Tak pro zajímavost, účastníte se někdo této skvělé akce? Minulý ročník jsem si zajel na Manowar a tak mě to nadchlo, že letos sem chtěl na celý fesťák. Místo konání, areál likérky R. Jelínek, má krásnou atmosféru. Zvládl jsem tři ze čtyř dní. Čtvrtý den mi už odešly nohy a hlasivky. Co jsem tak počítal, za ty tři dny jsem viděl cca 16 výborných metalových kapel. Mé postřehy:
1. den:
Alestorm - Tahle pirátska partička z UK to parádně rozbalila a na to, že hrála už od tří hodin, měla dost veliký úspěch.
Virgin Steele - Zpěvák měl výborný ječák, ale buďto špatným ozvučením, nebo tím, že krom ječáku nic jiného nezazpíval, se mi vystoupení vůbec nelíbilo. Po třech skladbách sem odešel na pivko.
Bonfire - Tihle postarší němci, předvedli zkušený výkon. Bomba.
Pagan Alliance - Finntroll + Eluveitie - Koncert těhle finů a švýcarů měl parádní atmosférů, jelikož za pódiem v dáli řádila bouřka s blesky, které to vše dotvářely.
Hammerfall - Mno a vrchol prvního večera byli tito švédi. Prý představili nový Marshallovský zvuk. Musím říct, že ozvučené to měli opravdu parádně. I koncert byl super, plný areál lidí toho byl důkazem.
2. den:
Alkehol - Začali jsme zlehka od dvou hodin. Sice dost jednoduchá hudba, ale o to větší úspěch měla.
Silent Stream Of Godless Elegy - Tihle češi s výbornou zpěvačkou a zpěvákem předvedli výborný výkon. Stylem mi připoměli z předchozího dne Pagan Alliance.
Sirenia - Na tyhle Nory sem se těšil. Bohužel, bubeník nemohl přiletět, kvůli nějakým problémům s letadlem, čili se jejich vystoupení zrušilo. Škoda.
Rhapsody of Fire - Naprostá bomba. Tohle byl PAN zpěvák, vysoko umí v metalu zpívat kde kdo, ale takovéhle hluboké vokály jsem ještě naživo neslyšel.
Twisted (fuckin) Sister - Vrchol celého festivalu. Poprvé v České republice. Přiletěli na pódium jako hurikán. Určitě jejich písničky všichni znáte. Tihle američtí glam (hair) metalisti předvedli famózní představení plné energie. Takovou atmosféru a odezvu diváků jsem ještě na koncertě nezažil. Při We're not Gonna Take It a I Wanna Rock mi běhal mráz po zádech. Celý areál jednohlasně odzpíval tyto skladby spolu s TS. Při baladě The Price všichni do noci rozsvítili mobilní telefony, paráda.
Airbourne - Australší hardrockeři měli poměrně těžký úkol, upoutat publikum po fámozně hrajících Twisted Sister. A musím říct, že tihle mladící to dokázali. Stylem připomínají AC/DC. Zpěvák, s drsně řezavým hlasem je naprostý magor. S kytarou na zádech vylezl po konstrukci pódia skoro až na střechu (cca 20-30 metrů), odkud zahrál pár nabroušených rifů. O hlavu si rozmlátil dvě plechovky piva, které hodil do publika. Po pódiu sprintovali, jakoby si něco šlehli (nejspíš i jo). Tihle mladíci to mají všechno před sebou, budou hodně slavní.
3. den:
Seven + hosté: Blaze Bayley, Victor Smolski - Velice sympatická česká parta, prý v zahraničí dost úspěšná. Slyšel jsem je poprvé a nedívím se, jsou fakt dobří. Hosté Blaze Bayley (bývalý zpěvák z Iron Maiden) a kytarista Rage, Victor Smolski měli u diváků veliký úspěch.
Kreyson - Třetí den začal hodně dobře, výborní Seven s hosty a po nich ještě lepší Kreyson. Láďovi Křížkovi se po vystoupení nechtělo z pódia, až mu museli odstřihnout mikrofón.
Ross The Boss - Při těchto američanech na mě dopadla nejspíš únava z předchozích dní. Vůbec sem se nemohl dostat do tempa, chtělo se mi děsně spát a hudba to byla přitom výborná.
Victor Smolski - workshop - Půlhodinové hrátky na kytaru v podání Victora Smolskeho, zatímco se připravovala stage na vystoupení U.D.O. Byla to príjemná změna, trochu sem si odpočinul.
U.D.O. - Děsně mě bolela kolena, ale jakmile začali hrát, bolest ustoupila a já se mohl pořádně vyřádit. Tento malý velký zpěvák (bývalý člen Accept) s cilkulárkou v hrdle byl vynikající.
4. den jsem chtěl vidět švédské mladíky Steelwing, trashery Evile a ruskou Arkonu. Ale už to nešlo, sotva sem se v jedenáct dopoledne vyškrábal z postele. Můj hlas zněl, jakobych právě mutoval v pubertě. Takže, někdy příště.
Oproti pražskému Sonisphere 2011, bylo MoR daleko lépe ozvučené. Neměli sice tak výkonou aparatůru jako na Sonis, ale nejspíš to bylo i tím, zvuk byl daleko lepší a čitelnější. Na Sonis měli šíleně přehulené basy, které přehrály všechny ostatní nástroje i zpěv. Jediní In Flames, Korn a Iron Maiden se dali poslouchat. Z organizačního hlediska šlapal MoR jako po másle. Kapely se po 10-30 minutách střídaly bez nejmenších problémů. Na pivko a jídlo sem si zašel mimo areál, kde měli lidovější ceny a kvalitu daleko lepší.
Skvěle sem si fesťák užil a i přes velikou únavu bych jel okamžitě znovu. Na tři dny jsem totálně vypnul a užíval si oblíbené hudby s hromadou skvělých a někdy i opilých lidí. Tipuju, že festival navštívilo tak 30 tisíc lidí. Příští ročník je desátý, tak sem dost zvědavý, s jakou legendou Pragokoncert přijde.

