Žár trvá je první počinem party, která se dala dohromady v kraji, kde jsou samé velké jámy a kde díky velké aktivitě Bursíků a jemu podobných, došlo k vyhynutí nezapomenutelných ropáků.
Desku skupina natočila v roce 1987 ve studiu Budíkov a čítala celkem 11 muzikantů. Laura v té době sbírala velká ocenění, např. z Rockfestu apod. a byla velkým objevem podobně jako Precedens s Basikovou, nebo Krásné nové stroje a zajímaly se o ní západní tv stanice (ZDF, BBS). Černé brýle, bílé košile, černé kalhoty, zpěvačky černé šaty, to byla a vlastně pořád ještě je prvotní image skupiny. Co mě na této desce hrozně baví a proč se mi tak líbí? Především je to rytmika a nespoutaná živost, která mě nikdy nenechá klidným. I po těch dvaceti letech mám neustále potřebu při jejím poslechu se pohupovat, poskakovat, být v neustálém pohybu, k čemuž mě nutí prvky funky, soulu a rocku . Velmi výrazný podíl desky tvoří texty, které mě hrozně baví, např. v písních Pokud budu (Dokud tady budu Nechci poznat nudu Ó Madonna, aleluja - Police, Bowie, David Lee Roth Michael Jackson, Rolling Stones UB 40, Talking Heads Frank Zappa, Patti Smith Aha, Aha, dá dá dá …), Bezcenná slova (Bezcenná slova Říkáš zas a znova Dívám se ti do očí Poslouchám tón tvých řečí Abych pochopila, abych ti uvěřila ), Slovník cizích slov (Je pan chytrý - publicista Chce být nahý - je nudista Na kole jede cyklista Atentát chystá terorista ) a Rádio (Čerstvé zprávy zaručené Dává lidem rádio Rozdíly jsou ale v ceně Nejdražší je stereo Hipy hipy shake! ). Skvěle se mi poslouchá hlas Jany Amrichové a Martina Počty.
Druhá deska Nebudeme mě už tak nechytla a další jsem již neslyšel.
