Pořídil jsem si novou hračku,špičkový a přitom ne drahý dacan Gustard (pochází z rodiny Shenzenaudio,jako například Toppingy)

Na ASR ho měříli a umistnil se DRUHÝ !!!!!! ze všech asi 350 měřených převodníků (první je téměř nesehnatelný český octo dac8 stereo,který ale stojí víc než třikrát tolik) - tady poznámka,koupil jsem ho na Hifigo za pětikilo bez poštovného,DPH a cla,zatím to ještě jde

Pro streamery: má implementovaný hardwarový dekodér MQA,převodníky používá sabre ES 9068AS,na každý kanál 1
Na ASR měření a šílená,téměř stostránková diskuze
https://www.audiosciencereview.com/foru ... ew.17419/
Zatím ho mám teprv chvíli,trošku jsem ho porovnával s RME Adi 2 Dac,čistě subjektivně mi přišel trochu lepší stereoprostor a trochu hlubší a razantnější basy - ale je to nová hračka
Stránky výrobce
http://www.gustard.cn/
Možná si k němu ještě pořídím malý origoš předzesilovač.Ty jsou taky dobře hodnocené.Převodník má sice digitální regulaci hlasitosti ale Žaludek(gustard) na ASR doporučuje pro nejlepší dynamiku nastavit výstup na 0 dB a hlasitost řídit potom analogově

Ak mas vsetky tie 3 DAC-y doma co mas na fotke (D10, RME, a teraz novu hracku Gustard), mohol by si dat potom trochu podrobnejsie tvoje porovnanie. Inak gratulujem.
Na ASR aky analog preamp k tomu skusali, ktory mal podla nich “lepsiu dynamiku”? (100 stranovu diskusiu fakt nedam:-)

Jsem zvedavy, pristy tyden by mel byt doma . Jeste resim streamovaciho partaka, ktery ma dotazeny SW, bitstream, USB a Tidal.

Jak radikální rozdíl je oproti RME ADI 2? v čem se charakteristikou liší?

Dá se to u nás někde v ČR půjčit abych si to poslechl? Nechce se mě to kupovat naslepo.

Nebal bych se naslepo, jsem max spokojeny. Jen mi vrta hlavou proc se mi zacne objevovat brum v pravem kanale ihned po zapnuti, bez signalu. Kdyz pustim prvni pisnicku je klid. Totez se deje kdykoliv prepnu Digi vstup, ktery neni pripojeny tzn vsechno mimo USB. Brum zni jako zemni smycka. Zkousel jsem odpojit i USB pri zapnutem stavu a chova se to stejne.Stejne tak vymena napajecich kabelu i vcetne origo a prepojovani zasuvek a psa s filtraci. Vubec tomu nerozumim. Je to jen drobnost, ktera nerusi poslech, ale nemam rad, kdyz neco v sestave "zlobi".

zatím o tom moc nejsem přesvědčený - třeba takový S.M.S.L SU-8S vychází levněji a má lepší hodnocení https://www.head-fi.org/showcase/categories/dacs.275/

zatím o tom moc nejsem přesvědčený - třeba takový S.M.S.L SU-8S vychází levněji a má lepší hodnocení

Těm hvězdičkám bych věřil asi tak,jako předpovědi počasí na příští měsíc.Jsou to vžycky DOJMY nějakého člověka,na různých aparatůrách a pod.Např. Gustard X26Pro má daleko horší měření než X16 a o hvězdičku víc.A to ani nemluvím o tom iFi audio,to je už úplná hrůza.Lidi asi mají rádi zkreslení
A vlastně je mi to jedno,já jsem spokojenej a za těch 11 tisíc Kč,co jsem za to dal,je to paráda

mcm napsal

zatím o tom moc nejsem přesvědčený - třeba takový S.M.S.L SU-8S vychází levněji a má lepší hodnocení https://www.head-fi.org/showcase/categories/dacs.275/

zdroj:
https://www.audiosciencereview.com/foru ... ac.26685/

Pochybuji, ze to nekdo uslysi co se tyka konkretnich hodnot . Jinak nezbyva nez zkusit a otazkou kdo bude ochotny ho jen tak pujcit, navic s tim, ze vetsina do nej sla "na slepo" a rizikem nasledneho vraceni nebo prodeje .

