V jiném threadu se objevila nová nabídka na koupi mini LP CD z Japonska viz zde: www.tntshop.eu

Mají tam má oblíbené CD, která už mám v originále a tak váhám, zda je zvuk japan CD natolik jiný (lepší) než bežně dostupná CD, že stojí za investici. Můžete mi prosím poradit obecně. Nemáte někdo osobní zkušenost s následujícími tituly?

Pink Floyd: Division Bell
Queen: A Night at the Opera - tady váhám mezi Japan CD a remaster verzí.

Moc díky za vaše postřehy.

Vsetko co mam na japonskych vydaniach s OBI ma strasne bavi, dokonca som ich zacal vyhladavat a to nielen CD ale ak LP, tazko povedat, ci je to pravda (pre lachima) ale mna to proste viac bavi ako europske a americke remastre...Zacal so dokonca pocuvat POLICE, ktory som predtym vyslovene neznasal ale japonske vydanie je krasne a zvukovo vyborne....

Stojí to za to. Mnohem lepší zvuk. Obaly jsou přesné kopie původních lp. Prostě paráda. Já jsem to ochutnal a nechci jiné.

No, trochu by to nadšení mírnil, je to otázka preferencí a dalších souvislostí.

Většina starších japonských vydání zní načančeněji, zvukomalebněji, barvitěji. Bylo to dané mimo jiné i tím, že někteří japončíci nepoužívali no noise systémy. Pokud japončíci udrželi na uzdě svou vášeň pro určitou "estetizaci" nahrávek pro evé uši, byl výsledek parádní (například ELP - Brian Salad Surgery od JVC/Victor VICP-60637)

V poslední době se bohužel i u japonců objevují nešvary typu normalizace, alias komprimace "co to jde" (edice Pink Floyd).
Velké firmy (WEA) začaly vydávatat pod japonskou hlavičkou a v typických přebalech tituly ve zvukově identickém provedení evropské (Hendrix, Eagles, Led Zeppelin a další).
Dalším problémem je to, že internetový trh je zaplevelený ruskými padělky japonců - na to extra pozor. Obi, neobi.

U staršího bigbítu je v současné době na zvukovém vrcholu reediční řada firmy Repertoire, kdy porovnání například titulu Still Life (CD japan Universal, CD Akarma, CD Repertoire) je jednoznačné ve prospěch Repertoire (i když i tam by se našla výtka směrem k určité komprimaci makrodynamiky). Rozhodující je podle mne dnes to, jestli se reediční firma dostane přímo k originál masterům a jak s nimi ten zvukař naloží - ideální je podle mne jen čistý A/D převod, bez no-noise systémů a podobných zabijáků hudby.

Dakujem za ozrejmenie, ako vzdy vyborny prispevok, budem si davat pozor na rusakov...kupujem hlavne LP, nepredpokladam, ze by to rusaci mali este chut padelavat.

CDcka co mam doma a su v miniLP edicii ma bavia, rusacke ci nie, a ten zvuk vyhovuje mojmu uchu, schvalne preto pisem (specialne pre Lachima) ze neviem ci je to ta PRAVDA ktoru hladame....

Myslis, ze ten box Led Zeppelin na SHM-CD je ten zvukovo spatny, takze si ho za tych par korun nemam kupovat?

http://www.audio3.cz/goods.asp?gid=1227994





Dalsia otazocka ako rozoznam ruskeho japonca ?

merhaut píše:No, trochu by to nadšení mírnil, je to otázka preferencí a dalších souvislostí.

Většina starších japonských vydání zní načančeněji, zvukomalebněji, barvitěji. Bylo to dané mimo jiné i tím, že někteří japončíci nepoužívali no noise systémy. Pokud japončíci udrželi na uzdě svou vášeň pro určitou "estetizaci" nahrávek pro evé uši, byl výsledek parádní (například ELP - Brian Salad Surgery od JVC/Victor VICP-60637)

V poslední době se bohužel i u japonců objevují nešvary typu normalizace, alias komprimace "co to jde" (edice Pink Floyd).
Velké firmy (WEA) začaly vydávatat pod japonskou hlavičkou a v typických přebalech tituly ve zvukově identickém provedení evropské (Hendrix, Eagles, Led Zeppelin a další).
Dalším problémem je to, že internetový trh je zaplevelený ruskými padělky japonců - na to extra pozor. Obi, neobi.

