CD nebo LP, to je jedno...než definitivně skončí coby dekorace interiéru, ozdoba sbírky a položka v seznamu ?

Pokud jsem nahrávku předtím už neslyšel např. v mp3 v autě a jinde, tak to jsou obvykle 3 poslechy za sebou. Pak ji sice zařadím mezi ostatní, ale během následujících dnů ji většinou ještě vytáhnu na světlo. Záleží na tom jak mě to vnitřně sestřelí.

To je asi pokaždé jinak. Buď to prostě nezaujme a pak už si to nepustím. Nebo je to na první nástřel dobrý. Nebo se k jádru alba postupně proposlouchám a pak je taková nahrávka pouštěna pár týdnů pořád dokola a když se lehce omrzí, pak už se stane navždycky klasikou, pustím si ji jednou za týden, jednou za měsíc nebo aspoň jednou do roka.

K takovým klasikám u mě určitě patří Nevermind od Nirvany, No More Tears od Ozzyho, Division Bell od Floydů, Nervák a Armáda Špásu od J.A.R., téměř všechny desky od Jamiroquai, Maratonica od Bárty, 1972 od Joshe Rouse, Dave Brubeck Quartet v Carnegie Hall, Felt Mountain od Goldfrapp, Electric Hustle od Kraak & Smaak, Anthology od Kool & The Gang, Soundtrack z Forresta Gumpa, z Pulp Fiction, Trainspottingu a Strážců Galaxie, Black Album od Metallica, Greatest Hits od Billyho Idola, Bill Callahan - Sometimes I Wish We Were an Eagle, Ziggy Stardust od Bowieho, Tango in The Night od Fleetwood Mac, Use Your Illusion 2 od GNR, Šiksa a Gádžo od Krausberry, Nixon od Lambchop, Led Zeppelin II, Greatest Hits od Queenů, Look Sharp od Roxette, Relaunch od Houston a pár dalších. A pak je ještě spousta jednotlivých písniček, protože ne každé album je příběhem nebo napěchované kvalitními písničkami.

no jasně...a to nepočítám cca 100 nahraných audio kazet z oněch časů a pár cívek pro starý magič co mně zbyly v depozitáři, Purple In Rock a Zeppelin IV či Kiss Dynasty, Sabbath vol. IV mohu poslouchat denně, to se neohraje ale není čas

No přeci jen jednou! Protože pak už není nová, ale hraná...

dobrý...železná logika uvažování

No tak to byl JOKE!
(asi nepochopený...) Jinak desku si nepouštím více-x než jednou za týden, protože pak hrozí nebezpečí, že se mi obehraje na poslech. Podobně u mě skončili Dire Straits. Výborná hudba na prvních 4 deskách, jemná kytara, melodie (ale přímé) atd. ALE dost často jsem si je přehrával, byly i v radiu, a dost na výstavách. Takže dnes mi stačí tak jednou za 2,5 roku. Po častém přehrávání mám standardní dobu na zapomenutí asi 3/4 až 1 rok. Nejlepší je, když v nosičích mám trochu binec a po čase objevím nějakou zapomněnku. Ta pak potěší 2x, že jsem ji našel a muzika. Úplně striktní pořádek (regály, nadpisy) trochu ubírá při výběru radosti.

ale pochopený...
dřív se cenné LP stáhlo na pásek a poslouchalo z magiče, origoš se šetřil, byl v archívu pro vzácnou příležitost, návštěvu
při burzovních cenách 300-400 Kčs (ba i víc) za jeden vinyl to ani jinak nešlo
pravda, jugoš padělky ty byly levnější někdy až o polovinu, jo

Jugoš nebyly padělky ale ofiko presy- Ne že by mi na tom záleželo, ale pořádek ......

ale jasně...
to samy LP dederony Amiga, AC/DC Highway to hell vydali v nepravém obalu asi jak Supraphon Deep Purple Ochutnávka
asi ta licence pak vyšla levnějc ale fotka přebalu byla odpudivá

V bývalém východním bloku to byl zcela běžný jev. Namátkou u nás kromě uvedených Deep Purple např Grosby Still Nash & Young" Deja Vu", Fleetwood Mac"Rumours", Scorpions" Love Ať First Sting".... V NDR vyšli např Smokie" Greatest Hits" v jiném přebalu. I v Jugoslávii byli vydáni Black Sabbath" Heaven And Hell pouze ve vnitřním obalu, který byl proveden jako finální. Zajímavé je, že bulharský Balkanton vydávali svoje licenční tituly pouze v origo obalech.

V dojču jsem koupil CD Spooky tooth - The mirror fotka opět falešná ale co, stáhl si origoš a vytiskl na barevném laseru, hotovo.

V roce 2004 vydala Castle Muzic slavné album Atomic Rooster" Made In England". Přidali osm bonusů, dilko nazvali" Expanded de luxe Edition, místo známého obalu , kde dominuje název kapely v popředí s kohoutem, cédéčko zabalili do džínového obalu a nazdar.Treba je to vsouladu s licenčních politikou, ale výsledek je příšerný.
Některé US verze GBa EU kapel mívají jiné obaly než ve své domovině.

Na téma vlákna. Ani jednou. Pokud seženu CD, tak jde hned do mechanik na rip .

Svartenatt,
CD ripuješ z jakého důvodu? Že RIP bude hrát lépe než cd v playeru? Nebo tě k tomu vede stará česká praktika vychcat s tím?