Ano, Metallica byla i moje modla. Když jsem se před třiceti lety jakž takž naučil hrát na kytaru, hned jsem se zdokonaloval na skladbách od metallicy. Nothing, Master of puppets.... U mně to bohužel nijak sexuálně nepomohlo, neb jsem to nikomu nehrál , ovšem sám se sebou jsem byl spokojen .
Mimochodem první skladba co jsem slyšel byla I' am Evil , mackl jsem nahrávací tlačítko při Větrníku na Vltavě a čekal, co z toho vyleze..... Docela dobrý. A někdy ten samý víkend se mi podařilo z Rakušaků nahrát Killed by death od Motorhead, a to jsem byl odvarenej úplně. A bylo rozhodnuto kam budu v nejbližších letech směřovat
Fidji: Pritom Lars Ulrich je podle me technicky dost slabej bubenik. Ale ma svuj originalni styl, to jo...
Jinak ja hral holkam Nothing Else Matters na klavir, taky to fungovalo. Ovsem muj hlavni tahak byl Perfect Day od Lou Reeda
To ano, keby nebol akcionar kapely, tak ho davno vyhodia.
Ja vzdy s otvorenou hubou pocuvam Dannyho Careyho, to ked skusam tapkat tak sa mi po 4 taktoch zamotaju ruky a nohy, tam snad neni ani jedine parne cislo v tych metroch. skus si nabuchat len lavu a pravu ruku.
Takže Metallica - 72 Seasons ( 2LP černá ): no, pro mně docela milé překvapení - ono je to poslouchatelné a to jsem nečekal. Jaké to má DR netuším, ani není důvod při poslechu LP se o to zajímat, ale můj dojem, že určitě více jak uváděných DR 5-6. Pokud to hraje dobře, tak dle mého názoru není důvod se v tom šťourat.
Konkrétně u mně a to je jen můj subjektivní pohled: hudební obsah vidím jako klasickou Metallicu z dob dřívějších a žádný extrém. LP je nahrána standardním způsobem co se úrovně týká, nic není zbytečně zesíleno, zvukově velice dobré, s přimhouřením oka, prakticky v rovině a kmitočtový rozsah velice slušný. U některých skladeb je tam v rovině i 30 Hz, ten druhý konec také, ale to moje uši už bohužel neocení. Kvalita výlisku velmi dobrá, žádné šumy, praskání, či lupání.
Již teď vím, že si to pustím opakovaně a proto má pro mně smysl to ve sbírce mít.
Jen pro info, pak jsem ještě "sjel" ty nové Uriah Heep - Chaos & Colour. Hudba sice už není to, co "za mlada", ale pořád je to můj šálek kávy. Zvuk bohužel trochu bez "spodku", co se roviny týká, ale ani rozsahově. Celkově mně to přijde jako "světlejší" vyznění. Tam určitě 30, ani 40 Hz na spodku v rovině není, ale i tak je to poslouchatelné.
Oldear:
Uriah Heep - byl jsem na nich na podzim v Karlíně, hráli i nějaké novější věci co jsem neznal, možná už i něco z Chaos & Colour, nevím. Něco se mi líbilo, něco ne. Každopádně mi to přišlo víc jako hardrock než jako artrock, pokud to můžu takhle zjednodušit. Holt Hensley a jeho klávesy už mi budou vždycky chybět. Ale pokud píšeš, že to není špatné, tak to taky zkusím. Pro jistotu začnu na Deezeru a pak uvidíme.
Tak já nevím, včera jsem to slyšel dvakrát a dneska si z toho nic nepamatuju, je to taková Metalliková krupicová kaše. To by se mi s Master Of Puppets fakt nestalo.
Jo. Moje první Metallica byli jezdci na ocelovém blesku, říkám si: co to je?
co to je? je to vůbec možný tak tvrdá muzika...
až posléze přišla na talíř prvotina debut Kill´em all to byl trochu jinej soudek
vína, no.
A pak přišla "sametovka" (1989) a desky M byly najednou v krámu: And justices
for all (Globus Int.)
triedim fotky z leta - Metallica Pariz - vlemi zaujimavy koncept - 2 koncerty 2 dni po sebe. uplne ine setlisty, v podstate 4 hodinovy koncert rozdeleny na 2 casti.