Christone Kingfish Ingram - 662 (2021)
https://tidal.com/browse/album/191954384

Skvělé album jedné z největších nadějí amerického blues...

irish coffee - Belgie - hard rock ze sedmdesátých

Tears For Fears - Everybody Loves a Happy Ending. Dnes ráno cez sluchátka.
Podla mňa skvelé dielo, o ktorom som donedávna nemal tušenie. Je to Tears For Fears, ale také nejaké pestrejšie. Niektoré pasáže keby som počul v rádiu, tak by som povedal že je to nejaký Beatles alebo ELO. Dokonca niektoré pasáže mi pripomenuli King Crimson. A to sú veci ktoré rozhodne môžem.
Aj keď to podla vebu nemá bohvieaké DR, tak za mňa . Som zvedavý aké to bude cez bedne.

JETHRO TULL - The Zealot Gene (2022)

Norah Jones - Little Broken Hearts. Tak toto album ma dostalo. Máme doma od nej nejakých 5 - 6 CDčiek, ale toto ma zatial jednoznačne baví najviac. Zvuk mi príde taký "rockovejší" (nebrať doslovne). Dosť mi to atmosférou pripomína veci od Planta s Alison Krauss. Aj obal je super.

DVD Blackmore's Night - Castles & Dreams. Záznam koncertu na nejakom nemeckom hrade. Dobre sa na to pozerá, len Candice mi príde miestami v prestávkach medzi skladbami trochu moc ukecaná. Ale vzhladom k tomu, že si muzikanti takmer na každú skladbu brali iné nástroje (niekedy si ich niekolko krát menili aj počas skladby), tak asi tie prestávky bolo treba trochu natiahnuť.
Zvuk mi príde trochu zliaty, ale to môže byť problém mojej aparatúry. Toto by asi chcelo nejaké trojpásmovky s dobrým rozlíšením. Ritchieho gitaru niekedy vôbec nebolo počuť - čo bola škoda, lebo pohlad ako mu lietajú prsty po hmatníku bol fascinujúci. Ale možno je to naozaj nahrávkou - predsa len je to živák a tam ten zvuk býva všelijaký. Skúsim si to ešte niekedy pozorne vypočuť cez sluchátka.

Juri píše: ↑

30 led 2022 16:27

JETHRO TULL - The Zealot Gene (2022)

Vypočul som si to YOUTUBe a páči sa mi to. Nie je to síce nič prevratné - taká ich klasika, ale prečo meniť niečo čo funguje.
Celkom ma prekvapilo v akých všeliakých kombináciách a cenách to vyšlo. Našiel som tieto:
CD, 2LP+CD, 3LP+2CD+BLU-RAY, 2CD+BLU-RAY - ceny od 12 po 115 eur.
Ak to budem kupovať, tak budem vyberať s prvých dvoch možností.

LALU - Paint the Sky (2022)

mutzie - psychedelie , blues rock ze sedmdesátých

JACKIE VENSON - Love Transcends (2021)
https://tidal.com/browse/album/195525892

Obrovské překvapení. První dva songy jsou jen takové rozehřívací taškařice, ale od trojky Always Free už to je těžkotonážní ženské blues par excellence. Vrcholem pak jsou dvě závěrečné akustické verze hrané pouze na kytaru, které v plné šíři ukazujou, jak skvělá je Jackie kytaristka. Všechno jde dokonale slyšet, to jak nechává struny naplno vyznít i to, jak je tlumí lehkým dotekem, dřevo, kov strun, kůže prstů, všechno. Prostě sedí 2 metry za bednama, hraje na kytaru a zpívá. Při realistické hlasitosti je to zcela živý zážitek. No, asi kvůli takovým věcem si člověk pořizuje hi-fi ...............

tiger b smith - Německo - hard rock ze sedmdesátých

Ahoj Kutile, stejně jako Antony a NIN , díky za super tipy ze starší hudby. Spoustu z toho co tady doporučuješ mám doma ve sbírce, ale o další spoustě jsem ani nikdy neslyšel, takže ještě jednou díky za inspiraci. Zdravím Fous

Jop, Kutilovy tipy (i dalších přispěvatelů, třeba Juri) jsou pěkná všehochuť. Vždycky mě to potěší, ať titul znám, nebo neznám.

TRONOS - Celestial Mechanics (2019)
Kovový odlitek z dílny pána Shane Emburyho (NAPALM DEATH, BRUJERIA), za vydatné pomoci dalších význačných hudebníků povětšinou extrémního metalu. Vypadá to na jednorázovku, ale v dnešní době, kdy múzy jsou úředně hibernovány, se nic nedá tvrdit s jistotou.
Hudebně jde o metalový moderní nářez. Ani nechci škatulkovat. Prostě na posluchače vyleze pěkně hustý a kompaktní materiál. Je v něm místo pro hypnotickou melodii, řezavý nápor instrumentů i řádně elektronicky opepřených vokálů. Hudba je to nápaditá a dovede vtáhnout. Nestaví jen na agresivitě (které je tam ale dostatek), což bývá únavné a monotónní, o nápady ani mysteriózní atmosféru není nouze. Ostatně, označení na Discogs "Apocalyptic Ambient Psych Doom Metal" může vyvolat údiv, ale je docela blízko skutečným dojmům z alba. Jako závěrečnou libůstku můžu doporučit skladbu Johnny Blade (BLACK SABBATH), jejíž cover patří mezi ty, co trefně vyzdvihují charakter originálu a přidávají mu osobitou příchuť. Kdo se metalu nebojí, tohle album si užije.
Zvukově nadprůměrné. CD má DR9, tedy bílá vrána. Koupil jsem si ale pro jistotu LP, poslouchá se moc fajn.

Dead Can Dance - Spiritchaser, In To The Labyrinth a Ayon. Som na "homeoffice", tak si robím príjemné pozadie.
Ako to tak počúvam, tak dostávan chuť si ešte trochu rozšíriť zbierku. Len tých albumov čo ešte nemám je dosť, tak neviem čo vybrať. Ďalšie rozhodovanie bude či CD, alebo vinyl. Toto sú tie príjemnejšie životné starosti.