M. Beneš se zde rozplývá nad zvukem nových Triangle Esprit Australe EZ
recenze/triangle-esprit-australe-ez-t18116.html

Konečně zase jednou bedny s výškáčema dozadu !!!
Osobně výškáče dozadu už používám nějakých 10 let (a myslím, že ještě lepší systém) a nedám na to dopustit.

"Zvukem u mě přehrály úplně všechny sloupky této kategorie. Je u nich potřeba chvíli hledat ideální vzdálenost od zadní stěny. Otvor bassreflexu mají dopředu, takže tady mě zadní stěna nijak nelimitovala. Ale kvůli tomu zadnímu výškovému měniči jsem s nimi musel chvilku šoupat. V určitém místě od stěny (cca 35 cm) se zvuk krásně usadil, vyčistil a získal nevídaný prostor. U některých beden konkurence jsem měl pocit, jako by se zvuk musel tak nějak prodírat složitou výhybkou. Že měniče by hrály, ale signál k nim běží nějak těžkopádně. U těchto Australe EZ mám naopak pocit, že v rychlosti zvuku nic nepřekáží. Že snad ani výhybku nemají. Hrají dynamicky, rychle. Muzika z nich „jede“. Ale při tom ničeho není pocitovē moc. Výšky se nikam netlačí a basy ani na chviličku nepřehluší malebnost středů."

Ano, líp to napsat nejde.
A i další odstavec o klasické hudbě odpovídá mé zkušenosti.

No, neslyšel jsem je hrát.
Ale nepochybuji o upřímnosti recenze...

Slyšel jsem tyto bedny u Michala a mohu potvrdit co napsal v recenzi. Příjemný zvuk k televizi a umím si je představit i u sterea.

Mně takové konstrukce připadají jako snaha falešný "prostor", prostě odrazy v místnosti, které na nahrávce nejsou. Je to možná efektní a asi i většina hifistů má "prostor" jako vysokou prioritu. Já ale považuju za největší rozdíl reprodukce a skutečnosti intenzitu nebo "výraznost" zvuku nebo jak to napsat. No a samozřejmě tím směrem podle mě má jít reprodukce. Už třeba stereo v tomhle parametru hodně ztrácí proti mono (ve prospěch jiných parametrů, takže je to přijatelný kompromis). Nebo tohle řešení zní lépe i z tohohle hlediska? Neslyšel jsem to.

Samozřejmě, falešný prostor, nic jiného jsem nečekal...

Když si člověk uvědomí, že při poslouchání běžných beden bez "falešného prostoru", které jsou klasicky umístěny poblíž rohů poslechového prostoru a posluchač sedí v lepším případě uprostřed místnosti, je jen 30% zvuku zvuk přímý z beden a 70% (!!!) je dozvuk, tedy odrazy od stěn které v nahrávce nejsou.................... co by na tom mohly ještě pokazit výškáče směrem od posluchače? Zhoršit situaci o jedno dvě procenta???

A musí ji nutně zhoršit?

Dovolím si nabídnout jinou teorii. Věnoval jsem problému několik let života a mám to srovnané, takže budu stručný -- nicméně kdyby byl zájem jsem ochoten blíže rozvést jakékoliv jednotlivé tvrzení v následujícím textu.
(Bohužel nemám technické vzdělání a jsem zdravotně i finančně v háji, takže nemůžu co vím uplatnit --- pociťuji to jako jednu z největších křivd svého života, ale tak to prostě je.)

Bednám typu Esprit Australe EZ se dnes říká bi-polární, ale jejich historie sahá mnohem mnohem hlouběji, až k samotnému vynálezci sterea Alanu Blumleinovi.

Tady plánek větších sestřiček Triangle Magellan Concerto, ať je jasné, o čem je řeč:
http://www.triangle-fr.com/magellan_concerto_en



Alan Blumlein byl špičkový britský inženýr a technik. Má na svém kontě několik desítek patentů. Nejdříve se zabýval telefonními linkami a je to jeho zásluha, že je řeč přes telefon srozumitelná, i když jsou volající na jiných kontinentech a spojeni tisíce kilometrů dlouhým kabelem.
Pak vynalezl a patentoval stereo (1933).
Pak ho firma převedla na vývoj obrazovek budoucích televizorů, kde také významně přispěl.
Za druhé sv. války ho povolala vlast -- vynalezl radarový systém, který dokázal detekovat a lokalizovat německé bombardéry -- zachránil desítky tisíc životů. Ve válce bohužel sám zahynul...

Blumlein nebyl akustik, ale v závěrečných odstavcích jeho patentu sterea najdeme jednu velmi pozoruhodnou větu, kterou nijak dál nekomentuje. Ta věta zní: Pokud bude stereofonní reprodukci kazit špatná akustika poslechového prostoru, je možno situaci vylepšit přidáním dalšího páru reprobeden, umístěného blízko páru hlavního.
(Bohužel originální znění Blumleinova patentu z internetu zmizelo, mé adresy z dřívější doby odkazují na neexistující stránky a nikde jinde jsem ho teď nenašel. Zbývá jen britský patentový úřad............... Takže pouze parafrázuji, ale i když to asi nejsou přesná slova, za správnost smyslu si dovolím osobně ručit)

Ano, jde pracovat se dvěma páry beden, třeba Linkwitz a jeho Watsony jsou toho důkazem.
Sám jsem měl skvělý systém ze dvou párů beden --- bohužel v hotovém stavu ho slyšel jen jeden člověk, člen tohoto fóra, jeho jméno nebo nick si už nepamatuji. A myslím už tady moc nechodí - byl to nějaký ředitel banky z Ostravy, doma měl aparát za mega (Sonusy, Valhally atd.), hrozně fajn chlápek.................... takže bez reference.

