Zde její popis v angličtině https://www.soundonsound.com/techniques ... o-widening
Duplikujeme oba kanály.
Duplikované kanály přehodíme (levý za pravý a naopak) a obrátíme jejich polaritu.
Pomalu tyto přehozené kanály s obrácenou polaritou zesilujeme vzhledem k původním kanálům (neboli je k nim přimícháváme), až se dostaví požadovaný "wide" efekt - stereofonní scéna se pocitově rozšíří a prohloubí, nástroje dostanou "tělo" a zároveň jsou v tom rozšířeném prostoru mnohem lépe separované a zřetelné.
Není to nic složitého, stačí mít k zesilovači a bednám připojený jako zdroj PC. V každém lepším hudebním software se dají popsané operace s kanály lehce udělat a člověk může ten efekt zažít přímo v reálu, pokud může ovládat PC z poslechového místa.
Za sebe bych k uvedenému postupu doporučil ještě použít tzv. micro-shifting. Jak název napovídá, není to "delay", tedy zpoždění, které se ke stereo-wideningu také používá (zhruba 20ms), ale jen drobné posunutí (tj. "shift"), řekněme 1ms, které využije tzv. Haasův jev a zaručí, že jako prvotní bude brán signál hlasitější a nezpožděný...
Těžko říct, PROČ to vlastně funguje, jestli si to mozek dokáže nějak líp přebrat nebo co, ale funguje to.
Ten popis, který jsem pro wide-stereo použil (rozšíření a prohloubení scény, lepší separace a lokalizace, tělo nástrojů...), se často používá k popisu rozdílů mezi levnými a drahými bednami v recenzích hi-fi magazínů.
Ne že by na tom něco nebylo.
Ale se skutečným wide-efektem se to prostě nedá srovnat.
Jak říkám - stačí PC, slušný software a znalost, co dělat. A výsledek je možno slyšet přímo v reálu.
------------------------------------------------------------------
Tak. Tady by mohl pokec o stereo-wideningové technice zvané "polar exploration" skončit.
Vše bylo řečeno, není co dodat.
Nebo je?
Dal by se třeba tenhle widening udělat i jinak, než jen ve studiu nebo hudebním software?
Že by se třeba míchalo v reálu?
Daly by se třeba postavit wide-bedny???
Ale jistě že daly! Existuje spousta wide-stereo beden. Říká se jim bi-poláry. Zde na fóru jsou známé třeba ty Šrollovy Soundgardeny, nebo značka Triangle, která je taky dělá.
Všechny tyhle bi-poláry jsou ovšem postavené na jiné stereo-wideningové technice. V tom přehledu, na který jsem dal odkaz nahoře, se ta technika jmenuje "Delaying Tactics".
Ale co "Polar Exploration", jak by vypadaly bi-poláry využívající tuhle techniku?
Vypadaly by takhle:

Šipky jsou jen pro orientaci který směr je hlavní, ale zvuk se samozřejmě šíří do různých směrů. Barva označuje kanál, tj. pravý=červená, levý=modrá.
Všechno sedí --- ke zvuku např. pravého kanálu je přimíchán zvuk levého kanálu, který má opačnou polaritu, je mírně oslabený a zpožděný (pro zpoždění zhruba 1ms musí mít bedna rozměr půdorysu 50 x 50 cm).
Funguje to a výsledkem je skutečné, reálné rozšíření poslechového úhlu o polovinu, tj. z 60° na 90°, tj. z rovnoramenného na pravoúhlý trojúhelník.
Vlastně 2 pravoúhlé trojúhelníky, protože tyhle bedny se dají poslouchat ze dvou stran, přičemž oba posluchači slyší totéž.
(třeba omnipoláry nebo klasické plnorozsahové bi-poláry by se takhle taky daly poslouchat, ale jeden z posluchačů by měl přehozené kanály)
Z mé zkušenosti --- "polar exploration" bi-poláry jsou mnohem lepší než "delay" bi-poláry.
Tak, a teď už konec je.

