Každý milovník starých desek dodržuje pravidlo, že deska má být uchovávána ve svislé poloze. Také se o to snažím a důvod mi připadá celkem logický, došlo by nejspíš k mechanickému poškození drážek.

Ale při poslechu jedné staré koupené desky mě náhle napadla otázka, co to znamená v praxi? Jak hraje špatně skladovaná deska? Jaký má zvuk? Jak se to poškození projeví? Předpokládám, že se nejedná o praskání.. Určitě jste se s tím někdo setkal, takže by mě zajímaly podrobnosti. Možná jsou má podezření naprosto lichá, ale pak už mě napadlo pouze to, že deska není pořádně rozehraná (vypadá totiž jako nová a o její kvalitě není pochyb, byť je z roku 1972!). Tak snad má někdo větší zkušenosti než já..

kniha
J.Pešák gramofon jeho provoz a tech. využití str.88-89

ne vážně, máš mail.

Vodorovně skladované desky se časem ohnou, pozná se to tedy na větším zvlnění. Drážku samotnou to podle mě nepoškodí, aspoň když je deska v PE obalu a ne papíru.

Poznáš to hlavně miskovitým prohnutím desky a podle vymačkání přebalu desky.
Když jech krátkodobě skladuješ naležato pár (třeba 5) tak to myslím nevadí.
Já mám na reprobedně položeno většinou pár LP, které tou dobou často poslouchám a je to v pohodě.

Děkuji za rady.

Tom: Mail mi přišel, četl jsem to, ale nic o zvuku špatně skladovaných desek tam pan Pešák nepíše. V každém případě na desce žádnou deformaci nepozoruji, ačkoliv uznávám, že odchylka 1 mm se dá asi těžko pozorovat.

petrL: Jak jsem psal výše, deska mi připadá rovná, i když možná při točení nepatrné vlnění patrné je. Ovšem mám určitě několik mnohem víc "zvlněných" desek a překvapivě hrají slušně. Nejvíc mi ale asi jde o tu drážku. Jak bych poznal, že je poškozena? Že ten zvuk ztratí takový ten prostor? Nebo hlasitost?

sostakovic: Pár jich občas taky skladuji naležato, rovněž ty, které si zrovna přehrávám.

No abych to celé shrnul a upřesnil, mám totiž ještě jedno úplně to samé vydání, jenže v žalostném stavu. V určitých místech je dost "vysoustružené" a povrch vypadá jak ledová plocha po zápase s Kanadou. Proto jsem si pořídil tuto desku, která je na pohled v takřka intaktním stavu. Opět jsem ji pozorně prohlížel a na ní skutečně nejsou ani vlasové škrábance od zasouvání do igelitu (jedná se o původní nedotčené vydání Kuřete v hodinkách, tehdy byly igelity nejspíš "in") a obalu, zkrátka opticky naprosto dokonalá. Jenže po dvou přehráních této "nové" desky a porovnání s tou "šrotovou" mám pocit, že má takový plošší zvuk. Dokonce mi přišlo, že hraje i tišeji. Ta stará sice praská a chrčí jak o závod, ale nástroje (hlavně bicí) mi tam přijdou o něco dynamičtější. Jak je to možné?

Ještě si pro ni v brzké době pokusím zajistit pračku. Tajně doufám, že by to mohlo pomoct, protože na ten úžasný vzhled občas i trochu lupe. Ale ten zvuk mi stále nejde do hlavy..

Je pravda, že ani poměrně velké zvlnění nemusí vadit. Opotřebením drážky vzroste šum a ubyde výšek - možná proto zní ohraná deska dynamičtěji a hlasitěji? Ale je to kus od kusu. Taky mám desky vizuálně jako nový, který praskaj jako oheň, i po vyprání. A naopak.

Jsou obě desky stejné vydání, stejný rok (ten se obvykle nikde nepsal)? Při výrobě se samozřejmě opotřebovávala matrice, takže výlisky ze začátku a konce její životnosti můžou znít trochu jinak.

Několikrát jsem zkoušel stejné vydání LP a zvuk nikdy nebyl úplně stejný.

Ano nepíše se ale je jasné, že se mění azimut a tím pádem i reprodukce.

Co se týče LP jsou to opravdu stejná vydání, mám taky od Kryla LP
Bratříčku ..... a to jedno je reedice z 1989 hned po revoluci.

petrL:

To je zajímavý postřeh. Nevím, podle čeho poznám, která z nich byla vylisována dřív. Ale obě by měly být z roku 1972 a zase tak moc jich nevyšlo. Na jiných stránkách jsem se dočetl, že do obchodů snad ani nešly a byly vydávány pouze na objednávku. Žádné další vydání až do počátku devadesátých let nikdy nebylo. Takže těžko říct, po jaké době dojde k poznatelnému opotřebení matrice.

Jinak drážka by tedy měla být v pořádku, zvýšený šum neslyším a výšky jsou v pohodě. Jak jsem psal, jediné, co mě zatím zklamalo, jsou basy a možná trochu menší hlasitost. Nemohlo by to naopak být tím, že bývalý majitel ji skutečně těch skoro 40 let nepouštěl a není tedy ještě dostatečně rozehraná? Omlouvám se za ty výrazy, nejsem odborník, tak se snažím najít vždy jen nejpřiléhavější výraz.

Mohlo by tomu pomoct vyprání? Ten zvuk se mi bohužel zatím jeví takový zastřený..

Jinak to praskání u "nových" desek i po vyprání je zvláštní. Jak je to možné? Myslím si, že to může být dané pouze chybou při lisování..

tom:
Tak trochu mě to napadlo. Nicméně si myslím, že to by ta deformace musela být opravdu znatelná. Vydání to jsou opravdu stejná. Reedice měla i jiný obal.

sostakovic:

Já neměl tu první desku vůbec mít a byl bych teď v klidu. Čím víc se v tom člověk vrtá, tím víc se mu furt něco nezdá. A nemůžu si už pomoct. Tohle je peklo..