Právě poslouchám Electric light orchestra-Face the music
Příjemná změna od fidlaček a dlouhých kompozic.

Tento album nepoznám - nejaká novinka? Elo je tak trochu moja srcovka. Mám rád ten ich "retro" zvuk, alebo ako to nazvať.
Osobne mám najradšej ich prvý (No answer) a posledný (?) (Zoom) album a tiež Time - to bolo moje prvé stretnutie s touto kapelou - láska na prvý posluch (aj keď kvalita nahrávky nič moc, teda aspoň na tom mojom vydaní). A tiež môžem aj Xanadu, ale to je už trochu z iného súdka. Ale ide z toho taká pohodová energia.

Novinka to není-Album bylo vydáno v roce 1975 vydavatelstvím Jet Record a přineslo především velké hity "Evil Woman" a "Strange Magic".
Vyšlo i hodnocení na Progboardu-viz. níže.Pěkně napsáno,s recenzí se ztotožňuji.
Páté LP Electric Light Orchestra začíná jako pokračování svého předchůdce mohutnou instrumentální (až na pár ženských vokálů) skladbou Fire On High. Orchestr, ženské hlasy zpívající v pozadí Hallelujah, pak výrazná zdvojená akustická kytara a postupně se přidávajících všech sedm členů kapely. Velmi působivé. Svižné kousky Nightrider, Poker a Down Home Town by na Eldorado také celkem zapadly. Vše ostatní je ovšem jemnější, komerčněji pojaté. Líbivé písničky. Ovšem žádná lacinost. Jeff Lynne je ještě originální, má skvělé nápady. Zpívá hlasem nachlazeného Johna Lennona. Vedle kytary a nepostradatelných smyčců dostává hodně prostoru Richard Tandy, zejména jeho skvělý klavír, občas efekty zahrané na syntezátor či varhany. Pomalejší Waterfall je hodně chytlavé, ale vedle zmíněného úvodu jsou skutečně nezapomenutelné tři klíčové skladby: Evil Woman s výrazným klávesovými motivy a ženskými hlasy v refrénu. O něco pomalejší Strange Magic a zvolna plynoucí, melancholická One Summer Dream. Proti Eldoradu a třem předchozím LP se jedná o vykročení do komerčních vod, ovšem originální a zatím nepodbízivé. Album bylo původně anoncováno pod názvem Seven Keys. Pomohlo kapele prorazit zejména v USA. Díky úspěchu a rozsáhlému tamnímu turné v dalším roce se z E.L.O. staly severoamerické hvězdy. Překvapivě i se svými dvěma, ještě úspěšnějšími následovníky přišlo na řadu k remasterování až pět let po většině katalogu skupiny. Čtveřice bonusů, dva dosud nevydané doplňují obrázek vzorového alba inteligentního komerčního rocku.
**** Petr Nožička