Já bych měl jen dotaz stran toho magnetu: Proč by měl mít středobas do uzavřené ozvučnice menší magnet, když mu uzavřená ozvučnice dává větší odpor než ozvučnice s portem nebo pasivní membránou? Není tomu naopak?

Po pravdě nevím, ale co jsem si všiml, tak basáky v uzavřených ozvučnicích měly menší magnety, než mají dnešní bassreflexové repráky. Ale třeba je to tím, že se uzavřené bedny vyráběly spíše dříve a jsou starší. (?)
Na každý pád je ten magnet na 6,5" středobasech v SuperOne větší, než magnety 8" basáků mých starších Philips FB815, ale ne tak velký jako mají středobasy třeba v současných Xavianech. Něco mezi............... na lehkou papírovou membránu by měl stačit, nehýbe přece s nějakým tunovým pístem , odpor vnitřku ozvučnice bude bagatelní položka, bych řekl.......... ale asi by to chtělo zeptat se odborníků.
Na každý pád ve zvuku žádný pocit nestíhání není...

dadaft píše: ↑

15 dub 2019 09:26

NHT SuperOne 2.1
https://www.nhthifi.com/products/10658- ... kers#specs

Už měsíc rozehrávám dva páry těchle amerických minimonitorů, takže si dovolím malé zhodnocení.
(pro méně chápavé jedince - mluvíme o minimonitorech, nikoliv plnorozsahových bednách, a hodnocení se bude týkat SuperOne jako minimonitorů -- ostatně, jak napovídá samotné typové označení 2.1, jsou primárně určené pro konfiguraci se subwooferem)

Konstrukčně se jedná o uzavřené dvojpásmovky. Skelet je velmi poctivě udělaný, na poklep působí tzv. "mrtvě", jako plný špalek dřeva, bez slyšitelné "dutosti". Vevnitř je mezi výškáčem a středobasem bytelná křížová výztuha, celý vnitřní prostor je hustě vyplněn bílým syntetickým tlumícím rounem.
Výhybka je rozměrově malá, součástky jsou hustě naskládané, podobá se starým dobrým grundigovským výhybkám. Je přišroubovaná zezadu k vaničce s konektory, takže reprobanánky vlastně zapíchneš přímo do výhybky, bez propojovacího kabelu. Ve výhybce jsou tři cívky z krásně medovým zabarvením drátů, jedna hranatá s feritovým jádrem pro basy, dvě kulaté vzduchové pro výšky, čtyři kvalitní kondy a dva odpory. Všechno je bytelně připájené lesklými spoji, součástky jsou navíc masivně přilepené plastickým lepidlem, kterým jsou zaneseny i odkryté části měděných kabelů k reproduktorům, takže jsem ihned upustil od možného překáblování. Vnitřní kabeláž má dostatečný průřez, odhadem tak 2 mm2. Celkově je výhybka nesmírně bytelná, dal by se s ní bez úhony hrát fotbal.
Výškový reproduktor je klasická 1 palcová (2,5mm) kopulka, lakované hedvábí, čistě firemní záležitost, vypadá luxusně a nese firemní logo. Středobas je 6,5", nemá tak obrovský magnet jako repráky do otevřených ozvučnic, ale menší, jaké se používají pro uzavřené, je vyrobený na zakázku v Japonsku, koš není kvůli nákladům litý, ale plechový, membrána naprosto klasický matný nelakovaný, ničím neimpregnovaný lisovaný papír.
Oprati první verzi jsou u dvojky měniče zapuštěny do čelní stěny a při pohledu z boku nic nevyčnívá, ani kopulka, ani vlnka středobasu.
Celkově se jedná o typickou hranatou "krabici od bot", černý klavirní lak na povrchu nemá chybu.
NHT jsou specialisté na regálovky, SuperOne je jejich historicky druhý nejprodávanější model po regálových trojpásmech C-3 (dřív Classic Three).

