Zdravím, nevím jestli to sem patří ale netuším kam dotaz zařadit,chtěl bych se zeptat zda máte zkušenost s mizernou nahrávkou, mám na mysli např. hnusná zrnitá zkreslená kytara (PF Interstellar overdrive), místy nepříjemně prskající dechy (Miles Davis So What...atd atd. Naposledy mne zklamal zvuk CD R.Planta - Carry Fire, některé ruchy a zvuky jsou dost velkou skvrnou na jinak dobré fošně... A takových nahrávek je spousta. Drtivá většina CD v mojí sbírce je mladší pěti let, v tom by mohl být zakopanej pes, na běžným e shopu jsou samé remasterované verze... Když něco takového poslouchám tak dávám vinu sestavě, bednám a místo radosti z poslechu hudby přemýšlím co je kde špatně. P.S. myslím že moje zařízení není až tak úplně průser...

Zabrouzdej sem a pochopíš . . .
raj-digitalu/priserna-kvalita-originaln ... 13657.html
Plantovo "Carry Fire" je poslouchatelné se sebezapřením. Ale třeba Dadaft ti tu bude tvrdit, že to tak má být

Jo díky moc, tedy je to asi jasné, sestavou to asi nebude když slušná placka zní skvěle... nevím zda se radovat

PetrD píše: ↑

04 črc 2019 14:34

Zabrouzdej sem a pochopíš . . .
raj-digitalu/priserna-kvalita-originaln ... 13657.html
Plantovo "Carry Fire" je poslouchatelné se sebezapřením. Ale třeba Dadaft ti tu bude tvrdit, že to tak má být

Koukám člověče že jsem to tam dokonce zkoušel řešit, alkohol je svině, nicméně mi byla dána rada která mně spíš vedla k domněnce že je potíž v aparátu...

Zdravím,
kvalita nahrávek je v posledním desetiletí opravdu problém (viz. hojně diskutovaná "loudness war"), ale netýká se to bohužel jen novějších CD - i některá první vydání starších titulů (původně vydaných na vinylu) nestála za nic.

Na druhou stranu dnes se situace alespoň u některých titulů výrazně zlepšila díky nástupu Hi-Res audia.

Já momentálně většinu nahrávek stahuji z www.hdtracks.com nebo www.highresaudio.com.
Je zde normálně možné platit českou kartou, jen některé tituly (není jich moc) nejsou dostupné kvůli regionálním omezením.

Aktuální zájem o Hi-Res verze nahrávek (a s tím generovaný finanční zisk - to je realita, dobré věci zadarmo nejsou) umožňuje jejich pečlivou rekonstrukci z původních zdrojů (většinou původní studiové magnetofonové pásky nebo u novějších záznamů profesionální DSD archivní soubory) vč. zaplacení dobrých zvukařů - a pokud je to takto poctivě provedeno, je výsledek skvělý.
Dle mého názoru je pak výborný výsledný zvuk dán z 90% použitím těch původních zdrojů a remasteringem (zní to výborně i ve standardní CD kvalitě) a 10% pak dělá to vyšší rozlišení. A bez zájmu o Hi-Res by ty nové edice prostě nevznikly, protože by je nebylo jak financovat.
Je ale nutné zjistit si, jak byly nabízené nahrávky vytvořeny - na HDTracks je vždy záložka "About this album", na Highresaudio záložka "Info". Pokud se jedná o kvalitní nahrávku, je zde většinou uvedeno jak a z čeho byla vytvořena a kdo ji mixoval.
Pokud zde není uvedeno nic, potřeba "googlit". A někdy nezbývá než to prostě risknout. Bohužel i zde je spousta věcí, které nepředstavují žádné zásadní zlepšení oproti původním verzím.

Odvrácená strano,

asi se rád prezentuješ a filozofuješ a hlavně Tě to asi baví. Proti gustu ... Nemáš však úplně pravdu a asi ani příliš zkušeností a to se Tě nechci nějak dotknout. Trochu Tvoje vyjádření s dovolením poopravím.

