Ještě že jsme v vlákně "Zrovna poslouchám", již při prvních tónech debutového alba této u nás prakticky neznámé představitelky irské hudby (1968) jsem si zavzpomínal na svá mladá léta, kdy jsem několikrát týdně táhl kufr s velkou pianovou harmonikou do hudebky, kdy každý o mně předpokládal, že půjdu na konzervatoř a já přitom tolik toužil po kytaře...
Ano, Sheryl Shannon je perfektní, ba až geniální hráčkou na akordeon , přesně řečeno na knoflíkovou harmoniku. Již její první debutové album (1991) prostě a jednoduše nazvané se jednou provždy zapsalo do dějin irské populární hudby a soustředilo kolem sebe řadu význačných osobností nahrávacího průmyslu a hudebníků, jmenujme například Adama Claytona z U2, nebo Philipa Kinga a jiné.
Ono samo o sobě nahrát akordeon s minimálním doprovodem tak aby zaujal, je nadlidský výkon a ten se podařil bez ztráty kytičky. Ano, nahrávka je plně stereofonní, hraje akordeon s minimálním doprovodem a přesto je strhující !
I její další alba jsou úspěšná, například trojnásobně platinové CD , nebo dokonce čtyřnásobně platinové album
Abychom nežili ale v představě, že po celou dobu poslechu jejích alb, posloucháme pouze akordeon, to ne. Čistě orchestrální je pouze to její první, debutové album, ty ostatní jsou již "velký zvuk". Některé její skladby obletěly celý svět, například stejnojmenná skladba nazpívaná Kirsty Macoll, nebo Galway Girl ze stejnojmenného alba, nazpívaná Mundy, nebo v jiném podání Steve Earle...

Z videoklipu The Mounth of the Tobique přidávám pár fotek této geniální hráčky na akordeon, omluvte prosím kvalitu, byly sejmuty z obrazovky PC.