Mne by zajímalo co si pod tímto představujete?
Tohle byl jeden příspěvekna toto téma v angličtině,který se mi moc líbil
My opinion is HiFi denotes seeing all the trees but missing the forest or a lack of cohesion. When I attend live jazz venues I can`t sit still, I nod my head and tap my foot, smile and become totally engaged in the music`s pace and flow, and you`re swepted away by the sheer beauty of natrual tones and harmonics your saturated with. This reaction is unavoidable due to the powerful emotional connection made. In my experience the best components will cause a similar response -musical communication. HiFi by my definition is you hear the sounds, bass slam, detailed reproduction, razor sharp images yet you sit there unmoved and detached. When the equitment is unable to generate an emotional response that`s HiFi.
Něco podobného se říká o Naimu,zní to jinak ne hifish,při jeho poslechu vás to nutí si podupávat a dokonce se usmívat,ale zkresluje to jako sfina atím pádem to není hifi.
Můj názor?Když zavřu oči potřebuju slyšet trombon nebo saxofon v rukách muzikanta,chci se cítit při poslechu jako v jazzovém klubu,nechci poslouchat hifi systém ale hudbu živou,chci emoce,chci slyšet burácení při forte,chci drama a napětí,chci slyšet reálné nástroje,když zavřu oči chci přede mnou vidět Janis Joplin,Morissona,Hendrixe,Zappu.....ne hifi značku.

Jediná možnosť, navštevovať živé koncerty a kluby, realitu domov nepresťahuješ.

Janis Joplin a Hendrixe naživo již nikdy neuslyšíme, Van Morissona a Zappu snad, ale určitě ne čistě akusticky (bez mikrofonu), ale prohnané PA aparaturou. A to není to, co Zappadaddy o muzikálnosti domácí sestavy myslí.

Aleska píše:Janis Joplin a Hendrixe naživo již nikdy neuslyšíme, Van Morissona a Zappu snad, ale určitě ne čistě akusticky (bez mikrofonu), ale prohnané PA aparaturou. A to není to, co Zappadaddy o muzikálnosti domácí sestavy myslí.

Zappu uz taky ne. Od 4.12.1993 jen z record labelu bohuzel.

davidhighend píše:

Aleska píše:Janis Joplin a Hendrixe naživo již nikdy neuslyšíme, Van Morissona a Zappu snad, ale určitě ne čistě akusticky (bez mikrofonu), ale prohnané PA aparaturou. A to není to, co Zappadaddy o muzikálnosti domácí sestavy myslí.

Zappu uz taky ne. Od 4.12.1993 jen z record labelu bohuzel.

Treba nam nekdy nazivo zazpiva ten nas z H. Tynce

Jinak k tematu. Ja si nemyslim, ze to lze tak jednoznacne oddelovat. Systemy jsou ruzne, prenasi ruzne, neco je vic "hifi", neco je vice muzikalni. Ja myslim, ze potrebujeme slyset od kazdeho trochu. Detaily, stejne jako kompaktnost.
Zaujala me ta prvni veta, vztazeno na zivot a lidske chovani, velice presny popis znameni "Panny". Ta se hrabe take v detailech a obcas ji utika komplexni pohled. Neznamena to ale, ze by nevnimala emocne i celek.
Nesouhlasim vsak s posledni vetou "When the equitment is unable to generate an emotional response that`s HiFi", kdyz tohle plati, asi je tam jiny problem

co středy?
a vyváženost?

mám dva oblíbené cd-přehrávače.
tak třeba píseň Mari Boine - Risten. na jednom tahle skladba zní fantasticky. basa je neuvěřitelně intenzivně pulsující místo v prostoru. všechny nástroje jsou skvěle separované. má to rytmus. prostě skvělý, skvělý zvuk.
na druhém prvních pět vteřin není tak efektních. říkáš si, no, ta basa byla předtím fakt kapku lepší a tak. pak si ale uvědomíš, že přece jen nabízí ještě něco mnohem lepšího. najednou uslyšíš "duši" té skladby. záměr muzikantů. najednou cítíš, jak je ta skladba hypnotická a víš, na beton víš, že tak to chtěli. že tak je to správně.

a pak si pustíš třeba The John Butler Trio - Ragged Mile. na prvním je závěr jednoznačný: otřesná nahrávka.
na druhém se stane něco zvláštního. není to tak zlé. ano, nástroje nemají úplně špičkové (ale lehce určíš značku kytar) a ani ve studiu se nevytáhli, ale cítíš, že to hrajou lidi. je to mladé a vysmáté.

pro mě je třeba vynikající test na odlišení skutečně hrajících věciček od pseudohifi skladba od KT Tunstall - Beauty Of Uncertainty.