Šum je inherentná vlastnosť aktívnych ( nielen..)prvkov, indukované rušenie (napr. sieťovým kmitočtom.. ) je chyba realizácie..
Reléovú reguláciu s krokom 0,5dB na impedancii 1k , v rozsahu 90dB som používal v preampe PRE1 pred viac ako 10 rokmi.

mcm píše: ↑

31 pro 2025 18:49

ano a tomu indukovanému rušení se říká šum

jinak tady je třeba vidět pěkně evoluce u řízení hlasitosti u drahých zesilovačů:
https://www.harmanluxuryaudionews.com/2 ... e-control/

Keď dávaš taký odkaz, predpokladám že to máš aj naštudované, nejaví sa mi to však tak podľa toho čo sem píšeš.

Počítám, že i 50Hz se dá považovat za šum

50Hz je jeden diskrétny kmitočet, šum je širokopásmový signál

Yiakubou píše: ↑

31 pro 2025 14:32

Mozna, ja mam s relatkovou regulaci, takze nevim jak je to s potenciometry

Já taky

Souhlas s Yiakubou. Pár AB jsem doma měl a stále mám a na tichý poslech OK. Porovnával jsem chvíli i s Dčky s Purifi a preferoval AB na hlasitý i tichý poslech.

Mám čistý streamer od WiiM. Myslím, že se k němu hodí živější a dynamičtější zesik. A TPA 3255 takový prý je. Takže asi chápu.

BVa píše: ↑

31 pro 2025 19:53

Šum je inherentná vlastnosť aktívnych ( nielen..)prvkov, indukované rušenie (napr. sieťovým kmitočtom.. ) je chyba realizácie..
Reléovú reguláciu s krokom 0,5dB na impedancii 1k , v rozsahu 90dB som používal v preampe PRE1 pred viac ako 10 rokmi.

napíšu to sem - neber to BVa tak že chci učit orla létat, spíš obecné základy

Co přesně je šum?
Šum je neu­žitečný signál, který se přidává k užitečnému zvuku v audio řetězci.

Vzniká buď uvnitř zařízení (elektronické komponenty, zesilovače, převodníky), nebo z vnějších zdrojů (elektromagnetické rušení, síťové brumy, vysílače apod.).

Hi‑Fi standardy (např. DIN 45 500) přímo stanovují limity pro šum a hluk, aby byla zachována vysoká věrnost reprodukce.

Typy šumu:
1. Vnitřní šum, Vzniká přímo v elektronice: tepelný šum odporů, šum tranzistorů, šum operačních zesilovačů.

2. Vnější šum:
Do signálu se dostává z okolí: indukce ze sítě, rušení z motorů, vysílačů, zemní smyčky.

Jak se šum hodnotí?
Nejčastěji pomocí poměru signál–šum (SNR), který udává, jak moc je užitečný signál silnější než šum. Vyšší SNR = čistší zvuk.

Jak omezit vnější šum?

Kromě stínění kabelů, balanced vedení, eliminace zemních smyček nebo filtrace napájení pomáhá také:

Omezit nebo zkrátit signálové cesty uvnitř zesilovače
Kratší signálová trasa znamená menší plochu, do které se může indukovat rušení.
Minimalizuje se také počet míst, kde může vzniknout přeslech, brum nebo elektromagnetická indukce.

V dobře navržených zesilovačích se proto používá:

kompaktní layout desky, krátké propoje mezi stupni, oddělení citlivých nízkoúrovňových částí od zdrojů rušení.
Tahle konstrukční zásada je klíčová hlavně u předzesilovačů a phono stupňů, kde je signál velmi slabý a náchylný k rušení.

mcm píše: ↑

31 pro 2025 12:23

není to úplná blbost ty D zesilovače mají obrovský Dampig factor - nerozplizlý basy, řízení hlasitosti v digitální doméně - nezvedá šum, DSP linearizaci a obecně nízký šum.

Damping faktor se trochu přeceňuje. Teď je to postavené tak, že čím vyšší, tím jakoby lepší. Ale v reálu je to (prý) tak, že je důležité, aby nebyl nízký (pro 8 ohm aspoň 50), ale jestli je 80 nebo 800 už je jedno, neuslyšíš žádný rozdíl............ Snad BVa by k tomu mohl něco říct.
Důležité co jsi nejmenoval by (podle mě) mohlo být, že ty nejnovější D class moduly (nCore a výš) mají vysokou stabilitu a linearitu i pro případy beden s velkými impedančními poklesy, zkrátka nejsou bedny se kterými by si neporadily. To by mohlo přispívat k dobrému tichému vyznění. (???)

Tady bych asi koukal, jestli jim s malým výkonem neroste zkreslení. Stejně jako roste s kmitočtem.

ohledně tichého poslechu - vnímání frekvencí není konstantní, ale mění se podle hlasitosti. To je důvod, proč hudba potichu často zní „tenká“, bez basů a bez jiskry ve výškách.

Jak se mění vnímání frekvencí podle hlasitosti,
Psychofyzikální křivky, známé jako Fletcher–Munsonovy křivky (nebo moderněji „equal‑loudness contours“), ukazují, že:

Při nízké hlasitosti slyšíme hůř basy a nejvyšší výšky. Nejcitlivější jsme kolem 2–5 kHz (oblast řeči). Čím hlasitěji hrajeme, tím rovnější je naše vnímání celého spektra.

Proto když ztlumíš hudbu:
basy zmizí jako první, výšky se ztratí, zůstane hlavně středové pásmo.To není chyba reproduktorů, ale vlastnost lidského sluchu.

Ruční ekvalizace pro tichý poslech:

Pokud zesilovač nemáš loudness funkci, můžeš si vytvořit vlastní „tichý preset“:

přidat basy kolem 60–120 Hz,
lehce zvýraznit výšky kolem 8–12 kHz,
nechat středy téměř beze změny.

No vtip je v tom, že Déčka právě hrají potichu i nahlas stejně. Píše to p. Březina v té recenzi na začátku vlákna, že se u WiiM Ultra vlastně mění jen hlasitost, zvuk zůstává (skoro) stejný ................... i mně to hraje potichu moc fajnově........ ale je fakt, že nižší basy vůbec nemám ani nepostrádám, takže se zvuk asi mění míň...

Dadaft: To je tvôj subjektívny dojem. Úplne rovnaké to je pre každý aspoň trochu príčetne navrhnutý zosilňovač a jedno či je to D-čko alebo A, AB, B

dadaft píše: ↑

24 led 2026 16:50

...Píše to p. Březina...

Už jsem si toho všiml vícekrát, že se odvoláváš na články (recenze) tohoto pána. Co napíše on je pro Tebe jako písmo svaté . Když to píše on, tak to musí být pravda. Kdokoliv jiný může mít oproti jeho recenzním odlišný názor.

mcm píše: ↑

24 led 2026 14:57

....známé jako Fletcher–Munsonovy křivky .......

Ahoj! Křivky stejné hlasitosti jsou známé již desítky let a souvisí s vnímáním zvuku lidským sluchem. S vlastnostmi zesilovače, jestli hraje stejně potichu jako nahlas, nemá nic společného. Zesilovač přenáší všechny frekvence stejně při jakékoliv hlasitosti, ale ucho si při tichém poslechu zvuk koriguje. Jrd