Když už jsem se konečně popral s nastavením svého nového gramofonu, začal jsem oprašovat staré desky a přemýšlet, co ještě vylepšit. Gramofon s přenoskou a zesilovačem jsou myslím poměrně vyrovnané. A v pracovně, místnosti 2.3m x 3.4m (ještě k tomu na šířku) už lepší reproduktory neuživím. Limitujícím fakrorem tak stává zdroj hudebního signálu, gramofonová deska. Rád bych věděl, jaké máte zkušenosti a jak se s tím vyrovnáváte. Je tu spousta analogových guru, sečtělých, s vypiplanými high-end aparáty...

JE LEPŠÍ OHRANÝ ORIGINÁL NEŽ NETKNUTÁ DOMÁCÍ KOPIE? Mě většina USA, GB, FR, SRN a IT vinylů hraje výborně bez ohledu na stáří (od 60.tých let). Pokud nejsou příliš ohrané a podrbané.

ČEMU SE VYHNOUT? Supraphon z přelomu 60/70 let a konce 80.let? Šidili výrobu nebo měli slabé master nahrávky?

MÁ SMYSL KUPOVAT 180G? Poznáte rozdíl?

*******************************************

Projel jsem zatím asi 50-60 LP, tady je pár mých prvních postřehů:

The Doors: Morrison Hotel. Elektra Records 180g. Funglovka. Neskutečné Roadhouse Blues, tak pro tohle jsem si kupoval gramofon!

Iron Maiden: Somewhere Back In Time. "obrázkové" 2LP. EMI 2008. Hudba skvělá, ale v tichých pasážích "valivý hluk", jakoby se jehla třela víc než na běžných deskách.

Vinyl od Carosello 1980 (Toto Cutugno). Mimořádně ohebný a pružný. Na talíři "lehne" a vůbec se nevlní. Ke zvuku žádné připomínky. Ještě jsem našel pár podobných a vždycky hrály výborně.

3x Elán: 1/ Detektívka - Opus 1986. OK, zdá se že víc hudba Elánu nepotřebuje. 2/ Nebezpečný náklad - Opus 1988. Chybí dynamika. Skoro jak rádio s MW (přeháním). 3/ Netvor z čiernej planety - MUSICA 1991. Teď mám celou kapelu v pokoji. OK.

AC/DC: Blow Up Your Video, Supraphon 1988. To soudruzi z ČSSR dostali asi z USA master na Sony HF? Ta deska je fakt úplně "plochá"!

Paul McCartney: Band On The Run. Apple Records/EMI Germany. Potrhaný obal, ani rok vydání nenajdu. Podrbaný vinyl snad na 90%, ale nic hlubokého. Hraje jako víno.

The Ventures: Ventures A go-go: Liberty Records Germany. Stará, ohraná. To je mazec, takhle snad ani moje reproduktory hrát nemůžou. Podobně skvělé: Herb Alpert na AM Records, Gilbert Becaud na mfp/EMI, Boney M na HANSA International, Neil Diamond na CBS nebo orchestrální VSOP na Green Line Records.

Co zklamalo, byly většinou LP Supraphon, pár od Opusu a nějaký Balkanton.


*******************************************

A jen pro zajímavost. Má někdo z Vás předzesilovač, na kterém nastavujete korekce pro různá vydavatelství? Jak se psalo v nějakém odkazu na fóru?

Ahoj Uhuru, zajímavý námět
K těm supraphonkám: záleží jak co! Třeba klasika je věšinou OK, komorní muzika i symfonie jsou kolikrát lepší, jak některý zahraniční labely. Jazz je mnohdy taky skvělý - Sarah Vaughan: Pablo How long has this been going on? má neskutečný zvuk. Kámen úrazu je zahraniční rocková a popová muzika. Často to je plochý, bez dynamiky, vytažený výšky, mizerný středy a divný basy. Podle mne je to tím, že se S. pokoušel dodané master pásky korekčně upravovat, ale bůhví jak to je. Jsou ale i výjimky a není jich málo, hlavně u starší muziky 60. let, například bestko Roye Orbisona
Na nepodařené S. pomáhá trošku zvětšit VTF...
ad Opus: nevím proč, ale vždy víc šumí a praskaj jak Supraphonky, nemám je moc v lásce, zvuk je IMHO horší jak S. téměř vždy
180 g smysl má, jen bacha na VTA, jsou tlustší a mění se úhel!
Co se praskání a šumu týče, tak hodně dělá hrot jehly, Salsa praskala i na nových a vypraných deskách, Rondo Bronze je absolutně bez pazvuků i u hodně ohraných desek

ps: tvůj avatar, to je Muddy Waters?