Jsem už staroch, který v hifi jede přes 40 let, vlastním tisíce CD, LP a i Hi-Res, nakoupené v posledních cca 45 létech. Tak předně "prznit" ( Loudness war ) se CD začalo již od poloviny 90. let, právě rok 1995 je ten zlomový. Do té doby byly všechny CD v pohodě, resp. v rozptylu kvality nahrávky samotné a masteringu. Vše bylo ale velmi dobře poslouchatelné. Někdy v roce 2000 z deseti koupených CD bylo již poslouchatelných jen cca 7 a 3 byly na vyhození. V roce 2010 už to bylo bohužel naopak. V posledních cca 10 letech už na CD kupuji jen klasiku, tam si to prznění nikdo nedovolí a také tento druh hudby puberťáci v mobilech neposlouchají a tak není důvod zesilovat. V dnešní době koupím CD jen vyjímečně, na základě seriozní reference, nejlépe od kolegy hifisty, nikoliv stahovače. Dnes placku už jen na SACD a DVD-A. Vzniklá situace je také důvodem, proč jsem se vrátil k zastaralému a překonanému formátu LP, kdy tento v současné době hraje o řády lépe, než ta digitální przněnice.

A tzv. Hi-Res, to je slovo do pranice. Můžou být kvalitní i superkvalitní, ale také neposlouchatelné a zprzněné jako ty současné CD. První Hi-Res jsem nakoupil někdy před 5-6 lety a zažil už jsem také různou kvalitu. K HDTracks se tady nebudu vyjadřovat ( už jsem to tady jednou psal - vygůgli si to ), jen poznámku, že jsem měl s nimi komunikaci a bylo mi sděleno, že jsou jen distributoři a za obsah neručí. To je myslím dostatečně vypovídající. O jejich přístupu ke kvalitě nahrávek a byznysu je toho na webu spousta, stačí gůglit a vím, že je to stejné jak před pěti lety, tak i teď. Já už tam nenakupuji, protože se dostali do stádia " 2 z 10 ", zbytek smazat.
Nejen HDTracs, ale i jiní, dnes jako Hi-Res prodávají i přepočítaná CD, dokonce i ty nová s těmi zprněninami. Je to obecný jev, marketing a dobrý byznys, protože si tu kvalitu nikdo nemůže prověřit před nákupem, pouze koupit - poslechnout a případně snazat.
Jsou ale stálice, kde je kvalita TOP a trvalá, jako např. nákup z 2L, koho zajímá klasika. Tam já nakupuji bez obav průběžně.
Obecně pozor na hlášky typu " z originálních pásů ", k některým nahrávkou už ani nejsou a k některým se není možné dostat, popř, jsou příliš drahé, tak pod hláškou marketingu master tape, je to přepočítané CD koupené v supermarketu.
Naopak špičková kvalita Hi-Res je některých nahrávek na Supraphonline, zejména těch starších ze 70. a 80. let, jako Olympic, Kubišová, Schelinger a pod., ty jsou v rozlišení 24/192 a zvuk super. Kvalitní je také klasika v Hi-Res. Bohužel některé nové jsou "jen" ve 24/48, popř. 24/44,1 a tam už bych tak jistý nebyl. Ono to láká a většina lidí jsou " hifi hluchoty ", tak proč si to nezjednodušit.

Dnes není problém koupit kvalitní hifi aparáty, ale právě ty zdroje hudby. Za sebe jsem rád, že mám převážnou většinu svých CD nakoupenu do roku 1995.

Přeji všem kvalitní zvuk.

Sorry za ten elaborát, je to zbytečný pláč a nelze to změnit.