Nicméně se dvěma nezávislými páry (tj. čtyřmi kusy) je to neuvěřitelně složité, hlavně co do umístění --- a správné umístění je pro výsledek klíčový. Když ty bedny stojí blbě, blbě i hrají.
Ale když stojí dobře, hrají božsky.
Tady praxe jasně ukázala, že mnohem lepší řešení je, když je ten druhý přídavný pár zabudovaný do stejné bedny, jako ten hlavní -- najít správné umístění vůči hranicím poslechového prostoru je pak snadné.
A praxe rovněž ukázala, že je lepší, když přídavný pár hraje směrem od posluchače.

Pohled na obrázek výše názorně ukazuje, o čem mluvím.
(nenechte se zmást, že je jako přídavný použitý pouze výškáč nebo výškáč+střeďák ...... má to svůj důvod, který by byl na dýl)

Při správném umístění v prostoru tenhle typ beden dokáže přesně to, co je popsáno v recenzi M.Beneše.

Pytlova slova o "příjemném zvuku k televizi" a že si je dokonce "umí představit i u sterea" je třeba opravdu brát s nadhledem - nic ve zlém osobně, ale prohlásit toto o v podstatě referenčních bednách pro běžné prostory..................... mnó.....
Benešovo "Triangle Australe EZ mě uchvátily bez výhrad" je o světelný rok blíže realitě.

---------------------------------------------------------------------

P.S. Bednám opravdu nevadí odrazivý a netlumený prostor za bednama -- spíš naopak, čím je odrazivější a symetričtější, tím líp. Je pro mě vhodný typ poslechovky s "živým" (nezatlumeným) a "mrtvým" (zatlumeným) koncem - ten zatlumený za posluchačem.

Bombové je pak vyjádření recenzenta, že už lze rozlišit housle od violy.

Poněkud zarážející je použití terminálů z hliníku.

Výrobci kabelů lopotně vyrábějí kabely z 99,9999999999999 % čisté mědi, která má speciální krystalickou strukturu, zaručeně přispívající ke zlepšení zvuku, kabely jsou stříbřeny atd. atd.

A teď si představte, že takový kabel za desítky tisíc Kč šoupnete do terminálu z leštěného hliníku!

Že by tím leštěním hliník získal nové, dosud netušené vlastnosti? Toť nové téma pro vědce v laboratořích výrobců kabelů!

Brzy budou na “trhu” Šrollovy Soundgardeny. Ty také vyzařují to samé jak dopředu, tak i dozadu.
Jsem na ně hooodně zvědavý, jak u mě zahrají.

Fidas ---- myslím, že už zvolené jméno naznačuje jejich ambice.

Každopádně dej pak vědět...

Chci ještě dodat, že je skvělé, že se ještě najdou výrobci reprosoustav, kteří jsou schopni (a ochotni) nabídnout za rozumné ceny takové výrobky jako je Triangle Esprit Australe EZ.

Pokud reprobedny hrají dobře (a já recenzentovi věřím, že opravdu hrají skvěle), tak by mi bylo celkem jedno, z čeho jsou terminály vyrobeny.

to Oldear :

zde něco k rozdílu mezi violou a houslemi :
http://bbs.sandbox.cz/web/gw?post=Bravissimo,2P

Renown
No to je docela dobrý pokus edukace. Jen pro Tvoje info, jsem bývalý hudebník a rodiče mě natlačili do tehdejší LŠU a hrál jsem od 1 -9 tř. na housle a pak ještě cca rok půl na violu v tzv. dětském symfoňáku. Občas si ještě za smyčcuji, ale jen jako koníčka. Sice klasiku docela často poslouchám, ale zvítězil bigbít.
Dík za info, já ty zvuky mám ještě "najeté" a proto mě překvapilo to vyjádření. Pokud by nějaká aparatura nedokázala rozlišit zvuk houslí a violy - nemůžem se bavit o HIFI na HIFI fóru.

Oldear píše: ↑

06 pro 2017 19:57

Bombové je pak vyjádření recenzenta, že už lze rozlišit housle od violy.

. Podobně mají někteří problém poznat hoboj od anglického rohu. Ale je to podle mě spíš v lidech, než v aparátu, chybí kontakt s živou hudbou.

Když je zarušíno, nerozeznám housličky z Lídlu od stradivárek

Tak takový problém s nástroji já nemám,většinu nástrojů ani nevím jak vypadá,takže jsem klidný
Mám to tak,že buď se mi nahrávka líbí,nebo ne,nástroje a jejich zvuk z důvodu výše uvedeného neřeším

Dík za info, já ty zvuky mám ještě "najeté" a proto mě překvapilo to vyjádření. Pokud by nějaká aparatura nedokázala rozlišit zvuk houslí a violy - nemůžem se bavit o HIFI na HIFI fóru.

No vidíš jak ty Triangle dobře hrají