Volba byla z jeho strany jasná: "Nemáš nějaké Led Zeppelin? To jsem kdysi poslouchal z magneťáku a už dlouho neslyšel."
Od Zeppelinů mám skoro vše co na CD vyšlo (díky Peere
Už během prvních tónů Good Times Bad Times se na mě podíval s úsměvem a řekl: "Člověče to je fakt paráda jak to hraje."
Tak jsem ho usadil do naposlouchaného nejlepšího poslechového místa a asi hodinu a půl jsem střídal jednotlivá CD a pouštěl různé skladby Zeppelínů, byl nadšen a byla to paráda.
Pak jsem se zeptal, jestli si nechce zkusit poslechnout něco z gramofonu, ale že na LP nic od LZ nemám takže bychom museli trochu změnit žánr. Nic nenamítal.
Zvolil jsem Pink Floyd - Dark side of the moon. Celé album odehrálo jen s pauzou na otočení desky - pěkně naplno, se zavřenýma očima, jen občas usrknutí whisky ze skleničky. Album kupodivu předtím neznal, ale byl naprosto unešen. Tak jsme navázali pár kousky z The Wall opět z CD.
Následovalo osvědčené LP - Al Di Meola, John McLaughlin, Paco De Lucia - Friday Night In San Francisco.
Opět celé album bez přerušení, jen soustředěný poslech pěkně naplno. Prostě neměl slov.
Stejné album mám i na CD tak jsem mu navrhnul, že kousek zkusím pustit z CD jestli to bude vnímat stejně, nebo uslyší nějaký rozdíl.
Říkal, že je hluchý jak poleno a určitě nepozná nic. Řekl jsem mu že je to fuk, když nepozná rozdíl, tak holt nepozná, splete se, nic se neděje, prostě to zkusíme.
Dohodli jsme se na slepém testu. Pustil jsem celou poslední skladbu 3x - CD, LP, CD. Jak dopadl? Poznal to 100%.
První a třetí stejná - asi CD, druhá mnohem lepší, přirozenější - asi LP. Nevěděl moc jak to popsat, ale prý CD hraje parádně,
ale pořád má pocit že hraje apararuta, kdežto u LP zavře oči a prostě vše zmizí a vidí podium, muzikany, za sebou tleskající posluchače
Neměl jsem na to co říct, byl jsem spokojen. Jen jsem ho upozornil, že to co mám doma není špičková aparatura jak říkal, ale v HiFi
naprostý low end a že s poslechem dražších sestav se toto nedá srovnat
Pochopil, že mohou být rozdíly v kabelech, v postavení beden atd. Po těch kytaristech už nic nechtěl slyšet, prý jakákoliv jiná muzika by ten zážitek jen pokazila, že na to album se nedá navázat.
Louis Armstrong opět z LP ho vyvedl z omylu. Během Blueberry Hill jsem si všiml husí kůže, která mu naskákala na rukou
Byl jsem spokojen, bylo už pozdě a tak jsem ho propustil domů.
Prostě naprosto parádní odpoledne, které jistě brzy zopakujeme
Prostě hudba má bavit a včera se naplnilo beze zbytku.