Když jsem je poprvé zapojil, byla to hrůza. Výškáč ječel, středobas skoro nehrál, jen chrchlal. Navíc si každý hrál svoje, bez spojitosti.
Po hodině už to začalo znít jako bedna, nicméně středy byly slabé a na basech se to buď "dusilo", nebo byl bas tvrdý jako když kladivo bouchne do kovadliny.....
Během měsíce ovšem proběhlo opravdu významné zlepšení, dušení i nepřirozená tvrdost zmizely, zvuk se stal výrazně spojitý a vyrovnaný. A malé zlepšování probíhá stále a ještě nějaký čas bude, o tom nepochybuji...

Jako základní rys se dá říct --- naprosto přirozený zvuk s prvotřídní barvou akustických nástrojů.
Podle mě zatím stojí v prvé řadě materiál měničů, tj. lakované hedvábí na výškách + papír na středobasech -- jednoznačně má nejoblíbenější kombinace, která v tomto ohledu prostě nezklame. Housle, hoboj, klavír, klarinet, čelo, lesní roh, trubka, fagot.... to vše zní tak blízko realitě, jak je jen možné. V tomto směru jsem opravdu nadšený.
Bedny navíc nepřidávají žádné "audiofilské" efekty, zvuk není přesycený, nacinkaný, pleťový, ani žádný jiný..... Prostě "jen" čistý, vyrovnaný a přirozený. Mně osobně to víc než stačí.

Celkem solidně SuperOne zhodnotil Daniel Březina zde
https://www.hifi-voice.com/testy-a-rece ... perone-2-1

Jsou to zkrátka vyloženě audiofilské minimonitory pro ty, kteří nehledají efektnost, ale čistotu a přirozený zvuk.

P.S. tady ještě článek ze Stereophile o menších sestřičkách SuperZero, který rovněž vyzdvihuje jejich příkladnou neutralitu a věrnost.
https://www.stereophile.com/standloudsp ... index.html

(mimochodem moc beden v historii 8 stránek a dvojí měření na Stereophile nemá - BBC LS3/5A a možná jedny dvoje další...)

Zdá se, že tady máme další zajímavý počin pro příznivce minimonirorů.
tentokrát od firmy Quadral,
konkrétně BREEZE Blue XL

recenze/quadral-breeze-blue-xl-t20228.html

Vypadají dobře a když máte dost zkušeností a umíte si je užít (a to recenzent evidentně umí), bude to paráda jak popisuje...
(žádná náhražka za dobrý zvuk, žádný ušmudlaný kompronis, ale opravdu skvěle hrající a nesmírně zábavný systém)

Nejsou to aktivní bedny, ale pasivy se zabudovaným pulzním zesákem, já vlastně používám totéž, jen mám prostě ten zesák ve spešl krabici zvlášť.... - a musím souhlasit - posun je od té doby, co Bruno Putzeys dodal D-éčkům zpětnou vazbu, obrovský, a během několika let se cenová hranice skutečného hifi posunula hodně dolů, což je skvělá zpráva.
(na druhou stranu kvalita nahrávek úspěšně míří do kopru, bohužel)

S tím posunem cen. hranice tak úplně nesouhlasím. Já v dané oblasti spatřuji spíše opačnou tendenci. Vše se neustále zdražuje a koupíš-li si dnes levnější model (komponent), je to vesměs "polotovar" zralý ihned po koupi na repasi. Nesmíš tyto věci posuzovat jen podle cen. politiky jedné firmy. Ostatně ani ten NAD není u výkonnějších modelů až tak superlevný.

Breeze XL mohu jen doporučit. Slyšel jsem na letošni A/V Show v Praze a s ohledem na cenu a rozměry je obdivuhodné, jak tyhle cvrčci dokážou zahrát.

Jakoby fyzika částečně přestala platit

sekal
Až tak úplně nesouhlasím.
Mám naposlouchané NAD D 3020 (současnost), NAD C 338 a teď mám doma půjčený NAD C 388, takže můžu opravdu srovnávat - C 388 je samozřejmě lepší než ty dva levné, ale ten rozdíl není nijak závratný - víc neutrality, víc "luftu", víc kontroly a líp hraje potichu.......... ale ta základní živost, emocionálnost, zábavnost a dynamika, ta je ve všech těchle strojích.
(a třeba D 3020 je papírově 30W/ch, ale na audio.com.pl naměřili 80W/ch a pocitově to odpovídá).
Navíc podle slov majitele C 388 je tři osm osmička srovnatelná s C 368, a i měření to potvrzují - jen je prostě ještě výkonnější a o fous míň zkresluje.