vintage píše: ps: tvůj avatar, to je Muddy Waters?

jj, to je Mud, Hoochie Coochie Man, praotec Rollin' Stone atd. Asi rok ujíždím na jeho hudbě a nic mě tolik nenabíjí jako jeho kytara a hlas ...

Znám ho dobře, jeho kytarový styl jsem vždycky obdivoval. Má krásnýho červennýho (candy apple red) telecastera z první poloviny 60. let, fender teď vyrábí jeho singature model Tohle dřevní blues mám snad nejraději. Nahrávku ale nevlastním žádnou, moh bys prosímtě nějaký doporučit? Vydal toho mraky, aby to bylo dobrý i po zvukové stránce...
díky
V.

Muddy Waters - Electric Mud ( zatracovaná deska ale první eletrika )
Muddy Waters - Hard Again
Muddy Waters - I'm Ready
Muddy Waters - King Bee
přeji příjemné shánění a poslech

urcite skus MFSL vydanie Folk Singer...na LP, ale aj CD verzia je skvela!!!

http://shop.ebay.com/i.html?_nkw=muddy+ ... rom=&_ipg=

Muddy Waterse si dovolím přesměrovat sem:
http://www.hifinazory.cz/forum/viewtopi ... =18&t=4902

Kluci díky za tipy něco zakoupím, rozhodně to ale budou LP, vždyť na CD jsem už skoro zanevřel! Možná časem seberu odvahu a prodám CDP i sbírku cédéček

Jinak prosím Pipise, zda by nepřesunul příspěvky o MW do nového vlákna jenž před chvílí založil Uhuru

Zdar, nechcel som otvarat nove vlakno, tak to davam sem.....
dnes mi dosla LP Polygram, Made in Holland, ktora ma 72:42min... ako 1LP...
Doteraz som bol v tom, ze LPcka moze mat max 52min na oboch stranach... ako je to mozne? Mam viac vinylov, ktore maju zhruba rovnaky cas, ale vydavatel to rozdelil na 2LP... predpokladam, ze to bude mat nieco spolocne so sirkou drazok alebo nieco take...

Pardon, opravujem, nie Polygram ale Polydor....

Pravda je, že Suprafonky vůči Opuskám a Pantonkám se mi vždy jevily lepší, ale teď když hraji na AT-440MLa (audiotechnika) předtím Goldring 1001 tak i řada Pantonek zavržených najednou mají i ducha, pak souhlasím s tím, že na pohled poškrábaná zahraniční deska najednou ani nepraská oproti novým našim.
Mám rád funglovky, daří se mi někdy je v bazarech koupit, a zklamání je pak o to větší, když deska je téměř nehranná jako-by nová a praskot to celé kazí.
K těm jehlám - můžu potvrdit, že některé desky, které nepraskaly např.na předchozím Goldringu po vyprání, tak na AT-440MLa - má velmi široké stereo, prostor, ale najednou v některých těchto deskách je praskot.Sám jsem se tomu nejdříve divil, ale po přečtení příspěvku tomu začínám věřit
Máme s kámošem společný názor na desku Suprafon "Potměšilý host" od Hegerové a na to že to je Suprafonka, vydařila se.
Tak jak vyjde zvukově dobré CD a špatné CD, tak se dá vybrat i skvosty do první dvacítky, které neúnavně se dají na gramci poslouchat, i kdyby to bylo jenom "šla Nanynka do zelí..." dechovka.

S tou 180gr.- to mě ani nenapadlo, mám zatím jenom od Pinkfloydu - "Odvrácenou stranu" - novou, i tam jsem se setkal s nepatrným praskotem, porovnával jsem ji s originálkou od kámoše původní, jestli je tam takový problém s úhlem, tak pak to asi mi dokonale hrát nebude.
Budu dál sledovat tyto stránky, a omlouvám se, že jsem se tak dlouho odmlčel.

