Dneska jsem si dal poctivé blues :

Včera večer - Jacita - Here is to Ben

http://www.cduniverse.com/search/xx/mus ... ebster.htm

ted k sieste po obede - Renee Fleming - By Request

http://www.cduniverse.com/search/xx/mus ... equest.htm

Nojo Fousi,ty nezklameš,skvělý výběr.Boulder Dam a Hokus Poke jsou těžko k sehnání.Momentálně jsem je k mému překvapení objevil v cd bazaru na Krakowské za pěkných 300kč,já je kupoval za daleko víc přes internet.A Piedi nudi patří mezi současnou progrockovou italskou špičku.
Peer.Taky mám rád Yes-Drama,je takový tvrdší.
Já dnes budu poslouchat Štíhlou kozu naživo u nás na dvorečku.hrajou starý bigbít Jimi Hendric,Cream apod.Tak jsem zvědavý jestli mně s tím hosté nevhodí.

Monteverdi - Musica Sacra
Concerto Italiano, Alessandrini

Skvělé CD

Moje srdeční záležitost:
Jan Garbarek - In Praise Of Dreams

Trilog Gurtu - Arkeology
Vřele doporučuji.
Nádherná muzika.

Děláš si "prd..el" Peere, nebo máš u mě mikrofon?

Trocha nádherné nostalgie.
Luboš Pospíšil - Tenhle vítr jsem měl rád
To nejlepší 1977 - 2010.

Zappa-tak tak Bolder Damn -mám z Cd Krakovská a nejen je.Zajímavé,že leccos člověk honí po celém světě a ono je to za rohem a za pár korun. ,není to ale jen v hudbě,spousta lidí má projetou půlku světa a co má za humny vůbec netuší.Prostě na kole je toho k poznání mnohem víc.

Právě teď si dávám Manu Katché - Third round.
Tahle deska se mi dostává stále více pod kůži.

Zrovna jsem doposlouchal - Steve Hackett and the Underworld Orchestra: Metamorpheus



Trochu náročnější na poslech, přesto vynikající záležitost.. Doporučuji...

Já Gary Moora.
Začal jsem jeho prvotinou Grinding Stone z roku 1973

nyní jsem u Dirty Fingers z roku 1983

a než se dostanu k albu Guitar Mind Trip z roku 2010

tak zestárnu o pár dní...

není to poprvé, co jsem si všiml, že posloucháš ve velkých tématických celcích. myslím že i boxer nebo merhaut mají takovou "úchylku". obdivuju vás chlapci. člověk získá vhled do vývoje interpreta.
jsem proti vám velmi těkavý posluchač: tohle a támhle to a pak úplně něco jiného... - to je můj styl.

Ano, u každého interpeta mne zajímá jeho vývoj a přiznám se, že někdy i trpím, když procházím různými "tvůrčími zvraty", která potkají každého muzikanta, zpěváka i skladatele. Ono je to nesmírně těžké a složité, udržet se na vrcholku a navíc právě v popularitě nic netrvá věčně, takže se vkusu posluchačů občas udělají ústupky, které většinou stejně nic nezachrání.
A protože jsem tak trochu alergický na hudbu kterou nás masírují sdělovací prostředky, sbírám hudbu již zralou, o které vím že nezapadne jako ty dnešní televizní rychlokvašky s jepičí uměleckou životností a umělou, masovou popularitou.
Bohužel musím konstatovat, že za posledních cca 35 let se narodilo hodně málo tvůrců, které bych byl ochoten zařadit do svých sbírek, natož ještě poslouchat. Pro zajímavost uvádím výtah ze své diskografie, všimněte si roku narození, pod čarou jsou dvě vyjímky, dotvářející "pravidlo".

Alvin Lee - 26 alb, narozen 1944
Eric Clapton – 71 alb, narozen 1945
Gary Moore – 40 alb, narozen 1952
Chris Rea - 51 alb, narozen 1951
Jackson Browne – 19 alb, narozen 1948
Joe Cocker - 33 alb, narozen 1944
John Fogerty – 13 alb, narozen 1945
Mark Knopfler – 10 alb, narozen 1949
Peter Gabriel – 8 alb, narozen 1950
Steve Winwood – 13 alb, narozen 1948
Van Morrison – 57 alb, narozen 1945
--------------------------------------------
Joe Bonamassa – 20 alb, narozen 1977
John Mayall – 47 alb, narozen 1933

A pochopitelně ještě diskografie celých skupin, od Pink Floydů, The Band, Beatles, Dire Straits, Eagles...

Aleska - to jsi mě tedy Aleši s tím Bonamassou překvapil.Pokud vím,tak má nějakých 11 alb (z toho asi 2 živáky).Polovinu z toho mám.Že bych měl někde rezervy?