U staršího bigbítu je v současné době na zvukovém vrcholu reediční řada firmy Repertoire, kdy porovnání například titulu Still Life (CD japan Universal, CD Akarma, CD Repertoire) je jednoznačné ve prospěch Repertoire (i když i tam by se našla výtka směrem k určité komprimaci makrodynamiky). Rozhodující je podle mne dnes to, jestli se reediční firma dostane přímo k originál masterům a jak s nimi ten zvukař naloží - ideální je podle mne jen čistý A/D převod, bez no-noise systémů a podobných zabijáků hudby.

To Merhaut:
Tato informace se mi už také donesla. Prosím Tě jsou nějaké znaky jak rozeznat ruský plagiát od kvalitního, japonského originálu? Myslím, že Ty jsi ten nejpovolanější kdo by to mohl vědět a lidem na foru by to mohlo pomoci jak nenaletět.

Technické rady jak rozpoznat "fake japan cd" od originálu jsou například na stránce: http://www.minilps.net/faqs/mini-lp-rep ... eries.html - pomůže i google, stačí zadat kouzelná slůvka: fake japan cd russia ebay forum apod.

Obchodní rada zní jednoduše: nakupovat u doporučených (i zdejšími kolegy), osvědčených dodavatelů, nehonit cenu za každou cenu.
Anebo se obrátit na zkušené direkt "dovozce", sběratele. K nejzkušenějším v ČR patří Milan z Brna, alias Antony (nechodí sem, ale mohl bych se přeptat, zda-li by byl ochoten poradit, pomoci).

Ti Led Zeppelin se nepadělají, protože japan originály jsou levné, i v Česku se daly sehnat pod 400,-Kč kus. U Led Zeppelin je ale rozdíl mezi evropskou a japonskou verzí - obojí WEA - nulový, při slepém testu nepozná nikdo, vyzkoušeno na více lidech.

P.S. K tomu sběratelskému boxu.

V Česku je předražený, ani ne za polovic je tady: http://www.cdjapan.co.jp/detailview.html?KEY=WPCR-13142 - i s dopravou to bude o pěkných pár tisíc levnější.

Navíc je zvukově totožný s běžnými lp replikami LZ (ať již evropskými anebo japonskými), co se prodávají běžně i v Česku.

Sbiram mini repliky uz asi 10 let takze se v tom docela dobre orientuju.Rusaka nebo evropana poznate uplne jasne tak ze se podivate primo na disc na hraci stranu a tam musi byt japonske seriove cislo napr POCY-9006 to jsou treba Velvet Underground.Ale treba u nekterych Pink Floyd je vyjimaka tam to neni.
Co se tyce zvuku musim dat za pravdu merhautovi,porovnavali jsme to s Milanem(Antony) a u toho jednoho alba Beggars Opera to bylo velice ocividne,ale je to opravdu hlavne jaky pouzivaji master.Repertoire je ale zamerena hlavne na kapely ktere nejsou tolik zname takze nemaji ve sve nabidce kapely typu ELP,Deep Purple,Jimi Hendrix,David Bowie,Pink Floyd,Black Sabbath,Uriah Heep,King Crimson,Genesis,Yes atd a to je velky handicap protoze tyto kapely jsou ty ktere bychom radi slyseli v nejlepsim zvuku a tak se musime spokojit s japonci.Navic Japonci maji jejich repliky uplne dokonale,jsou to skvosty hlavne prvni edice a ne tzv encore cili reedice ktere jsou uz sizene a proto take jsou sberateli nejvyhledavanejsi a tim zamozrejme cena roste.treba Genesis prvnich 5 alb jsou temer k nedostani a pokud jsou tak se vysplhaji treba i na $60-100.Nejdrazsi vubec je Crosby Still Nash & Young/Deja vu $250.Ja napriklad za 10 let kazdodenniho sledovani nemuzu sehnat Anekdoten/From within tu prvni edici s Obi od Archangela ne tu evropskou verzi v krabici a posvecenou japonci.Videl jsem ji jednou za $75 a zavahal jsem a slehla se znovu zem,jedine ktere mi shazi do kompletu.