Praskot dělá z části přenoska a své umí i phono.
Ortofon Rondo Bronze MC LO uměla najít dno drážky a hrála staré desky bezvadně. Dokonce si uměla uklidit a shrábnout špínku z desky pryč!
Při druhém a třetím přehrání skladby, byl znát nárůst detailů.
Taky tomu napomáhalo vyšší VTF na hrot, 2,3 g.
Hrot Fritz Gyger 80, s kónickou hliníkovou chvějkou.





Chystám se na test japonské přenosky Tonar, s kuželovým hrotem. Píše se, že klasický sférický hrot, je na šum lepší. A něco by na tom kulatém hrotu, mělo být i dobrého, když jsou dodnes v nabídce Ortofon SPU. Nepředstírat digitál, kde není? Myslí se tím lepší snímavost eliptických hrotů.

Ale naprostou korunu, v potlačení šumu, je pro mne špičkový, technologicky náročný hrot americko-japonské firmy Sumiko. U SBP2, je mi jedno, jak stará deska je. Prostě ji silně, jemným kartáčkem umyju. 40, a více let staré desky ožijí novým životem.
Není to dokonalá přenoska, má silné i slabší stránky, ale charakter nejlepších japonských MC přenosek tam už je a pro Jazz a Bigband, neznám lepší "šém".
Taky jak jinak poslouchat svou sbírku, když je z 70%, složena z starých desek z antikvariátů.
Přece se nebudu trápit a shánět neporušené výlisky!
Sumiko BP2 je náročná, k nastavení citlivá přenoska.
Ale jak ona, tak dražší EVO III., šum úspěšně potlačují.

Ortofon Rondo Bronze se mi zdá pro zemědělské účely trochu drahý materiál.
Aleší. Nepřeháněj.
Reklama na Nově by snad na širokou masu mohla zapůsobit, ale tady ?

eficak píše:Praskot dělá z části přenoska a své umí i phono.
Ortofon Rondo Bronze MC LO uměla najít dno drážky a hrála staré desky bezvadně. Dokonce si uměla uklidit a shrábnout špínku z desky pryč!
Při druhém a třetím přehrání skladby, byl znát nárůst detailů.
Taky tomu napomáhalo vyšší VTF na hrot, 2,3 g.
Hrot Fritz Gyger 80, s kónickou hliníkovou chvějkou.


Chystám se na test japonské přenosky Tonar, s kuželovým hrotem. Píše se, že klasický sférický hrot, je na šum lepší. A něco by na tom kulatém hrotu, mělo být i dobrého, když jsou dodnes v nabídce Ortofon SPU. Nepředstírat digitál, kde není? Myslí se tím lepší snímavost eliptických hrotů.

Ale naprostou korunu, v potlačení šumu, je pro mne špičkový, technologicky náročný hrot americko-japonské firmy Sumiko. U SBP2, je mi jedno, jak stará deska je. Prostě ji silně, jemným kartáčkem umyju. 40, a více let staré desky ožijí novým životem.
Není to dokonalá přenoska, má silné i slabší stránky, ale charakter nejlepších japonských MC přenosek tam už je a pro Jazz a Bigband, neznám lepší "šém".
Taky jak jinak poslouchat svou sbírku, když je z 70%, složena z starých desek z antikvariátů.
Přece se nebudu trápit a shánět neporušené výlisky!
Sumiko BP2 je náročná, k nastavení citlivá přenoska.
Ale jak ona, tak dražší EVO III., šum úspěšně potlačují.

Aleši takže už doma pereš a vypomáháš si tím ultraměkkým kartáčkem? Čímdál víc se mi zdá, že stěrka je prostě na někerý zapečence krátká
Prosímtě jaký mají ty Sumika hrot? Sumiko Celebration je na tom co se týče šumu stejně? Mám teď Ortofonku Bronzku a nešel bych do ničeho "lepšího" kdyby to mělo víc šumět a praskat, to radši budu mít trošku "horší" zvouček

Alešova Sumika opravdu málo šumí a potlačují praskot. Mám půjčenou BP2 na vyzkoušení, jsem s ní spokojený.