těchto koncertů ale tahle je suverénně nejlepší, vřele doporučuji.

U DG už záruka tech. dokonalosti záznamu neplatí. Znám několik jejich nahrávek zhruba z posledních 10 let, které jsou naprosto zprasené.

Nikdy není nic na 100%. U DG jsem nějakou dobu nic nekupoval ale co mám doma (kompletní symfonická produkce s Abadem nebo Čajkovského symfonie s Karajanem ....) jsou poslouchatelné věci. Nemám vyloženě nepovedené nahrávky ale je to také tím, že moje aparatura dokáže "vycucnout" z CD formátu maximum. Nyní si vyzobávám zvukové bonbónky od labelů jako Exton, Ondine, Chandos, Pentatone, něco od Bis..., kde je určitá přidaná hodnota co se zvuku týče ale Abada nebo Karajana tam nenajdeš.

Nejde o nějaká procenta, ale o to, že šlendrián v nahrávání pronikl už i do oblasti vážné hudby, kde bych to tedy nečekal. Zvláště ne u tak renomovaného labelu, jako je DG. Tím jsem chtěl naznačit, že se dnes nelze na nic spolehnout a vše je nutno si ověřovat, zejména jde-li o věci vzniklé v posledních dvou dekádách.

Jinak když jsem si před lety vybíral nahrávky se symfoniemi od Čajkovského, tak Karajan mě tedy vůbec neoslovil. Vůbec považuji tohoto dirigenta za značně nadhodnoceného. Nejlepší provedení Čajkovského symfonií jsou po mém soudu ta s ruskými dirigenty (Markevič; Gergiev). S jednou výjimkou (Jansons) jsem lepší intepretace těchto úžasných děl ještě neslyšel..

Ono je to asi tak, že menší labely, které jsem jmenoval, si ohlídají technickou kvalitu ale DG a Decca mají smlouvy s nejlepšími světovými interprety.

jak pobuřující!

a jak ponižující!!!

člověk se snaží potvrdit si svou vysokou kulturu a vnitřní bohatství poslechem těžkých moderních symfonických kusů,
rve se s kakofonickými strukturami a disharmoniemi,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, a pak ho sejme povrchní "lehkost a příjemná melodika nadmíru oblíbených a rozšířených skladeb", jak uvádí Ottův slovník naučný u hesla Pleyel

Ignaz Joseph Pleyel: Koncertantní symfonie pro flétnu, hoboj, fagot, lesní roh a komorní orchestr č. 5 F dur
Miloš Jurkovič (flétna), Lothar Koch (hoboj), Klaus Thunemann (fagot), Zdeněk Tylšar (lesní roh), Slovenský komorní orchestr, Bohdan Warchal


takové pohlazení na duši....................

Pánové, na https://mariinskylabel.com/ jsou momentálně až 50% slevy na SACD. Diriguje Valerij Gergiev. Po zvukové stránce tyto SACD snad nemohou být lepší.