Lemon tu dával odkazy na C 368 za 699 éček, to je nějakých 18t, k tomu bych koupil nějaké dobré monitory, třeba Xavian Mia jsou teď k mání za 8t, kvalitní stojany a Type4........... dal bych tomu v menší panelákové poslechovce dost luftu kolem beden, jak popisuje autor.............. a za 30t mám hifi jako z praku.
Před deseti lety jsi za třicet pořídil jakýs takýs zesák, rozhodné né komplet skvěle hrající hifi.

A dětem bych tyhle Quadraly vůbec neváhal koupit. Za desítku je to fantastická cena a ony k tomu připojí comp a budou hrát bezdrátově přes telefon ( z jejich strany naprostá spokojenost) a přitom jim nezkazíš vkus nějakými plastovými pc-hrůzami s ufuněným pseudosubem.

dadafte, to asi bude tím, že ty a sekal máte pod pojmem "hifi jako z praku" úplně jinou představu.

Chtěl jsem pochopit nadšení Datafta, měl bych i stejné zájmy, ale tady se buď seknul, nebo nechápu.
https://www.whathifi.com/pro-ject/speakerbox-5/review

Dadafta musíš brát s OBROVSKOU rezervou. V mém vnímání je to obrovský snílek, nadšenec, entuziasta a fantasta, který je z 95 % tvořen emocemi a z 5 % racionalitou. Proto vždy každý komponent, který měl doma (bez ohledu na jeho skutečné vlastnosti), vychvaluje až do nebes a daný komponent spolehlivě svým zvukem boří 10x, 100x čí ještě více drahou (a skutečně kvalitní) konkurenci. Doplňuje to často sebepřesvědčující průpovídkou, že tohle je jeho konečná, že jiný komponent už nehledá a hledat nebude a že se teď už bude věnovat jenom hudbě. Případná upozornění zkušenějších kolegů o tom, že daný komponent zdaleka neoplývá těmi vlastnostmi, které si o něm pro sebe vybájil, tvrdě odmítá či zesměšňuje.

Tohle nadšení vydrží v řádu několika málo měsíců a přijdou nové ódy na nový komponent a ten původní zahrne nelichotivými komentáři, které jsou 1:1 shodné s tím, na co jej kolegové upozorňovali a co tak vehementně odmítal.

A tohle jede dokola ve shodné podobě už několik let.

Momentálně jede na vlně sugesce o tom, že zkreslenější zvuk je kvalitnější než méně zkreslený (téma wide stereo), potažmo že odrazy fungují shodně v bezodrazovém prostředí jako v malé akusticky neupravené místnosti. Nebo o tom, že bedýnka NHT za tuším 12 tisíc má zvukově nejlepší středovýškovou část ze všech reprosoustav na zeměkouli. A nedávno to vylepšil nadávkami lidem, kteří utratili za reprosoustavy 150 tisíc a víc.
Kdyby věděl, kolik dohromady stála tři jízdní kola, oproti kterým se ty bedny krčí v koutě s aurou levného šuntu, kolik stálo soukromé motorové letadlo mého kamaráda a kolegy hifisty, kolik stála auta mého jiného kamaráda hifisty atd., to by teprve byly nadávky .

Mimochodem, zajímalo by mě, kam a hlavně proč zmizel jeho příspěvek o "magorech s bednama za 150 tisíc" a reakce na něj.

Myslím, že trápnejší lustrujúci troll ako tento pitrs tu ešte nebol, ktovie, aké motívy ho tlačia do takejto sebaodhaľujúcej grafomanie...Dadaft, go on..

Píšu svůj názor, pokud mi to dovolíš .
Ale třeba ti taky NHT zní lépe než třeba G1 Spirit .

Vrátím se k tématu vlákna

Již mnoho let používám se svém "druhém" systému repro KEF RDM One http://www.hifi-review.com/153117-kef-rdm-one.html.
Mám je zavěšené na stěně, pod kterou mám pracovní stůl a sedím tak vlastně mezi nima, navíc nesymetricky, takže na svém NAIM Superuniti musím nastavit balance do poloviny rozsahu, na basy zapoměňte, prostor ... jinými slovy, prakticky všechno je objektivně vzato špatně.