Mám doma půjčené Pink Floyd, Genesis - všechny jsou Rusáci. Taktéž jsem spatřil na eBay Rusáky Hendrixe. Takže sběratelé pozor !!!

A jsou ti Rusáci stylizovaní do japonců, a byli tak nabízeni, a kde? Nemáš foto provedení obalu, obi? Byla by to pro mnohé ebay dražiče cenná informace. O zvuku je zbytečné se bavit, je to padělek bez hodnoty.

Poznam aukce piratskych prodejcu na prvni pohled.Vzdy prodavaji stejne tituly a levne!!!I text maji vzdy zaludny.Jsou to hajzlove! Obohacuji se na ukor neznalych.Zkuseni prodejci jako Quicksilverlove http://cgi.ebay.com/Genesis-Nursery-Cry ... dZViewItem v jeho aukcich vzdy varuje na tenhle dobytek-rusaky kteri jsou navezli po celem svete.

V podstatě všechno zásadní bylo již zde řečeno.Naši "oficiální" prodejci jsou typičtí čeští zlodějíčkové,kteří se snaží napakovat se na zapálených sběratelích.Jejich ceny jsou přemrštěné i u novinek nebo mnohdy nabízejí věci,které už jsou dávno vyprodané.Jejich nabídka je neaktuální a dopadá to většinou tak ,že po nějakých 8-mi týdnech Vám s omluvou napíší,že to zkrátka nemohou dodat.
Já osobně už jsem měl svůj zaběhnutý způsob získávání,ale vlivem dramatických změn jak v kurzu dolaru ,tak hlavně v posledních týdnech japonského Jenu, zatím vyčkávám.Věřím,že se to časem zase spraví.Jen doufám,že na za pět let.
Pokud jde o Rusáky mohu přidat svou zkušenost .Také jsem se snažil koupit poslední dva chybějící kousky do mé sbírky Jethro T.Podařilo se mi je sehnat sice v USA za nijak podezřelou cenu.Hned jakmile jsem obálku rozbalil bylo mi jasné,že je to fake.Celá edice Jethro Tull nebyla jednak nikdy zabalena v tzv. shrinkwrapu a rozdíl v podání barev na OBI a na obálce alba je naprosto zřetelný.Další rozdíly následovaly po odstranění velmi tuhého shrinkwrapu.CD mělo naprosto rozdílný potisk - růžový namísto černý (konkrétně v případě Passion play) o čísle matrice a hlavně katalogu již zde byla řeč v předchozích příspěvcích páně Merhauta.Nezbývalo mi nic jiného než bez emocí a slušně napsat odesílateli,že to zkrátka není originál a ,že se asi také stal obětí ruských zloduchů.Odeslal jsem to zpět a prachy mi později vrátil.
Několik věcí nepochopím.Proč to už dávno neřeší americké soudy.Není přece problém tyhle piráty odhalit.Je to asi tím,že kde není žalobce není soudce.Je s podivem,že vetšina prodejců pocházejících z Litvy,Lotyšska,Ukrajiny,Ruska,Finska ,ale někteří jsou už rozlezlí v Kanadě i USA chtějí platbu přes CCnow.Své CD popisují jako silver factory pressed,NO CDR.Částečně si za to můžou i sami zákazníci,kteří buď ani neví,že kupují bezcenné šunty nebo ve snaze dostat zpět peníze nedávají negativ s patřičným komentářem.
Všeobecné pravidlo je: poraďte se než do toho půjdete.Tímto ještě jednou děkuji Milanovi alias Antonymu za jeho neocenitelné rady v dobách mých sběratelských začátků.

Nevím, jestli to sem patří, ale když už je to o tom japonském vydávání tak vlastním japonské CD skupiny Loudness. Není to tedy mini, ale vydavatel DENON. Můžu říct, že horší zvuk mají snad jen staré řadovky Jiřího Schelingera. Takže ani na ty Japončíky není spolehnutí.