Ahoj všichni,
mám ve svém Vincent SV 226 elektronky 2xElectro Harmonix a 1xTesla ECC83, která je jako řídící.
Zaznamenal jsem při puštěné aparatuře bez hudebního signálu v pravém kanálu kolísavý šum podobný zvuku přehrávaného LP (mechanické tření přenosky o povrch desky) .
Zkusil jsem všechno, abych vyloučil vliv repro, kabelů, povyměňoval elektronky. Nakonec o dělá Tesla ECC83, která má pravděpodobně blízko ke konci své životnosti?! Navíc jsem zjistil, že v porovnání s Tung Sold Gold má daleko více šumu a nepřesnosti ve zvuku. I přesto jsem si na její podání zvykl, a tak by mě zajímalo, co se s ní děje. Jak tento problém může ovlivnit reprodukci a také zda zde jsou nějaká rizika pro celou aparaturu.

Vím, že mi někdo poradí, abych napsal Renownovi, ale už jsem mu asi před 3 týdny napsal a zatím žádná odpověď. Navíc nereagoval ani na mail z konce srpna. Buď změnil mailovou adresu nebo mám z jeho strany embargo.

Hodně zdaru

Vždyť jsi si odpověděl sám:"má daleko více šumu a nepřesnosti ve zvuku". Tak ji vyměň. Elektronky opravit nejdou . Životnost cca 2000h.

Mih píše:Vždyť jsi si odpověděl sám:"má daleko více šumu a nepřesnosti ve zvuku". Tak ji vyměň. Elektronky opravit nejdou . Životnost cca 2000h.

Jen dodám, že zpravidla se vyměňují stejné elektronky i v druhém kanále.

U "nízkovýkonových" elektronek bych obecně uvedl asi vyšší životnost - max. 5000 provozních hodin, u verzí s dlouhou životností dvojnásobek. Samozřejmě záleží na konkrétním výrobci, provedení, nastavení provozních podmínek a samozřejmě i způsobu provozování.
Pokusy o "oživení" existují, nicméně vyžadují teoretický základ a technické vybavení a výsledek není navíc zaručen. Takže v praxi asi také ne.
Možná je lepší, že se lampa přihlásila o výměnu sama ... .

Máš představu kolik hodin má lampa odehráno?

Lubik2 píše:
Pokusy o "oživení" existují, nicméně vyžadují teoretický základ a technické vybavení a výsledek není navíc zaručen. Takže v praxi asi také ne.
Možná je lepší, že se lampa přihlásila o výměnu sama ... .

S elektronkami jsem před lety pracoval a tak vím o čem píšeš. Regenerace je na ... lepší je pořídit si postupně náhradní sady lamp.
Se životností máš asi pravdu ale v high end aplikacích se pracuje s časem který jsem uvedl. Samozřejmě, že největší problémy způsobuje časté vyp. a zap. V některých přístrojích pro zvýšení životnosti zůstává zapnuté žhavení a odpojí se až po vypnutí hlavním vypínačem. Elektronka dosáhne svého maxima po několika stovkách hodin a potom už to jde jen z kopce dolů. Parametry se jen zhoršují.

Lubik2 píše:U "nízkovýkonových" elektronek bych obecně uvedl asi vyšší životnost - max. 5000 provozních hodin, u verzí s dlouhou životností dvojnásobek. Samozřejmě záleží na konkrétním výrobci, provedení, nastavení provozních podmínek a samozřejmě i způsobu provozování.
Pokusy o "oživení" existují, nicméně vyžadují teoretický základ a technické vybavení a výsledek není navíc zaručen. Takže v praxi asi také ne.
Možná je lepší, že se lampa přihlásila o výměnu sama ... .

Máš představu kolik hodin má lampa odehráno?

Nevím, kolik má nahráno. Je to výrobek z dob před rokem 1989. Možná nemá nahráno mnoho, protože někdě ležela. Možná už "dodělává" a projevuje se to tím kolísavým šumem.
Když je pouze jediná řídící, tak nechápu, proč to nedělají oba kanály, ale pouze ten pravý. Navíc není to výkonová elektronka, takže by mohla mít větší životnost než 2000 hodin.

Mih píše:[
Samozřejmě, že největší problémy způsobuje časté vyp. a zap. V některých přístrojích pro zvýšení životnosti zůstává zapnuté žhavení a odpojí se až po vypnutí hlavním vypínačem.

Jsi si jistý?
Všechna doporučení, na která jsem narazil radí opak - mimo poslech natvrdo vypínat.