A přesto všechno si ten poslech někdy vysloveně užívám (třeba zrovna teď), někdy i více než na hlavním systému (viz podpis) - a to i když třeba jen streamuji Radio Paradise. Je to jako s kofolou - "Když ji miluješ, není co řešit"

Na druhou stranu, jsem soudný a nebudu nikomu tvrdit, že tohle je hifi s velkým "H".

Je třeba to brát s rezervou. Dadaft je velký snílek, poslouchá hlavně "dráťák" a je zřejmě zamilován do středů s výraznými konturami. Nic proti tomu, je to jeho preference, tak ať ji má.
Pokud by však někde slyšel skutečné reprobedny - tedy ty dospělé reprobedny, které dokáží zahrát celé spektrum zvuků, tak by rázem změnil názor a klub přátel (mini)monitorů rozpustil, protože by mu docvaklo, co vlastně v té hudně jemu doma chybí.
Monitory ano, pro nenáročnou hudbu, jako podkres při práci ( mám u PC KEF Coda 7 " po dětech " ), ale určitě né na poslech klasiky, nebo i náročné rockové hudby. Je to však každého věc. Dadaft je "klavírista", tak tam se mu líbí ten detail a spodek nepostrádá. Pokud by však poslouchal varhany, symfoňák, nebo i klasický rock a pod., bedny by vyměnil, protože tam by měl "spodek" na dovolené.

Ano, můžeme brát lehce urážlivý příspěvek Oldeara jako zjevenou pravdu.

Nicméně pravda to není ani náhodou.
Oldear totiž přes přesvědčování o opaku s mini-monitory nemá žádnou zkušenost a jenom plácá nabubřelecké nesmysly.

Pojďme si znovu říct, co je třeba, aby mini-monitory opravdu hrály.

Jako základ berme dva nejdůležitější články o mini-monitorech, které kdy vyšly:

https://www.stereophile.com/standloudsp ... index.html

https://www.stereophile.com/content/kef ... oudspeaker

Jejich autory jsou J. Gordon Holt a John Atkinson, bývalý a současný šéfredaktor časopisu Stereophile.
(Oldear je zřejmě nazve hloupými žvanily, kteří své "dráťáky" povyšují nad skutečné hifi a nikdy v životě neslyšeli pořádné bedny, ale to je prostě Oldear, s tím se nic nedá dělat, léky na to nejsou...)

V těch dvou článcích je v podstatě řečeno všechno, přesto si dovolím jisté shrnutí, které se bude věnovat těm nejpodstatnějším věcem.

/1/ definujme si, co je mini-monitor
/2/ ujasněme si, kdy jsou vhodné použít a jak je ustavit v poslechovém prostoru
/3/ a co od nich čekat

///1///
Mini-monitor je dvoupásmová bedna malé velikosti, tak 30 x 20 x 30 cm maximálně (v x š x h), klidně i o něco míň, velmi bytelné konstrukce, většinou váží něco kolem 7 kg/ks i víc. Výškový měnič bývá 0,75" nebo 1", středobas většinou 5" nebo 6".
V začátcích byly uzavřené, v současnosti většinou bass-reflexové.
Malý rozměr je důležitý v tom, aby -- když jsou umístěné daleko od stěn poslechové místnosti -- vyzařovaly sféricky, tj. šířící se zvuková vlna má kulový charakter. To velké bedny opravdu nedokážou.
(viz. první článek, strana jedna)
Nejpůvodnější mini-monitor, dnes už nedostačující, je legendární BBC LS3/5a. Současnou mini-monitorovou špičkou je např. KEF LS50.

///2///
Jak bylo řečeno, mini-monitory se hodí do menších místností, tak do 20 m2, a je zcela nezbytné, aby byly co nejdál od jejich stěn. Trochu si to protiřečí, ale je to tak. To je opravdu absolutní základ, který se nedá obejít, ochytračit, ani nijak očurat.
J. Gordon Holt doporučuje max. rozestup beden 1,8 m a tomu uzpůsobený poslechový trojúhelník umístit co nejvíc do středu místnosti.
John Atkinson přímo říká, že už to má vychytané a má mini-monitory vždy umístěné 0,9 m od bočních zdí a 1,8 m od zadní zdi.
(!!!)