Jak píše Oldear.
Hi-Res skutečně není automatická záruka dobrého zvuku (je jedno, jestli jde o starou nahrávku, nebo novou, např. WHITESNAKE 2019 CD-DR6, Hi-Res-DR5), některé takto značené tituly jsou provedeny prachsprostým převodem z CD. Jako když uděláš FLAC z MP3. Nutno vše prakticky vyzkoušet, jakékoli marketingové sliby jsou jen slova. Naštěstí dnes jsou poslechy ke kontrole kvality nahrávky velmi dobře možné, tak proč jich nevyužít.
K těm spolehlivým vydavatelům (2L a Hi-Res Supraphon) bych přidal ještě např. ECM, nebo holandské TRPTK. Naopak, zklamáním jsou dlouho pečliví ACT, kteří dnes jazzík hrnou v DR7-DR8, jako by se nechumelilo.

Tento boj se nedá vyhrát, ale dá se mu vyhnout. Alba, na nichž interpret/producent/vydavatel, dopustí zesračkovatění zvuku, u mne okamžitě končí. Jednoduché a účelné řešení. Uši mám jen jedny, ať mladý, nebo starý.

Zdravím Oldear-a a Antonyho.

Díky za reakci, ale - vždyť všichni píšeme v podstatě to samé?

Loudness war je hrozný průser, v poslední době to je již u běžných nahrávek v podstatě norma.
Všichni hledáme kvalitní zdroje a pokud se nebudeme bavit o vinylu, což je specifická kategorie, tak aktuálně většinou skončíme u nějakého Hi-Res audio souboru (SACD, DVD-A nebo download FLAC a DSD).
Hi-Res skutečně není automatická záruka dobrého zvuku, nutno shánět info nebo nejlépe ověřit poslechem - nicméně pokud se jedná o skutečné Hi-Res a případně i nový dobrý mastering z původních pásků, tak výsledek může být opravdu skvělý a v těch nejpodařenějších případech může vzniknout, díky pokroku v technice i ta vůbec nejlepší verze všech dob (za mě palec nahoru mají např. reedice Rolling Stones od ABKCO nebo i ty mediálně hojně prezentované reedice Beatles- Sgt. Pepper a White Album). Ty jsem v takové kvalitě nikdy předtím prostě neslyšel. Jen to hledání je často zdlouhavé.
S názorem na Supraphon souhlasím, pro starší český pop a rock je to skvělá služba. Díky za tipy na další vydavatele.
Jediné s čím bych nesouhlasil bezvýhradně, je kvalita některých CD z 80 a počátku 90 let. Ne všechna jsou dobrá. Dynamický rozsah je O.K., ale pokud byl použit původní master pro LP (který je specifický pro horní a dolní kraje frekvenčního spektra), CD nezní dobře.

Jinak s Hi-Fi jsem začínal ještě "za totáče", jen v posledních 10 -15 letech jsem tomu moc nedával.
A můj aktuální pocit je, že situace se přeci jen lepší, i když to vyžaduje hledat a zejména ověřovat - ale to nás přece baví, že? A to jsem chtěl napsat.

Dovolím si poněkud nesouhlasit s tím, že master pás má problémy na L nebo H kmitočtech. Kdesi kdysi vyšel článek o technických parametrech zařízení pro záznam zvuku a studiový Studer číslo XXYY vyšel na hony nejlépe co se kmit. rozsahu týká a dokonce odstupem na 78cm/s se vyrovnal dnešním technoligiím. Mám dojem, že tu je dost lidí, co má doma buď mastery nebo 1. kopie a k tomu by se mohli vyjádřit. Já jsem slyšel jednou jedinkrát záznak z masteru (nikoliv 1. kopie) ny výstavě v praze cca 5-7 roků zpátky, kde se hrálo na Studer 820 (??) a bedny Canton, krmené Audio Analog zesilovači. jistě tu josu pamětníci. Tento zvuk absolutně překonal expozici Vivid Audio za cca 5 mega Kč - nakonec také vyhrál anketu a dostal nějaké ocenění návštěvníků. A propos, kdysi nic jiného pro záznam,. než master pásy na analogových strojích nebyly, pokud se nemluví o direct cutting. A je kupa CD, pořízených výhradně z pásů, které hrají o galaxie lépe, než dnešní digitální hrůzy.

