Včera jsem si pustil CD norského uskupení, které produkuje hudbu vzdáleně připomínající stejně jazz jako i baroko či lidovou hudbu severních národů. CD je velice dobře nahrané a zasloužilo by si místo v doporučených nahrávkách. Nebudu se tady rozepisovat o vlastní skupině - to je dobře popsáno na http://zpravy.idnes.cz/co-je-tohle-to-j ... avarna_chu , ale k tomu mému poslechu se pojí zábavná historka. Poslouchal jsem přes otevřená sluchátka AKG 701. První skladba je poměrně dynamická s vyšší hlasitostí, ale druhá je spíše tichá semtam nějaká nota. Při poslouchání této druhé skladby jsem si uvědomil. že slyším, jakoby z daleka zvuk pramínku vody snad v lesním potůčku. Celé to na mě udělalo dojem , že sedím u takového potůčku v lese a všude kolem stromy, zelený mech a kapradí a nade mnou se ozývají jednotlivé tóny skladby. Bylo možno vyposlouchat jak pramínek mění svůj tvar a šplouchá po kamenech v potůčku. V první chvíli mě napadla stupidní otázka - na jakém nástroji to vyluzují takový krásný zvuk pramínku vody ? Ale ihned jsem si uvědomil, že je to blbost - musí to být někde v lese nahráno a poté přimícháno ke skladbě. U jazzové hudby je to nezvyklé, ale je to ještě vůbec jazz ? Ten zvuk pramínku vody byl tak opravdový a nádherně umístěný v prostoru, že projevy použitých nástrojů byly proti tomu šedé a nevýrazné i když v první skladbě se mi zdály exceletní. Chtěl jsem si to užít, tak jsem přidal na hlasitosti, ale k mému překvapení ten krásný zvuk začal utichat. Aha, řekl jsem si, asi je to už konec konec skladby a vrátil jsem úroveň hlasitosti na původní úroveň. A bylo to tam zas. V tom jsem si uvědomil, že sedím s akváriem za zády. S akváriem, kde se chystám už dva týdny doplnit vodu. A voda protékající filtrem dopadá na hladinu z výšky asi sedmi centimetrů a tento zvuk proniká do otevřených sluchátek. Pochopil jsem význam této události. Nemám jen jen Hifi CD, Hifi zesilovač a Hifi sluchátka. JÁ MÁM I HIFI AKVÁRIUM.


Christian Wallumrød: klavír, harmonium, toy piano
Eivind Lønning: trubka
Gjermund Larsen: housle, Hardangerské housle, viola
Tanja Orning: violoncello
Giovanna Pessi: barokní harfa
Per Oddvar Johansen: bicí nástroje, perkuse, zvonkohra

Kdyby tady byla anketa o příspěvek roku, tak bych nominoval tento !

Hezký článek, ale z tohoto důvodu nejsem zastánce otevřených sluchátek , neboť při poslechu nejen obtěžujete okolí,ale i okolí obtěžuje Vás a nemáte ten správný klid na nerušený poslech.

Problém ale je, že jsem ještě neslyšel výborné uzavřené sluchátka. A to nemluvím o top kategorii. Takové uzavřené sluchátka nejsou. Snad jedny jediné bych zmínil. Ultrasone edition 9. Ovšem jsou pekelně předražené. A již ani nejdou koupit. Strašně špatný pocit při posazení na hlavě. Sluchátka svírají celou hlavu. Mají malou mušli a tudíž leží na uchu. S tím vyšším přítlakem je to nesnesitelné po chvíli poslechu. Třeba Beyerdynamic nebo HD800 jsou proti tomu zcela někde jinde.

Mám takové podezření, že díky tomu vyššímu přístlaku mají i pocitově víc basů a jsou mohutnější. Tudíž vhodnější na rock.