Ještě jednou -- menší poslechový trojúhelník a co největší vzdálenost od bočních zdí je naprostý základ a nutná, neobejitelná podmínka.
(Pokud byste je postavili třeba jako na obrázku zde: https://www.hifi-voice.com/testy-a-rece ... edale-d320, je to jako byste testovali WRC-čko popojížděním za barákem na parkovišti. Nic nechápající oldearovské závěry pak jsou samozřejmě nasnadě...)

Dále musí být mini-monitory na kvalitních, bytelných stojanech, klidně 30 kg těžkých. Noha lépe štíhlá, čím míň budou připomínat sloupovky, tím líp - opět kvůli sférickému vyzařování. Samozřejmě také ve vhodné výšce.

///3///
V pasáži o Harbeth verzi v prvním článku a pak v druhém článku o KEF LS50 Atkinson popisuje, jaký kus cesty mini-monitory urazily od konce 70. let do současnosti.
A není malý.
Původní BBC LS3/5a měly tyto potíže - malou dynamiku, žádné subbasy, tlumené spodní basy, zvýrazněné vyšší basy - to se projevovalo např. jistou drsností zvuku violončela, nebo jistým hrdelním nádechem u mužských hlasů. Dále pak mírným zdůrazněním vysokých výšek, které sice nebyly nijak otravné, spíše dodávaly zvuku jakousi brilanci, nicméně nebyla to úplná neutralita.
Jinak se ovšem o dobrých mini-monitorech musí mluvit jen v superlativech - drtivá většina nástrojů má prostě fenomenálně věrnou barvu, lokalizace a separace je nejlepší možná jak pro komorní skladby, tak pro velké orchestry. Atkinson to popisuje na symfonických skladbách, jejichž přehlednost a korektní rozložení v hlubokém a širokém prostoru nahrávky je prostě bezkonkurenční. Vše je navíc extrémnš stabilní, člověk se může sluchově "procházet" uvnitř nahrávky a zastavovat se u jednotlivostí, nebo to může vnímat jako celek, aniž by se cokoliv slévalo nebo nebylo zřetelné. A klasicky - pěvecký sbor je na minimonitorech nedostižná lahůdka...
Průzračnost a neutralita.
(stačí si přečíst ty články, nebo komentář Lubomíra Vlka ke Quadral Breeze kousek výš - to nejsou žádné výmysly)

Nejnovější mini-monitory v podstatě kromě stále chybějících subbasů všechny ostatní problémy vyřešily.

Ano, někteří tomu zřejmě nebudou věřit, ale kvalitní mini-monitory v menší místnosti dokáží dát jeden z nejlepších zvuků, jaký existuje. Zvuk, ve kterém chybí jen maličko subbasů (za chvíli už na to ani nepomyslíte), zato je tam vše ostatní v míře, o které se jiným systémům může jen zdát... (a subwoofer se dá ostatně dokoupit vždy)
Audiofilská extáze par excellence.
A ano, jsou mimořádně vhodné na poslech komorní a symfonické hudby !!!!!
(ale samozřejmě zvládnou úplně všechno)

J. Gordon Holt ve svém článku dal obrázek "subjektivní frekvenční odezvy" mini-monitorového systému BBC LS3/5a


Ono to zase až tak subjektivní pocit není, takhle vypadá reálné měření mini-monitorů v popisovaném ustavení na poslechovém místě:

Rovný průběh, slyšíte přesně to, co je v nahrávce.

Takhle vypadá současný ideál hifistů:

O tomhle mluví Oldear, tohle dneska lidi chtějí.

Inu, každému co patří ...................................................................

Pokud máte rádi neutrální, propracovaný, zábavný, bohatý zvuk, máte menší poslechovku a rádi posloucháte klasiku, s Dynaudio Excite X14 a dynamickým NAD C 368 uděláte mnohem větší stěstí, než s obrovskýma krámama a trhačema asfaltu.
To mi věřte.