Country hudba není v Hi-Fi zcela běžná, možná proto že ji "anglofilové" považují cosi jako naše dechovka. Já jsem melodik a nestydím se za to - v mé diskografii má místo jakákoliv hudba, jen když je melodická. Možná proto, že poslouchám relativně potichu, což například u rocku, metalu a pod. by byl úplný nesmysl.
Takže v mé diskografii má nezastupitelné místo i country a v něm přední místo Garth Brooks. Mám celkem 7 jeho CD a to The Hits a soubor 6 CD pod názvem The Limited Series. Každé CD jiné, každá písnička jiná, ale všechny mají jedno společné: Poslouchatelnost, melodičnost, nezaměnitelnost... Vždy je jeho hlas vytažen dopředu, ale doprovod tím vůbec netrpí, ale naopak: Je to velký zvuk, velký SOUND, orchestr nehraje "druhé housle" , ale je jeho rovnoceným partnerem...

Jedna písnička se ale diametrálně odlišuje od zbytku: The Thunder Rolls . To již není country, to je filmová hudba v tom nejkrásnějším slova smyslu. Stereo natočené s naprostým prostorem, kdy bouře přichází z leva, najednou je kolem Vás a po vrcholu odchází s deštěm v pravo.. Hledáte zbývající repra, ale nenajdete, není to 5.1, ani 7.1, ale stereo a přitom ta bouře je okolo Vás a do toho smutný, melancholický a chlapský Garthův hlas...

Country si také rád poslechnu a rozhodně mi nevadí.
Věru Martinovou mají lidé také spojenou jen country a přitom vydala např. pro mě skvělé album Kytarová, které má spíše bluesový charakter a moc dobře se poslouchá.

Díky za tip na Gartha Brookse, zkusím se po něm podívat