Mne stačí základný prevodník D10s, pretoze na počiny od RME alebo Gustard treba mať aj vynikajúce sluchátka, aby si človek tie detaily uzil. Coz nie je môj prípad.

MNOHEM podstatnější, než rozdíl 1 dB (sic!) v SINADU, který bych slovy "daleko horší" osobně neoznačil , je jak konkrétní DAC svým zvukem zapadne do konkrétního systému, akustiky a vkusu posluchače. Měření zvuk nepopíší a rozdíl 1 dB ve vypočteném ukazateli neřekne vůbec nic o tom, který DAC je zvukově lepší.

Člověk má (obecně) tendence věci zjednodušovat a polarizovat na ano/ne, dobrý/špatný. Ukazatel SINAD je toho smutným příkladem. A vytvářet na základě SINADU závěry, že tenhle DAC je jasně horší, páč jej má horší o 1, 2, 5 dB, je tak slepá cesta, jak jen může být.

Je ale pravda, že tyhle vyšší Toppingy a Gustardy svými parametry a nizounkou cenou vzbuzují pozornost. Měl jsem doma jen Topping D10 a to bylo špatné - myslím obecně. Poměr cena/zvuk je u něj fajn. Pak na chvilku D70 na porovnání s RME ADI-2 Pro a taky nepřesvědčil podivně sterilním zvukem i oproti RME, které taky stojí spíš na té sušší analytičtější straně od neutrality.

Bez ohľadu na pocity, emócie, preferencie, sympatie a antipatie k značke,cene, vkus a iné subjektívne pocity je realita pomerne jednoduchá.. SINAD (signal to noise and distortion) hovorí o tom, ako ten prístroj mení zvuk, degraduje pridaným skreslením a šumom.
Či to je počuť alebo nie je iná vec (slepý test..), či niekto preferuje zmenený (zhoršený) signál je jeho vec a jeho zjednodušenie a nepochopenie situácie, kľudne nech si komplikuje veci a dookola vyberá podľa pocitov, ale nie je to objektívny fakt. Jednoducho prístroj, ktorý menej zmení signál (zvuk) je vernejší, bližší k realite a ergo objektívne lepší. Bez ohľadu na cenu , vkus a sympatie poslucháča.

...dokola omílané nepochopení naprostých základů i po 40 letech resp. zabedněnost v neschopnosti pochopit, rozdíl v měření a poslechu (slepém, samozřejmě)...

Postopedesátéosmé: nejde jen o absolutní hodnotu zkreslení, ale předevšém o jeho charakter a složení. Zkreslení není jedno s jedním charakterem, potažmo slyšitelností, potažmo jednoznačným vlivem na zvuk. Některé druhy zkreslení jsou slyšitelnější (slepý test) než jiné (viz. některé testy PMA). SINAD tohle ignoruje a to není správně. SINAD je jen zjednodušení, které ze své podstaty vypouští některé podstatné aspekty (složení zkreslení).

Nejjasnějším důkazem výše uvedeného je slyšitelnost rozdílů ve zvuku i u komponent, které mají všechna měřitelná zkreslení pod hranicí slyšitelnosti (pokud se pokusně sluchem zkoumá slyšitelnost každého typu zkreslení zvlášť).

Hezky ti to už také několikrát vysvětlil třeba Kryton...

Jenže.... .

Hezký den

Nejjasnějším důkazem

nepochopenia je tvrdenie, že

je slyšitelnost rozdílů ve zvuku i u komponent, které mají všechna měřitelná zkreslení pod hranicí slyšitelnosti

To je potom otázka pre iný vedný obor, nie elektroakustiku.. A o "charaktere" (ktorý je vidieť v obrázkoch spektra..)a druhoch skreslenia a o nepochopení ich počuteľnosti, aj keď sú pod hranicou počuteľnosti, sa kľudne môžeme baviť, ale teda vecne, nie bájky.. Myslíš THD, nižšie/vyššie harmonické, párne/nepárne? Alebo CCIF, prípadne IMD, alebo SID, prípadne TIM, alebo DIM100, či multitón? A s akým filtrom? Daj hodnoty počuteľnosti / nepočuteľnosti tých skreslení v izolácii a v kombinácii s inými..