Byl jsem na služební cestě ve Steyru a narazil v obchodě Media Markt na tuto reedici zatím prvních 5 studiových alb skupiny Queen.
Provedl jsem kontrolní poslech na tamním přehrávači Teac a nějakých Sennheiserech HD 215. Bylo to album Sheer Heart Attack z vydavatelství Island.
Všechny zvuky byly na svém místě, ale dojem jsem z toho neměl dobrý. Zvuk mi přišel nabasovaný a umělý. Odehrávající se v jedné rovině. Myslel jsem, že je to reprodukčními aparáty.
Dlouho jsem zvažoval, jestli utratím v přepočtu 430,- Kč za mé oblíbené Queen.
Šel jsem tam jiný den pro jistotu ještě jednou, znova poslechl a domů jsem odjel s prázdnou.

Nyní mi kamarád půjčil Night at the Opera od vydavatelství Universal. Bohužel se špatný dojem z poslechu v obchodním domě potvdil i na mojí soustavě.
Porovnával jsem skladbu You´re My Best Friend:
ANATO DCC Gold:
zvuk neunavující, křehké a na to, že je to CD celkem vzdušné výšky. Lze si to vyposlechnout a mít pěkný zážitek.

ANATO Universal 2011 remaster:
zvuk o dobrých 5 dB hlasitější, vokály jsou více vytaženy dopředu, mohutnější zvuk, analytičtější. Vše mi přijde rozdělené a hudba nepůsobí jako kompaktní celek. Hlasové harmonie působí jako něco umělého a ve studiu pracně vytvořeného. Výšky jsou málo prokreslené, klidně napíšu ořezané. Zvuk je nakřáplý. Bohužel mi to připomíná špatně zkomprimovanou MP3.
Doposlouchal jsem i celé Remaster album
Mám pocit, že jsem vyměnil reprosoustavy z mých Aurum Cantus V3M za entry Tannoy MX3. Zvuk je drsný a nepříjemný. Přechody na bicích zní jako, když padají brambory po schodech do sklepa. Celkově z toho mám pocit sevřenosti a emocionální bezobsažnosti hudby degradované na shluk tónů.
Skutečně se musím donutit to doposlouchat než, abych si to užíval a žasnul nad uměním Queen jako např. z vinyl ripu amerického vydání 1975. Doslova se těším, že si na gramofonu přehraji japonské vydání z roku 1975.
Někde jsem se dočetl, že tato reedice má DR min. 7 a průměr je kolem 9.
Kdo máte rád hudbu skupiny Queen a obdivujete jejich muzikálnost, vokální harmonie a emocionální zpěv F. Mercuryho, nekupujte si to a radši to ani neposlouchejte!!!!!

Osobně bych ani nic jinýho nečekal, ono už ty remasterovaný CD z 1. poloviny 90. let jsou zvukově příšerný A co pak v dnešní době Loudneswarr?

http://dr.loudness-war.info/index.php?s ... rch_album= pri rokoch 2011 je vidiet DR tychto "remastrov"

MB

díky za odkaz: ANATO 2011 má skutečně DR velmi nízké.

Dále jsem poslechnul Queen Deep Cuts. Ty písničky jsou kolem 95% identické s podáním na řadových albech. Je to jen tahák na peníze.
Kvalita opět hrozná - kdybych slyšel Queen takto poprvé a neznal jsem jejich klasický zvuk, tak bych si je už v životě nepustil.

Poslouchám ANATO LP Japan a jestli jsem v mém vláknu o této nahrávce hovořil o menší dynamice v porovnání s digitální podobou, tak to bylo pouze na základě principiálního rozsahu CD a LP.
Toto LP má takovou dynamiku a živost podání v porovnání s Remasterem 2011, že bych se až divil, co lze na LP zaznamenat.

Ještě, že mám téměř všechna alba na LP z roku, kdy byla vydána

V dnešní době, kdy si většina lidí tu hudbu spíš stáhne, než koupí na CD, nějak nechápu důvod tohoto počinu. Jdou tím proti sobě. Taky sem se už spálil a zařekl se, že nové CD už nekoupím. Jelikož za cenu nového CD mohu mít dvoje bazarové LPčka, z kterých budu mít větší radost.

samoT: Přesně tak, hudební vydavatelství dělají vážně maximum proto, aby cdčka a hudbu nekupoval už opravdu nikdo. Děcka si to do mobilu stáhnout jako mp3 z netu a i těch pár lidí, hifistů kteří by si tu originálku i koupili odradí zvukovou (ne)kvalitou a ořezanou dynamikou, tady je vážně něco špatně...

okrem Queen I , A Night At The Oera , Made In Heaven a Greatest Hits Tree CD Set mám všetky aj Live 2001 Thoshiba mini LP a Remaster v Island records je oproti Japan veľmi slabý a pritom to remastroval Bob Ludwig kedy už konečne v EU začnú vydávať kvalitné dosky s dobrým zvukom ??? to sa nedá počúvať páni

Bobu Ludwigovi se povedla jedna věc a tou je, že zvuk má skutečně nějaké tělo (středy) a neodehrává se jen v oblasti vyšších středů a výšek. Starší vydání alb Queen zní méně hutně, zato jsou tam zachovány barvy hlasu a nástrojů. Tady se holt projevuje loudness war.Velmi pěkně a přirozeně znějí původní první evropská vydání na CD, o fous lépe ta japonská.