Ahoj,
s těmi originálními záznamy pořizovanými na studiové páskové magnetofony máš samozřejmě pravdu.
Ty dobové studiové analogové magnetofony byly výborné - měly rozsah už někde od 50 Hz až do 16000 - 19000 Hz (ty údaje jsou jen orientační, záleželo samozřejmě na konkrétním typu a roku výroby, rychlosti posuvu pásku, atd...).

Jak jsem spěchal, tak jsem to nenapsal úplně přesně - jde o to, že tyto záznamy museli být pro výrobu vinylovové desky upraveny, výsledný mix byl na horním a dolním kraji frekvenčního spektra "stáhnut", jinak by při zachování plného rozsahu a úrovně, teď opět zjednodušuji, "jehla vyskákala z drážek". A také hrací doba LP by musela být zkrácena (drážky by musely být dál od sebe). Bylo běžnou praxí, že v některých případech se dynamicky náročnější skladby záměrně dávaly na začátek strany, kde vzhledem k většímu průměru drážky bylo možné zachovat trochu větší dynamiku a rozsah. Před nástupem CD se za hluboký bas považovaly frekvence okolo 100 - 110 Hz, pod 100 Hz už nebylo skoro nic.
Pokud byl takovýto mix (optimalizovaný pro výrobu LP) použit i pro výrobu CD, tak to opravdu neznělo dobře. A samozřejmě se na tom podepsala i kvalita tehdejších převodníků, která z dnešního hlediska nebyla nic moc.

Pokud však CD (ať už tenkrát nebo i dnes), FLAC soubory (ať už ve standardním nebo Hi-Res rozlišení) nebo DSD soubory byly pořízeny z originálních masterů a nebyl zmršen jejich dynamický rozsah (což u těch starších nebyl skoro nikdy), pak je jejich kvalita skvělá - na tom se shodneme asi všichni.

Na druhou stranu, dnešní audiofilské nebo prostě jen poctivě udělané nahrávky, většinou primárně nahrávané a masterované digitálně (i když výjimky existují) ve vysokém rozlišení, jsou minimálně stejně kvalitní. A to je dobře, protože poslouchat dokola jen staré věci (i když je mám nejraději) by mě nebavilo.

v kratkosti - kde nic neni ani jakymkoliv HiRes procesem nevyhonis, casem i ty poznas, ze cesta je shanet originalni neremasterovana vydani toho co za neco stalo, good luck

p.s. 50 Hz asi ta hranice nebyla

No tak o tom tady snad všichni píšeme, že kvalitní primární zdroj je základ a že z těch původních starých pásků se daly pořídit tenkrát i dnes skvělé LP, CD, FLACy, ...?

Pro zajímavost - specifikace kotoučáku REVOX B77:
Frequency response
(measured via tape, at -20 VU):

At 3.75 ips:
30 Hz ... 16 kHz +2 / -3 dB
50 Hz ... 10 kHz ± 1.5 dB

At 7.5 ips:
30 Hz ... 20 kHz +2 / -3 dB
50 Hz ... 15 kHz ± 1.5 dB

At 15 ips:
30 Hz ... 22 kHz +2 / -3 dB
50 Hz ... 18 kHz ± 1.5 dB

Tak vám chlapi děkuju, to nejsou dobré zprávy... Když jsem v rámci možností spokojen s aparátem tak mi to zkazí třeba jen krátký pazvuk který mne nutí pochybovat jestli je chyba na mém přijímači nebo to je jen fórek pána od myšpultu Moje cd jsou koupené v posledních 5 letech a málo jich je na poslech radostná...

Poměrně důvěryhodné působí nabìdka Acoustic Sounds https://store.acousticsounds.com/ . Máte prosím někdo zkušenost?

Tam jsem neuspěl - při pokusu o nákup mi to napsalo, že digitální download je možný jen pro území USA.