Ve vojenských zařízeních, kde se mimochodem elektronky používají dodnes, to takto funguje - odpojuje se anodové napětí. Pochopitelně největší vliv na životnost to má u výkonových lamp kde jsou emise největší.

Mih reagoval na to vypínání během doby, co jsem smolil příspěvek, už to nebudu přepisovat. Možná to teď vyzní trochu zastarale, ale už jsem tomu věnoval dost.

PavelN

Asi bude jedno jestli uvažujeme katalogovou hodnotu životnosti nebo údaje z praxe (Děkuji Mih). Prostě jakmile začně lampa šumět či syčet nad únosnou mez je zralá na výměnu. Tady žádné další dohady nepomohou.

Mih, Křeček
Jinak si také myslím, že lampám opravdu nesvědčí časté zapínání a vypínání. Z teorie je pro zařízení nejhorší přechodový stav. Také jim nesvědčí začít hrát, i v případě malých budících lamp, hned po zanutí, tedy do studených.

Pokud jsme otevřeli i toto téma připomenu, že nažhavení platí i pro malé lampičky a po zapnutí by se měly nechat alespoň několik minut bez zatížení hudebním signálem. Chytřejší zesilovače si to dokáží pohlídat sami a po zapnutí počkají, nažhaví a potom se přepnou do provozního stavu. Velké výkonové lampy se doporučuje ponechat žhavit podstatně delší dobu - cca půl hodiny. Výkonové by měly mít další vypínač, kterým se potom, po nažhavení, připne anodové napětí a tím je zesilovač připraven k provozu. Tady je možná ten problém, na který narazil Křeček. Vzhledem k životnosti výkonových lamp se v přestávkách při hraní doporučuje vypnout u výkonových zesilovačů anodové napětí a ponechat je jenom žhavit. Malé lampy, na které se ptal PavelN bych asi na přestávku (třeba 30 min.) nevypínal.

to PavelN :

rozhodně nemáš žádné embargo, nedostal jsem od Tebe e-mail

Životnost elektronek typu ECC83 je skutečně vyšší než nějakých 2000 hodin. U speciálních verzí například ECC803S může být výrobcem zaručená životnost i 10.000 hodin. Výrobce zaručuje, že po 10.000 hodinách provozu sice dojde k poklesu strmosti a ke zvýšení Ig, ale pouze po nějakou stanovenou mez.
Životnost elektronek určuje zásadně kvalita vakua uvnitř baňky. Protože vakuum není nikdy dokonalé a i z kovových dílů elektronky se mohou časem uvolňovat plyny a jiné nečistoty zanesené z výroby, (přestože jsou všechny materiály žíhány ve vodíkové redukční peci při teplotě asi 900 stupňů Celsia), tak tyto plyny časem otráví katodu do té míry, že není dále schopna emitovat elektrony. Na životnost elektronky má vliv i kolísání žhavícího napětí. Samozřejmě nebereme do úvahy poškození elektronky překročením mezních hodnot jako anodová ztráta, žhavící napětí, elektická pevnost mezi žhavícím vláknem a katodou u nepřímo žhavených elektronek atd..

Opožděné připínání anodového napětí až po nažhavení elektronky má také vliv na životnost elektronky i když trochu jinak než je popsáno výše. Dělá se to i kvůli různým pazvukům které elektronka může vytvářet v okamžiku kdy již má plné anodové napětí, ale není ještě nažhavena. Stárnutí elektronky však nezamezíte tím, že ji necháte nažhavenou a pouze odpojíte anodové napětí. K emisi elektronů dochází i bez přítomnosti anodového napětí. V tu chvíli se jedná o chaotickou emisi při níž elektrony vylétají z katody, i když nejsou potenciálem anody přitahovány.

Kolísavý šum : pokud to s Teslou dělá a třeba s TungSolem ne, tak není co řešit. Pryč s ní a dát tam jinou. Pokud cena není zásadní problém, pak dnes není lepší volba než EAT ECC803S Diamond resp. Selected. Výborné jsou rovněž staré Telefunken (cca rok 1965), ale to je ještě dražší než EAT.

Zdravím ,elektronky pro Vincent SV-226 doporučuji MULLARD 12AX7, ještě ty původní anglické výroby od BVA . Opravdu nádherný a barevný zvuk , který baví . Zkoušeli jsme tam dávat kde co , ale Mullard hraje nejlépe. Jinak každého varuji před nákupem elektronek na Aukru . V životě jsem nepotkal a asi již nepotkám tolik všiváků a gaunerů jako tam . Dík , Zeziold.

To Renowm: Skvělý příspěvek a zcela vyčerpávající!


Vše před tím co tu padlo bylo tak trochu jedna bába povídala....