Plusy obýváku:
- hudba je po ruce. Často se mi stává, že třeba při čtení něco poslouchám jen jako podkres, ale najednou mě to zaujme a pak strávím krásný 2 hodinky soustředěným poslechem
- je mi příjemný mít kvalitně hrající hudbu i jako podkres k jiným činnostem (vaření....)
- k filmům mám rád kvalitní stereo zvuk s "neomezenou" dynamikou
- netřeba hledat a pořizovat druhou sestavu
- hudební nosiče na jednom místě
Mínusy obýváku:
- nemožnost účinně vyladit akustiku
- ostatní členové rodiny, kteří si chtějí povídat / koukat na TV / prostě tam být a něco (rušivýho
- omezení hlasitosti pokud je doma někdo další (většinou je v obýváku nebo blízké kuchyni)
- omezení výběru hudby ("prosímtě vypni to, to je strašný"
Plusy poslechovky:
- možnost perfektní akustiky
- klid vždycky když budu chtít
- možnost poslouchat cokoliv kdykoliv a "jakkoliv" hlasitě
Mínusy poslechovky:
- trochu násilný přístup "tak a teď jdu poslouchat"
- nutnost řešit druhou sestavu a následná nespokojenost s tím, že to v obýváku hraje hůř
- přenášení hudebních nosičů
- izolovanost (poslech v obýváku je sice v přítomnosti dalších z rodiny tak napůl, stejně jako moje zapojení s nima, ale přínos, byť částečný, mám jak já z hudby tak oni z toho, že nejsem někde zavřenej)
Zatím jsem měl aparaturu vždycky v obýváku, takže tuhle variantu mám vcelku dobře ošahanou.
Jako to vidíte vy? Jaký máte zkušenosti a poznatky ze separátní poslechovky?

