S poslechem gramofonových desek se seznamuji teprve třetím rokem, tím pádem i s jejich nákupem..
Jak vybrat nejméně poškozenou desku opticky? Lze to vůbec? Mé zkušenosti se různí. Například v jednom pražském antikvariátu jsem koupil levněji LP Led Zeppelin s jemným táhlým "škrábancem" přes celou první stranu. Jak jsem se divil, když jsem si tu placku pustil a ani při větším zesílení nebylo žádné praskání slyšet! To jsou asi nejšťastnější pocity sběratele desek..
Pak je tu ale ještě odvrácená strana "bazarového" nakupování. Pro mě jsou to prachem skryté přerušované "ploché škrábanečky", asi to nejhorší, co může desku potkat. Vypadá to jako malá nečistota, ale poslech zkazí mnohem víc než nějaký ten jemný rýpanec. Dá se s tím něco dělat? Předpokládám, že ne..
Poučení nejspíš zní nabýt zkušenosti a dívat se pozorněji, když už není možnost poslechu. To je jasné.. Ale jak to, že je tolik výjimek?
Točí se mi tu prastará deska Matadors, na oko totálně poškrábaná, ale hraje fantasticky! Že by libé škrábance..?
Když desku několikrát vyperu pomocí pračky a stále ve stejných místech slyším lupanec, tak se holt smiřuji s tím, že se při pressu nezadařilo 
U bazarové desky to moc neřeším, ale u nové desky za 1.700 Kč neváhám s reklamací 
